Čínský »zelený« rozvoj má nabrat na síle díky novému plánu rozvoje

Návrh osnovy 15. pětiletého plánu, který nyní projednávají a diskutují nejvyšší čínský zákonodárný orgán i politický poradní orgán na svých každoročních zasedáních, má nastavit nový směr rozvoje země. Tento plán má zároveň utvářet cestu Číny k modernizaci, která se bude vyznačovat zvláštním přístupem k vztahu mezi člověkem a přírodou.

Období let 2026–2030 představuje pro Čínu klíčovou etapu na cestě k dosažení základní socialistické modernizace do roku 2035. Jedním z charakteristických rysů tohoto procesu má být právě harmonie mezi člověkem a přírodou.

Návrh osnovy obsahuje konkrétní měřitelné cíle v oblasti snižování emisí uhlíku, omezování znečištění a ochrany ekosystémů. Dokument tak představuje plán pro komplexní ekologickou transformaci čínské ekonomiky.

Dlouhodobý závazek k zelenému rozvoji

Podle návrhu osnovy se z celkem dvaceti hlavních ukazatelů hospodářského a sociálního rozvoje v období 15. pětiletého plánu pět přímo týká ekologického a nízkouhlíkového rozvoje.

Významným cílem je snížení emisí oxidu uhličitého na jednotku hrubého domácího produktu o 17 procent během následujících pěti let. Současně má vzrůst podíl nefosilních zdrojů energie na celkové spotřebě na 25 procent, zatímco v roce 2025 činil 21,7 procenta.

»Z návrhu osnovy je patrné, že odhodlání Číny podporovat zelenou transformaci je dlouhodobé a nemění se bez ohledu na vývoj mezinárodní situace,« uvedl národní politický poradce a ekonom z Jiangxi Institute of Socialism Wu Fenggang. »Taková strategická vytrvalost je sama o sobě největším přínosem pro světovou ekonomiku.«

Zařazení zeleného rozvoje jako »definujícího rysu čínské modernizace« není podle odborníků pouhým sloganem. Jde o strategickou volbu vycházející z reálných podmínek země a z dlouhodobé vize.

»Pro Čínu je to základní rozvojová cesta, která vznikla na základě hluboké historické reflexe a představuje praktickou alternativu k tradičnímu západnímu modelu modernizace,« uvedla výzkumnice Xiang Yafang ze šanghajské univerzity Donghua.

Tento přístup vychází z tradiční čínské myšlenky harmonie mezi člověkem a přírodou, kterou často zdůrazňovali starověcí filozofové jako Lao-c’ a Čuang-c’. Na rozdíl od přístupů, které považují přírodu především za zdroj určený k ovládnutí, tento pohled chápe člověka jako součást vzájemně propojeného celku a prosazuje soužití, v němž mohou prospívat lidé i příroda.

Moderní formulace tohoto principu – že »čisté vody a zelené hory jsou neocenitelným bohatstvím« – proměnila tuto filozofii v silný politický impuls. Zdůrazňuje, že hospodářský rozvoj nesmí probíhat na úkor životního prostředí, a zároveň zapadá do socialistického cíle zvyšování veřejného blahobytu, protože přináší přínosy jak pro zdraví obyvatel, tak pro jejich prosperitu.

Vedle filozofických východisek je čínský rozvoj formován i základní realitou: obrovskou populací a relativně omezenými přírodními zdroji na jednoho obyvatele. Upozornil na to Yu Hai, zástupce ředitele Výzkumného centra pro politiku životního prostředí a ekonomiku při ministerstvu ekologie a životního prostředí.

Čína má na jednoho obyvatele méně než polovinu světového průměru orné půdy, pouze čtvrtinu průměrných světových zásob sladké vody a jen pětinu průměrné světové plochy lesů na osobu. Tradiční model rozvoje založený na principu »nejdříve růst, později náprava škod« je proto podle něj pro Čínu neudržitelný.

V reakci na tyto specifické podmínky čínské modernizace návrh osnovy stanovuje soubor úkolů a cílů, které mají v příštích pěti letech urychlit ekologickou transformaci ve všech sektorech.

Země chce urychlit přechod k ekologičtějším výrobním postupům i životnímu stylu a zároveň zajistit, aby byl podle plánu splněn cíl dosažení vrcholu emisí oxidu uhličitého před rokem 2030. To má otevřít cestu k dosažení uhlíkové neutrality před rokem 2060.

Během příštích pěti let by se ekologické způsoby práce i každodenního života měly stát běžnou součástí společnosti. Podle návrhu musí být v plánovaném termínu dosaženo vrcholu emisí uhlíku, kvalita životního prostředí se má celkově zlepšit a zároveň se má postupně posilovat rozmanitost, stabilita i udržitelnost ekosystémů.

Realizovatelná cesta

Návrh osnovy zároveň zdůrazňuje, že cíle v oblasti uhlíkových emisí nejsou jen environmentálními ukazateli, ale mají být hlavními hybateli širší transformace. Mají tak současně podporovat snižování znečištění, rozvoj zelené ekonomiky i hospodářský růst.

Závazek k ekologickému rozvoji se promítá do řady politik – od financí přes obchod a průmysl až po dopravu či zemědělství. Cílem je zajistit, aby udržitelnost byla pevně zakotvena v celkovém rozvojovém modelu země.

Podle Yuan Da z Národní komise pro rozvoj a reformy přikládá návrh nového plánu větší důraz na nízkouhlíkové cíle než předchozí strategie. Následujících pět let totiž bude rozhodujících pro splnění cíle zastavit růst emisí uhlíku.

Pro jednu z největších energeticky náročných ekonomik světa jde o mimořádně náročný úkol. Čína proto zavádí nové nástroje, například celostátní trh s emisními povolenkami, který proměňuje dosud skryté náklady znečištění v konkrétní ekonomický faktor pro podniky.

V příštích pěti letech chce země intenzivně rozvíjet technologie a průmyslová odvětví zaměřená na ekologický a nízkouhlíkový rozvoj. Plán počítá také s vybudováním zhruba stovky průmyslových parků s nulovými emisemi a s přípravou více než deseti tisíc kilometrů dopravních koridorů s nulovou uhlíkovou stopou.

Současně má být zaveden systém dvojí kontroly – jak celkového množství emisí, tak jejich intenzity. Tento mechanismus bude fungovat prostřednictvím regionálních hodnocení uhlíkových emisí, sektorových limitů, řízení emisí na úrovni podniků, hodnocení projektů i sledování uhlíkové stopy jednotlivých výrobků.

Výsledky ekologické transformace jsou podle odborníků už dnes patrné jak v životním prostředí, tak v ekonomice.

Během posledních pěti let se na Čínu podílela čtvrtina celosvětového přírůstku zeleně. K výraznému zlepšení došlo také v kvalitě ovzduší a mezinárodní studie označují Čínu za »nejrychleji se zlepšující zemi na světě v oblasti kvality vzduchu«.

Filozofie zeleného rozvoje navíc proměnila i pohled na ekonomickou hodnotu. Podnítila rozsáhlé investice a díky inovacím posílila průmyslové schopnosti země.

Čína je dnes světovým lídrem jak v instalované kapacitě obnovitelných zdrojů energie, tak v jejich výrobě. Dodává většinu světových solárních panelů i větrných turbín a zároveň přispívá ke snižování globálních nákladů na čistou energii. Země se rovněž stala největším trhem s novými energetickými vozidly na světě – v roce 2025 už prodej elektromobilů překročil polovinu všech nových prodaných osobních aut.

Studie finského Centra pro výzkum energie a čistého ovzduší navíc ukázala, že v roce 2025 se technologie čisté energie podílely na více než třetině růstu čínské ekonomiky.

Pro podniky znamená nový rozvojový plán zásadní změnu: ekologické uvažování se má stát součástí každodenního rozhodování. Poslanec parlamentu a hlavní technik společnosti Jiangling Motors Liu Hui uvedl, že ekologický přístup už není pouze politickým trendem, ale stává se klíčovým faktorem konkurenceschopnosti firem.

Společnost proto v posledních pěti letech investovala značné prostředky do ekologické transformace a plánuje v tom pokračovat. »Díky stabilní a předvídatelné politice máme jistotu a můžeme investovat s odvahou,« dodal.

(Xinhua)