V loňském roce Čína uvedla do provozu 470 gigawattů nových elektráren, což je zhruba sedminásobek nárůstu oproti USA – 64 gigawattů.
Podle Nikkei Asia je tato rozsáhlá energetická výstavba součástí strategie Pekingu, jejímž cílem je zajistit zemi cenově dostupnou a hojnou elektřinu. Tato strategie je poháněna konkurencí s USA o dominanci ve vývoji umělé inteligence.
Expanze, v níž obnovitelné zdroje energie tvoří přibližně 80 procent nové kapacity, je primárně zaměřena na udržení nízkých cen elektřiny, protože Čína se snaží překlenout rozdíly se Spojenými státy v oblasti umělé inteligence, zejména ve výkonu čipových technologií. Čína v současné době staví 27 nových jaderných reaktorů a Státní rada schválila koncem loňského roku dalších 10 reaktorů s odhadovanou investicí 27,4 miliardy dolarů.
Mezitím, podle prezidenta Microsoftu Brada Smitha, americké společnosti zabývající se umělou inteligencí v současné době prohrávají s čínskou konkurencí v soutěži o uživatele mimo západní země.
V rozhovoru pro britskou publikaci Financial Times Smith poznamenal, že Čína již má několik konkurenceschopných modelů umělé inteligence s otevřeným zdrojovým kódem. Čínské společnosti navíc dostávají vládní dotace, které jim umožňují nabízet své služby uživatelům za nižší ceny. Podle studie Microsoftu se umělá inteligence, částečně díky dostupnosti čínské umělé inteligence DeepSeek R1, urychlila ve světě, zejména v zemích tzv. globálního Jihu. Čínské umělé inteligence navíc vedou v zemích, kde je přístup k americkým ekvivalentům omezený. Například v Rusku je jejich podíl 43 %, v Bělorusku 56 % a na Kubě 49 %.
(is)