V noci na neděli 25. října skončí v Česku letní čas a začne opět platit středoevropský čas, běžně označovaný jako zimní. Ve tři hodiny ráno se ručičky hodin vrátí na druhou, takže noc bude o hodinu delší. Na standardní čas se přejde také v dalších evropských zemích, kde se letní čas používá. Zpět na letní režim se hodiny posunou v poslední březnovou neděli příštího roku.
Změna se dotkne také cestujících, kteří budou v noci využívat dálkové vlaky a autobusy. Dopravci musí přizpůsobit jízdní řády opakující se hodině, a některé spoje proto na nádražích či zastávkách vyčkají na odjezd podle nového času. České dráhy počítají s úpravou provozu u deseti nočních vlaků, mimo jiné na trasách mezi Mnichovem a Varšavou nebo mezi Prahou a Gdyní. RegioJet nechá během noci hodinu čekat čtyři vlakové a šest autobusových spojů. Ranní spoje už vyjedou podle standardního času.
Zatímco chytré telefony, počítače a většina dalších elektronických zařízení si čas upraví automaticky, klasické nástěnné a náramkové hodinky bude potřeba přenastavit ručně. Na změnu by neměli zapomenout ani lidé, kteří mají doma spotřebiče či další zařízení bez automatické synchronizace času.
Letní čas se v Evropě prosadil především s představou, že se díky lepšímu využití denního světla ušetří energie. Jeho historie však sahá více než sto let do minulosti. V českých zemích se začal používat za první světové války, konkrétně v letech 1915 a 1916. Znovu byl zaveden v roce 1940 během druhé světové války a s přestávkami či změnami pravidel se používal do roku 1949. K pravidelnému střídání času se Československo vrátilo na konci 70. let, kdy Evropu zasáhla energetická krize. Tehdy se očekávalo, že posunutí hodin pomůže snížit spotřebu elektřiny na večerní osvětlení.
V dalších desetiletích se pravidla postupně sjednocovala. Do poloviny 90. let trval letní čas v Česku přibližně půl roku, od roku 1996 se však republika přizpůsobila evropské úpravě. Letní čas tak začíná poslední březnovou neděli a končí poslední říjnovou neděli. Původní argument o úsporách energie mezitím zeslábl. Odborníci upozorňují, že skutečný přínos dnes závisí na způsobu vytápění, klimatizace, osvětlení i každodenním chování domácností a firem. Jednoznačné úspory, které by samy o sobě ospravedlnily pravidelné posouvání hodin, se proto prokazují obtížně.
Debata o zrušení střídání času se v Evropské unii vede už řadu let. Evropská komise v roce 2018 navrhla, aby povinné sezonní změny skončily, a počítalo se s tím, že poslední změna by mohla nastat v roce 2021. Návrh získal podporu Evropského parlamentu, členské státy se však nedokázaly shodnout na dalším postupu ani na tom, zda by jednotlivé země měly trvale ponechat letní, nebo standardní čas. Plánovaný konec střídání se tak opakovaně odkládal a v praxi se dosud neuskutečnil. Bez společné dohody by navíc hrozilo, že sousední státy zvolí odlišné časové režimy, což by komplikovalo dopravu, obchod i každodenní přeshraniční život.
Neshoda nepanuje ani mezi samotnými obyvateli. Část lidí by dala přednost celoročnímu letnímu času, protože by měli v létě déle světlo po práci. Jiní podporují celoroční standardní čas, který lépe odpovídá přirozenému slunečnímu cyklu. Podle odborníků na spánek a biologické rytmy je pro lidský organismus obecně vhodnější právě standardní, tedy pásmový čas. Ten lépe navazuje na přirozené střídání světla a tmy a může usnadnit synchronizaci biologických hodin. Definitivní rozhodnutí však zůstává v rukou evropských států, které zatím společný postup nenašly.
Vláda Andreje Babiše (ANO) schválila pravidelné střídání času na příštích pět let podle návrhu ministra práce a sociálních věcí Aleše Juchelky 7. září 2026. Například ministr pro sportu, prevenci a zdraví Boris Šťastný (Motoristé) s časovými přechody a střídáním času ale nesouhlasil a usiloval o jejich zrušení. »Posun času narušuje spánek, může snižovat výkonnost a zvyšovat zdravotní rizika,« uvedl Šťastný.
Konec letního času přináší také bezpečnostní rizika. Po změně bude večer dříve tma, což zhoršuje viditelnost zejména chodců a cyklistů a může zvýšit riziko dopravních nehod. Řidiči by proto měli počítat s větší opatrností, především v blízkosti přechodů, škol a na neosvětlených úsecích silnic. Chodcům a cyklistům se doporučuje používat reflexní prvky a zkontrolovat osvětlení svých kol. Přestože si lidé díky delší noci mohou v neděli přispat, pravidelné střídání času zůstává tématem, u něhož se ani po desetiletích nepodařilo najít všeobecně přijatelné řešení.
(mac)
KOLÁŽ – AI