České zemědělství prochází mimořádně těžkým obdobím. Kombinace nízkých výkupních cen, rostoucích nákladů a extrémního sucha dostává řadu podniků pod silný ekonomický tlak. Podle odhadu dosahují letošní ztráty v sektoru nejméně 25,6 miliardy korun. Polovina oslovených zemědělců označuje letošní rok za jeden z nejhorších ve své podnikatelské historii a vyhlídky na příští rok nejsou příliš povzbudivé. Téměř 79 procent podniků totiž plánuje omezit investice.
Vyplývá to z průzkumu Agrární komory ČR, do kterého se zapojilo 188 členských podniků. Letošní hospodaření výrazně ovlivnily jarní mrazy, dlouhodobé sucho a vysoké teploty. Nižší úroda se navíc v některých případech promítla i do kvality produkce. Zemědělci tak přicházejí o příjmy nejen kvůli menším výnosům, ale také kvůli nízkým cenám, za které své produkty prodávají.
V některých regionech byla situace natolik vážná, že se nedostatek vlastní produkce projevil také v zásobách krmiv a vody pro hospodářská zvířata. Některé podniky proto musely sáhnout do zimních zásob, krmiva dokupovat, nebo dokonce přistoupit k prodeji části zvířat. Další zátěž představují dražší energie, pohonné hmoty a pracovní síla.
»Zemědělci nemohou ovlivnit počasí ani vývoj na trhu, přesto nesou důsledky obojího. Když se jim kvůli suchu neurodí, přicházejí o příjmy, ale většinu nákladů musí vynaložit tak jako tak. A pokud zároveň prodávají mléko nebo další komodity za ceny, které nepokrývají náklady na jejich produkci, dostávají se do velmi složité situace. Nejde o špatné podnikatelské rozhodnutí, ale o souběh okolností, který může ohrozit i jinak dobře fungující podniky,« upozorňuje prezident Agrární komory ČR Jan Doležal.
Náklady rostou, prostor pro úspory se tenčí
Výsledky průzkumu provedeného v září a říjnu ukazují, že letošek považuje za jeden z nejhorších ve své historii 50,5 procenta respondentů. Dalších 36,2 procenta ho hodnotí jako podprůměrný. Největší potíže představují podle zemědělců nízké výkupní ceny komodit, které označilo za hlavní problém 39,9 procenta dotázaných. Následuje sucho a další nepříznivé klimatické podmínky s 23,4 procenta a vysoké ceny vstupů s 19,1 procenta.
Celkové náklady vzrostly nejméně o pět procent u více než 80 procent oslovených podniků. Nejčastěji šlo o zvýšení o 11 až 20 procent, pětina firem se však potýkala s nárůstem přesahujícím 20 procent. Pohonné hmoty zdražily 96,3 procenta respondentů, hnojiva 77,7 procenta a opravy, servis či náhradní díly 71,3 procenta. Výrazně se zvýšily také mzdové náklady a pachtovné.
Zemědělci přitom upozorňují, že už nemají příliš možností, kde dál šetřit. Někteří kvůli nedostatku peněz omezují hnojení, vápnění nebo ochranu rostlin. Takové kroky se ale mohou negativně projevit až v dalších letech, například nižšími výnosy a zhoršením produkční schopnosti půdy. Jeden z respondentů uvedl, že příští rok už bude muset šetřit na samotném provozu farmy, nikoli na výrobě. Jiný stručně vystihl nejistotu v oboru slovy: »Hlavní problém je nejistota, co bude dál.«
Téměř 79 procent podniků chce omezit investice
Obavy se promítají také do plánů na rok 2027. Zhoršení ekonomické situace očekává 44,1 procenta oslovených podniků. Většina chce sice zachovat současný rozsah činnosti, zároveň však 78,7 procenta plánuje omezit investice. Snížení počtu zaměstnanců zvažuje 26,1 procenta firem.
V odpovědích se objevují také úvahy o vyřazování méně výnosných pozemků z produkce a obavy z dalšího omezování živočišné výroby. Některé podniky tvrdí, že další propouštění ani úspory už nejsou možné, aniž by ohrozily samotný provoz. »Situace v zemědělství začíná být likvidační,« shrnul jeden z respondentů.
»Pokud zemědělské podniky omezí investice, neznamená to jen odložení nákupu nové techniky nebo modernizace stájí. Dlouhodobě to může brzdit jejich rozvoj, snižovat objem produkce a oslabovat konkurenceschopnost českého zemědělství. Potřebujeme proto konkrétní a včasnou pomoc, předvídatelné podmínky a také férové postavení domácích producentů na trhu. Potravinová soběstačnost se totiž nebuduje prohlášeními, ale fungujícími zemědělskými podniky,« dodává Doležal.
Nespokojenost v zemědělském sektoru se odráží také v podpoře veřejných akcí, které mají na jeho problémy upozornit. Jejich konání podporuje 60,1 procenta dotázaných, z toho 18,1 procenta rozhodně a 42 procent spíše. Proti se vyslovilo 27,1 procenta respondentů.
Ekonomické výsledky agrárního sektoru představí na základě vlastního šetření také Zemědělský svaz ČR, a to na přelomu roku.
Jak průzkum probíhal
Agrární komora ČR uskutečnila průzkum od 21. září do 4. října 2026. Zapojilo se do něj 188 členských podniků různých velikostí včetně rodinných farem ze všech krajů republiky. Vedle zemědělských prvovýrobců byly zastoupeny také podniky z potravinářství a lesnicko-dřevařského sektoru. Vzhledem k jejich menšímu počtu se však výsledky týkají především situace v zemědělství.
Agrární komora České republiky sdružuje podnikatele v zemědělství, lesnictví a potravinářství a hájí jejich zájmy již třicet let. Její členové produkují přes 80 procent veškerých komodit a obhospodařují 1,4 milionu hektarů zemědělské půdy. Komora má přibližně dva tisíce členů, mezi nimiž je kolem 700 soukromě hospodařících rolníků. Další členové působí prostřednictvím 32 profesních svazů, sdružení a unií. Agrární komora je rovněž součástí mezinárodních organizací COPA-COGECA, ELO a Farm Europe a účastní se jednání zemědělských nevládních organizací Visegrádské skupiny.
(pk)