Česká republika je opět papežštější než papež. Jak jinak chápat to, že o celoevropském zákazu klecových chovů se bude na půdě Evropského parlamentu hlasovat nejpravděpodobněji na podzim letošního roku, ale v ČR bude platit už od 1. ledna 2027? O dopadech na české drůbežáře, ale i o dalších problémech je následný rozhovor pro iportaL24.cz s předsedkyní Českomoravské drůbežářské unie (ČMDU) Gabrielou Dlouhou.
Nedávno Agrární komora ČR a ČMDU uskutečnila průzkum mezi drůbežářskými podniky, jak na tom jsou ekonomicky. Co průzkum ukázal?
Provedený průzkum nastínil možný scénář po roce 2026, kdy vysoká procenta chovatelů nosné drůbeže ukončí své podnikání. Omezení chovů jak masné, tak nosné drůbeže bude i nadále pokračovat z důvodů vysokých cen vstupů a tlaku na nízké výkupní ceny. Výsledky našich průzkumů korespondují s daty Českého statistického úřadu.
Jak jste na tom z hlediska výše nákladů?
Náklady na elektrickou energii a zemní plyn jsou přibližně dvakrát vyšší oproti cenám před energetickou krizí. Ceny obilovin na evropských burzách sice klesají, ale ceny krmných směsí se snížily pouze o nižší jednotky procent.
Co je hlavní příčinou tohoto stavu?
Hlavní příčinou jsou nerovné dotační podmínky. Například v sousedním Polsku mají zemědělci úlevy na sociálním pojištění, vyšší dotační podpory nejenom z resortu zemědělství. Co se týká nosné drůbeže, naši chovatelé budou po roce 2026 v konkurenční nevýhodě, jelikož v Polsku prozatím zákaz chovu nosnic v obohaceném klecovém chovu neplatí, a stejně tak v okolních státech, ze kterých se do ČR vejce dováží.
Jak vidíte zákaz klecových chovů z hlediska dalšího vývoje v EU?
O celoevropském zákazu klecových chovů se bude na půdě Evropského parlamentu hlasovat nejpravděpodobněji na podzim letošního roku a bude záležet na jeho výsledku. Nemyslím si, že případný zákaz bude platit od 1. ledna 2027, jako platí v ČR. Naopak si myslím, že začne platit později a do ČR budou proudit levnější klecová vejce ze zemí, kde tento zákaz platit nebude. Přitom tuzemské chovatele čekají vysoké investiční náklady spojené s přeměnou technologií, což pro udržení další existence jejich chovů bude ekonomicky velmi náročné.
Hovoříme-li o hrozbě omezování chovů drůbeže, koupí si český zákazník za pár let ještě české vejce?
Pokud bude podporováno zemědělství v ČR jako v okolních státech a zákazníci budou preferovat tuzemskou produkci, české vejce na pultech obchodů zákazníci naleznou. V opačném případě budou spotřebitelé odkázáni na vejce ze zahraničí, kde není garantována kvalita a bezpečnost produkce.
Jaká je vlastně pozice českých drůbežářů na pultech supermarketů a hypermarketů zahraničních obchodních řetězců?
Výkupní cena vajec se zvýšila na podzim loňského roku z důvodu nedostatku nosnic v Evropě a situace se stabilizovala. Koncem března letošního roku se situace opět dramaticky zhoršila a na tuzemský trh proudí levná vejce především z Polska a Pobaltí, kde se začala roznášet nová hejna nosnic a tyto jejich přebytky za »dumpingové ceny« opět snižují ceny vajec. Naši členové opakovaně poukazují na to, že je odběratelé konfrontují s podezřele nízkou cenovou nabídkou zboží z Ukrajiny a touto neférovou taktikou je tlačí do nízkých výkupních cen, které nepokryjí ani náklady na chov drůbeže v ČR.
Podle našich informací se množství zásilek z Ukrajiny zvýšilo po zavedení tzv. koridorů solidarity. Větší část zásilek však směřuje do Evropy přes tranzitní země a spekuluje se o falšování země původu těchto komodit, čímž dochází ke klamání zákazníka. Většina těchto zásilek není určena pro přímý prodej, ale končí podle našich informací zejména v gastronomii. Je třeba zdůraznit, že tyto zásilky rovněž nemusí splňovat přísné evropské standardy pro chov drůbeže.
V loňském roce na podzim proběhla v pořadí již druhá novelizace zákona o významné tržní síle. Pomohla vám?
Chovatelé drůbeže většinu své produkce prodávají přes další články dodavatelsko-odběratelské vertikály a přímo do velkých obchodů svou produkci neprodávají.
Jak vidíte pomoc českého státu našim drůbežářům?
Obáváme se budoucnosti, jelikož finanční alokace pro národní dotace v zemědělství je pro letošní rok pouze 2,7 mld. Kč. Pro srovnání: v minulých letech se pohybovala na úrovni 5 mld. Kč. Hovořilo se o podpoře zaměstnanosti na venkově formou obdoby úlevy na sociálním pojištění a dále o navýšení alokace pro zemědělské dotace. Ale musím říci, že naopak v posledních dnech panuje nejistota. Dokonce se v médiích objevují informace o krácení dotačních podpor pro zemědělce, což by vedlo k ještě dramatičtějšímu omezování drůbežářských podniků.
(svo, zmk)