»Důrazně odmítáme kriminalizaci stoupenců komunistického hnutí zakotvenou v novelizovaném trestním zákoníku a požadujeme zrušení všech protidemokratických ustanovení a ukončení praktik, které směřují k zastrašování a perzekuci komunistického hnutí a jeho příznivců,« uvedl to v aktuálním rozhovoru pro iportaL24.cz místopředseda KSČM Milan Krajča. Co KSČM plánuje v tomto smyslu podniknout? A stále je proti členství v NATO? A jak se staví k plánovanému sjezdu Sudetoněmeckého landsmanšaftu v Brně? Témat na rozhovor je hodně – a jedno výživnější než druhé…
Jak hodnotíte uplynulý rok 20250 z pohledu komunistů?
Uplynulý rok patřil zejména volební kampani, které se komunisté s velkým nasazením účastnili napříč celou republikou. Nebyla to ale zdaleka jediná aktivita členů a členek KSČM. Ocenit je třeba práci našich krajských i obecních zastupitelů i soustavnou činnost okresních organizací KSČM, které neúnavně připravují akce nejen pro své členy, ale také pro veřejnost. Vloni jsme průběžně připomínali kulaté 80. výročí porážky fašismu a osvobození naší vlasti Rudou armádou, a to řadou akcí, které vyvrcholily 9. května v Praze. V rámci zápasu proti imperialismu jsme mnohokrát aktivně vystoupili proti genocidě páchané státem Izrael v Palestině, proti agresi USA ve Venezuele. Ostře jsme se stavěli také proti zvyšování nákladů na zbrojení, ke kterému nás tlačí pakt NATO, a proto jsme mimo jiné iniciovali petici za zrušení nákupu nepotřebných a předražených stíhaček F-35.
Výčet všech aktivit KSČM by byl značně dlouhý, ale obecně musím říct, že komunisté rozhodně nezaháleli a poděkování patří všem komunistům, kteří s velkým osobním nasazením prosazují program komunistické strany.
Na konci minulého roku se uskutečnil mimořádný sjezd KSČM, co na něm vaše strana řešila?
Oproti nepravdivým informacím v řadě médií nebyly předmětem jeho jednání personální otázky, ale aktuální nová vlna antikomunistického tlaku a reakce komunistů na ni. Konkrétně se jednalo o novelu trestního zákoníku obsahující nově otevřeně antikomunistický paragraf. Sjezd rozhodl, že je třeba před tímto antikomunistickým tlakem nerezignovat, ale naopak se mu aktivně postavit. Ostatně tak to udělali komunisté i nesčetněkrát v minulosti, když šli příkladem svou odvahou. Důležitým momentem mimořádného sjezdu pak bylo to, že se jeho delegáti naprosto drtivou většinou rozhodli pro zachování komunistického názvu naší strany. Je to tak správně, protože každý den vidíme oprávněnost komunistického požadavku na to, aby byl stávající skomírající kapitalistický systém nahrazen jedinou možnou alternativou, kterou představuje socialismus.
Zmínil jste novelizovaný trestní zákoník. Ten nyní obsahuje pasáž namířenou otevřeně proti komunistickému hnutí. Co to podle vás znamená?
V aktuálním trestním zákoníku je nyní opravdu vyhrožováno těm, kteří podporují komunistické hnutí, až desetiletým uvězněním. To je něco naprosto nehorázného! Takovým snahám současného režimu o zastrašování lidí antikomunistickou perzekucí je nezbytné se postavit. Jasně jsme deklarovali, že komunisty nikdy nikdo neumlčí.
Důrazně odmítáme kriminalizaci stoupenců komunistického hnutí zakotvenou v novelizovaném trestním zákoníku a požadujeme zrušení všech protidemokratických ustanovení a ukončení praktik, které směřují k zastrašování a perzekuci komunistického hnutí a jeho příznivců.
Jsme rádi, že v tomto našem požadavku nejsme sami, ale že nás podpořily i další strany a organizace, například ty, jež jsou součástí mírového hnutí. Značná podpora k nám ale směřuje i ze zahraničí mimo jiné od partnerských komunistických stran.
Problémem trestního zákoníku ale není jen antikomunismus. Kritiku sklízí také nový trestný čin neoprávněné činnosti pro cizí moc. Proti tomu se také stavíte?
Ano, přesně tak! Je nezbytné konfrontovat všechny útoky na zbytky politických práv, které v České republice stále ještě máme. Ty se netýkají zdaleka jen komunistické opozice a těch, kteří se staví na odpor současnému režimu. Trestný čin neoprávněné činnosti pro cizí moc je toho důkazem. Výhrady proti tomuto zákonu, které zaznívají z řad odborné i laické veřejnosti, jsou oprávněné. Proto je správné požadovat, aby z trestního zákoníku byly odstraněny všechny protidemokratické zásahy, prosazené do něj v uplynulém období. Sem patří jak antikomunistický paragraf 403, tak právě i paragraf 318a týkající se zmiňované neoprávněné činnosti pro cizí moc.
Zavedení trestného činu neoprávněné činnosti pro cizí moc bylo zdůvodňováno konfliktem na Ukrajině. Ten probíhá již řadu let. Jak jej ukončit?
Předně je třeba říct, že navzdory vší propagandě tento konflikt nezačal před čtyřmi lety, ale nejpozději krvavým státním převratem na Majdanu v roce 2014, po kterém následoval masakr v Oděse, kde byly v Domě odborů zavražděny desítky komunistů a antifašistů, i zahájení tzv. antiteroristické operace proti lidem na Donbase. KSČM každopádně vždy prosazovala mírové řešení tohoto konfliktu. Jednoznačně jsme se stavěli proti mohutné vojenské podpoře režimu Volodymyra Zelenského ze strany České republiky, kterou prosadila někdejší vláda Petra Fialy. Tato naše pozice byla a je správná. Naopak je jednou z řady chyb nové vlády Andreje Babiše, že deklarovala svůj souhlas s pokračováním tzv. muniční inciativy spočívající v mohutných zbrojních dodávkách režimu vládnoucímu v Kyjevě.
V souvislosti s Ukrajinou se v českém mediálním prostoru jen málo objevují informace o tamních politických vězních. Vy se v té věci ale angažujte. Můžete k tomu něco říct?
Otázka politických represí a perzekucí na Ukrajině je u nás režimními médii opravdu soustavně opomíjena. Zcela zřejmě se nehodí do jejich propagandistických kampaní. Nejedná se přitom jen o zákaz opozičních stran, jako je Komunistická strana Ukrajiny a mnoho dalších, ale i útoky na různá sdružení, odborové organizace a jiné. Nespočet lidí muselo ze země z politických důvodů uprchnout. Mnoho komunistů a antifašistů bylo uvězněno, mučeno, dohnáno k sebevraždě nebo přímo zavražděno.
V České republice se s asi největším zájmem setkal případ bratrů Michaila a Alexandra Kononovičových, vedoucích představitelů Leninského komunistického svazu mládeže Ukrajiny a Antifašistického výboru Ukrajiny. Ti jsou již takřka čtyři roky politickými vězni režimu Volodymyra Zelenského jenom proto, že jsou komunisté a antifašisté a mimo jiné v minulosti organizovali na Ukrajině protesty proti paktu NATO. Takových případů je ale mnohem více, a pokud je možnost, ve věci se angažujeme.
V souvislosti s NATO se nemohu nezeptat, zda stále trvá to, že KSČM prosazuje, aby Česká republika z tohoto vojenského paktu vystoupila.
KSČM byla vždy proti členství České republiky v paktu NATO a dlouhodobě prosazuje vystoupení naší země z něj. NATO považujeme za agresivní vojenský pakt, jehož aktivity jednoznačně odmítáme. Stavíme se proti jím prosazovanému brutálnímu navyšování vojenských rozpočtů na úkor bydlení, školství, zdravotnictví nebo sociálního a důchodového systému. Nesouhlasíme s vysíláním českých ozbrojených sil do zahraničních agresí a okupací. Stejně tak odmítáme cizí vojenskou přítomnost na území naší země. Chceme, aby Česká republika nebyla pohůnkem Washingtonu nebo Bruselu, ale naopak suverénním státem se zahraniční politikou založenou na mezinárodní spolupráci a míru. I proto je třeba s politikou imperialismu a války, jejímž nástrojem je mimo jiné i NATO, skoncovat.
Pokud hovoříte o imperialismu a agresi, jak vnímáte, co se v současnosti ze strany USA děje ve Venezuele?
To, čeho jsme ze strany USA svědky v souvislosti s Venezuelou, není možné nazvat jinak, než jako akt státního terorismu a imperialistické agrese. Jedná se o naprosté porušení mezinárodního práva a Charty OSN. Cílem agrese Washingtonu navíc není nic jiného, než získání nerostného bohatství země a prosazení svých ekonomických a geopolitických zájmů v regionu Latinské Ameriky a Karibiku. I proto jsme zorganizovali protest před budovou ambasády USA v Praze, kde jsme vyjádřili s touto agresí Donalda Trumpa jednoznačný nesouhlas a zároveň vyjádřili svou solidaritu s lidem Venezuely. Navíc jsme se zastali i dalších národů, kterým je nyní ze strany Washingtonu vyhrožováno, jako jsou lidé na socialistické Kubě, v Kolumbii, Nikaragui, Mexiku nebo v Grónsku.
Otázka míru je samozřejmě zásadní. Před několika dny jste se zúčastnil velké mírové manifestace v Berlíně. Jaké bylo její poselství?
V Berlíně se každoročně v první polovině ledna koná mohutná komunistická manifestace, pořádaná při příležitosti výročí zavraždění zakladatelů Komunistické strany Německa Karla Liebknechta a Rosy Luxemburgové. Této veliké manifestace za mír a socialismus se vždy účastní také mnoho komunistů z České republiky. Její protiválečný charakter byl letos velmi znatelný. Jejím tématem byl především odpor proti militarizaci Německa, jeho členství v paktu NATO, snahám udělat z Bundeswehru nejsilnější konvenční armádu v Evropě i hlasům volajícím po jaderném vyzbrojení Německa. Tématem ale byla také mezinárodní solidarita, konkrétně především s okupovanou Palestinou, socialistickou Kubou a napadenou Venezuelou.
Jsem rád, že se nám také podařilo posílit spolupráci mezi mírovými silami České republiky a Německa, protože ji i vzhledem k různým provokacím, které se v tomto roce chystají, vnímám jako mimořádně důležitou.
Těmi provokacemi máte zřejmě na mysli sjezd Sudetoněmeckého landsmanšaftu, který by se měl letos uskutečnit v Brně. Jak se k organizování takové akce staví KSČM?
S takovými odpornými provokacemi, jako je plánové konání sjezdu Sudetoněmeckého landsmanšaftu na území České republiky, rozhodně nesouhlasíme. Tuto akci je nutné jednoznačně odmítnout. Rád bych připomněl, že Sudetoněmecký landsmanšaft je organizace, která má zcela zjevné nacistické kořeny. Po celá desetiletí své existence zpochybňuje historickou pravdu týkající se protifašistického vítězství v 2. světové válce a jeho důsledků. Dlouhodobě také útočí na dekrety prezidenta republiky Edvarda Beneše, kterou jsou platnou součástí českého právního řádu. Navíc i dalšími způsoby soustavně poškozuje česko-německé vztahy.
I proto je správné, že se proti tomu, aby se sjezd této organizace konal letos v naší moravské metropoli Brně, vzedmula ohromná vlna odporu. Komunisté jsou pochopitelně mezi vlastenci a antifašisty, kteří proti chystanému sjezdu co nejhlasitěji protestují.
Petr Kojzar
FOTO – archiv Milana Krajči
Diskuze je uzavřena.