Ekonomický plán americké prezidentské kandidátky a současné viceprezidentky Kamaly Harrisové, jehož cílem je snížit náklady na bydlení, potraviny a lékařské služby, bude mít opačný efekt a vyvolá růst cen. O tom píše britský časopis The Economist.
»I když jsou některé její nápady dobré a užitečné, většina z nich negativně ovlivní hospodářský růst a vyvolá zvýšení cen, tedy povede k přesně opačnému efektu,« píše časopis.
Uvádí se, že její plán na snížení životních nákladů, který představila 16. srpna, zahrnuje vyčlenění 40 miliard dolarů na výstavbu tří milionů nových domů a také 25 tisíc dolarů na hypotéky pro ty, kteří si kupují dům poprvé. Podle týdeníku The Economist je plán »nedostatečně podrobný«: peníze z dotací dostanou místní úřady, které budou muset »najít vlastní řešení problémů« rozvoje. Pokud jde o splácení hypoték, taková opatření »by mohla vést ke zvýšení cen nemovitostí«, protože poptávka na trhu převýší nabídku.
Harrisové záměr navrhnout vůbec první federální zákaz předražování potravinářských výrobků vyvolal ostrou kritiku, upozorňuje publikace. Upozorňuje se, že podle některých amerických levicových politiků v době pandemie covid-19 firmy podněcovaly inflaci tím, že nadsazovaly ceny nedostatkového zboží. Podle časopisu však odborníci z amerického Federálního rezervního systému tento názor vyvrátili a poukázali na to, že vyšší ceny zboží vedly ke zvýšení výroby a snížení poptávky.
The Economist odhaduje, že kandidátčin záměr zavést cenový strop na některé léky, včetně inzulínu, »hrozí zdražením« zdravotního pojištění. A její daňová politika »nepokryje náklady na program« a během deseti let zvýší rozpočtový deficit USA o 1,4 bilionu dolarů, uvedl časopis s odvoláním na údaje investiční banky Piper Sandler Companies. Opatření Harrisové by mohla vést USA k ještě »sebedestruktivnější hospodářské politice«, ale odpovědnost za současné ekonomické problémy USA nese i »mnoho dalších demokratů a republikánů, počínaje Donaldem Trumpem«, zdůrazňuje článek.
Prezidentské volby v USA se budou konat 5. listopadu. Předpokládalo se, že Demokratickou stranu bude reprezentovat dosavadní hlava státu Joe Biden, ale po neúspěšném vystoupení v červnové debatě s Trumpem se mezi demokraty začalo ozývat naléhání, aby se Biden dalšího boje vzdal. Dne 21. července se rozhodl z boje odstoupit a podpořil nominaci viceprezidentky Harrisové na nejvyšší úřad ve Spojených státech.
(cik)