Účastníci mezinárodní konference Aktuální problémy zemědělství v EU upozornili, že v důsledku nesprávně nastavené politiky vrcholných orgánů Evropské unie se zemědělství a potravinářství v členských státech dostávají do stále obtížnější situace.
Stanovení základních cílů Společné zemědělské politiky EU, vyhlídky evropského zemědělství v konkurenci třetích zemí, zhodnocení současného stavu živočišné výroby v EU a problémy průmyslu zpracování masa, situace v mlékárenství v České republice a Evropské unii a řada dalších otázek tvořily hlavní body programu mezinárodní konference Aktuální problémy zemědělství v EU. Tu 10. listopadu 2026 v Praze uspořádal poslanec Evropského parlamentu Ivan David ve spolupráci se skupinou poslanců Evropa suverénních národů a spolkem Svatopluk.
David, který je členem Výboru pro zemědělství a rozvoj venkova Evropského parlamentu a zároveň koordinátorem skupiny poslanců Evropa suverénních národů, poukázal na skutečnost, že problematice zemědělství se v České republice, ale i v řadě dalších zemí EU, nevěnuje dostatečná pozornost. Pokud jde o potravinářství, situace je podle něj o něco lepší, zejména v souvislosti s otázkou, jaký sortiment potravin nacházejí naši občané na pultech obchodů. Mnoha lidem se totiž může zdát, že ceny potravin jsou stále ještě na poměrně přijatelné úrovni. Vzápětí však dodal, že si zatím nikdo z našich občanů nedokáže představit, že tomu tak v budoucnu být nemusí.
Boj proti klimatickým změnám zdražuje vstupy do výroby
David dále připustil, že myšlenky boje proti klimatickým změnám, které prosazuje Evropská komise a většina Evropského parlamentu, mohou jejich zastáncům připadat správné. Ekonomická zátěž spojená s opatřeními, tedy se směrnicemi a nařízeními vrcholných orgánů EU, jejichž cílem je zastavit klimatické změny, však podle něj komplikuje hospodaření zemědělských a potravinářských výrobců. Zvyšuje totiž náklady na vstupy do výroby a snižuje ziskovost pěstitelů i výrobců potravin.
Přitom je zřejmé, že klimatické změny nepostihují jednotlivé členské státy EU rovnoměrně. Mezi nimi existují určité rozdíly, mimo jiné proto, že zemědělství v každé členské zemi funguje ve vlastních podmínkách, které se od sebe navzájem liší.
EU oproti zbytku světa upřednostňuje malovýrobu před velkovýrobou
Podle Davida však vrcholné orgány EU při přijímání těchto směrnic a nařízení nerespektují odlišnosti zemědělství v jednotlivých členských zemích. Poukazoval především na rozdílnou strukturu zemědělských podniků. V západoevropských státech převažují menší zemědělské podniky a rodinné farmy, zatímco v řadě středoevropských zemí se z minulosti zachovaly střední a velké zemědělské podniky, které podle něj dobře fungují.
Evropská komise a většina Evropského parlamentu však nadále, v souladu se svými dosavadními představami, upřednostňují právě rodinné farmy a malé zemědělské podniky. Ty ale mají podle europoslance Davida ve srovnání se středními a velkými podniky nižší konkurenceschopnost. V konkurenčním boji proto pod značným ekonomickým tlakem hromadně zanikají. K tomu je třeba dodat, že podle vedení Agrární komory ČR a Zemědělského svazu ČR by mohlo jít až o tisíc malých rodinných farem denně.
Maloobchodní síť u nás ovládly obchodní řetězce
Zatímco obchod a trh se zemědělskými komoditami jsou ve světě vysoce koncentrované, a obchodní řetězce proto logicky hledají velké výrobce schopné zásobovat daný trh požadovanou komoditou, struktura zemědělské výroby zejména v západoevropských zemích tomuto modelu neodpovídá. Malovýrobci totiž takové požadavky zpravidla nedokážou splnit.
Výsledkem je podle Ivana Davida neúměrně nízký podíl zemědělské prvovýroby na celkovém zisku. Zemědělští výrobci se totiž potýkají s cenovým diktátem odběratelů, především obchodních řetězců. Podobnou situaci známe i z České republiky. Počátkem 90. let se u nás objevilo velké množství zahraničních obchodních řetězců, které postupně ovládly až 80 procent maloobchodní sítě.
Neefektivní výroba vede k postupnému vylidňování venkova
»Máme rádi malebné vesničky,« konstatoval dále Ivan David. Měl tím na mysli oblibu Čechů, kteří při cestách autem projíždějí sousedním Rakouskem nebo bavorskou částí Německa a obdivují tamní venkovskou krajinu. Zároveň však upozornil, že právě zemědělská malovýroba nepřispívá k tomu, aby se na venkově udržely služby a potřebná občanská vybavenost.
Při svých cestách po Evropě podle svých slov viděl mnoho opuštěných zemědělských usedlostí ve Španělsku, Itálii, Řecku, ale také v Lotyšsku. »Ale i celé opuštěné město na jihu Itálie,« dodal.
Za jednou z příčin označil nízké příjmy a neatraktivní pracovní podmínky, které mladé lidi do zemědělství nelákají. Důsledkem je, že členské státy EU se snaží získávat nové pracovníky pro zemědělství také ze třetích zemí. Agrární komora ČR a Zemědělský svaz ČR v tomto směru již několik let podnikají příslušné kroky. Zatímco dříve šlo především o pracovníky z Ukrajiny, nyní jsou do České republiky zváni také občané takzvaných exotických zemí, zejména Filipínci, a to rovněž pro práci v zemědělství.
Zemědělství potřebuje podporu orgánů EU i vlád členských států
David ve svém vystoupení dále uvedl, že pokud se má nepříznivá situace spojená s nedostatkem pracovníků v zemědělství změnit, je nutné tuto práci zatraktivnit pro mladé lidi. To se však podle něj neobejde bez podpory vrcholných orgánů EU a vlád jednotlivých členských států.
Jako konkrétní příklad využívání zahraničních pracovníků uvedl Dánsko, kde jedna jatka zpracovávající až 10 000 kusů prasat denně zaměstnávají především zahraniční pracovníky, takzvané gastarbeitry.
Podle europoslance Davida se však vrcholné orgány EU namísto doporučení, aby více podporovaly zemědělství a potravinářství, zabývají jinými tématy, kterým nyní dávají přednost. Jde zejména o otázky obrany a bezpečnosti evropského kontinentu, což znamená také vyšší podporu zbrojní výroby. Důsledkem této politiky je podle něj snižování objemu zemědělských dotací.
Podle nedávných zpráv Agrární komory ČR a Zemědělského svazu ČR Evropská komise v rámci návrhu finančního zajištění nové Společné zemědělské politiky EU na období let 2028 až 2034 uvažuje o snížení zemědělských dotací až o 23 procent. To by podle evropských zemědělců a potravinářů výrazně oslabilo zemědělskou prvovýrobu v EU a vytvořilo prostor pro zvýšení dovozu potravin ze zemí mimo Evropskou unii.
Dalším závažným problémem spojeným s přípravou a stanovením nové SZP je podle Ivana Davida návrh Evropské komise na takzvanou renacionalizaci. V praxi by to znamenalo, že zemědělská politika EU by namísto řízení z jednoho centra v Bruselu přešla do působnosti vlád jednotlivých členských států.
Podle zemědělců by takový postup vytvořil výhodnější podmínky pro ekonomicky silné západoevropské státy, jako jsou Francie a Německo, případně i další země, které svým zemědělcům poskytují výrazně vyšší dotace než většina států střední Evropy. Tím by se ještě více prohloubily ekonomické rozdíly mezi jednotlivými zeměmi. Evropští zemědělci s tím nesouhlasí.
Zbývá však otázka, zda budou jejich názory vyslyšeny, až se během roku 2027 začne intenzivněji formulovat podoba Společné zemědělské politiky EU pro další období.
Za zemědělce jsou považováni pouze vlastníci hospodářství
Podle Ivana Davida Evropská komise a většina poslanců Evropského parlamentu nadále prosazují maximální zvýhodňování malých hospodářství a znevýhodňování velkých zemědělských podniků. Evropské zemědělství má být přitom podle představ orgánů EU zachráněno především prostřednictvím vyšší finanční podpory mladých a začínajících zemědělců.
Problém však podle Davida spočívá také v tom, že za zemědělce jsou považováni pouze vlastníci zemědělských podniků, nikoli lidé, kteří v zemědělství pracují na řídicích pozicích. Tento přístup vrcholných orgánů EU podle europoslance neřeší skutečné problémy, s nimiž se zemědělství potýká.
Navíc jsou chudší země EU v horším ekonomickém postavení než bohatší členské státy. Ty totiž mohou svým zemědělcům poskytovat mnohem vyšší národní dotace. Díky tomu pak mohou snadněji vyvážet vlastní zemědělskou produkci do chudších zemí EU, jejichž zemědělské rozpočty mají z různých důvodů nižší prioritu.
Významnou roli sehrává také konkurence ze třetích zemí
K nejdiskutovanějším problémům patří podle Davida také konkurence zemí mimo Evropskou unii. Jak dále poznamenal, její podmínky jsou ovlivněny obchodními dohodami, které EU s těmito státy uzavírá.
Podle Agrární komory ČR a Zemědělského svazu ČR je výrazným příkladem z poslední doby dohoda EU se zeměmi sdružení Mercosur, tedy s některými státy Jižní Ameriky, zejména s Brazílií a Argentinou. Zemědělci upozorňují na to, že potraviny dovážené z Jižní Ameriky mohou být na evropském trhu výrazně levnější, protože tamní producenti nemusejí dodržovat stejně nákladné a přísné výrobní postupy, jaké jsou závazné pro členské státy EU v důsledku evropských regulací.
Nedodržování přísných evropských norem navíc podle kritiků znamená, že v těchto jihoamerických zemích lze při výrobě potravin ve větší míře používat například pesticidy nebo antibiotika. Právě v této souvislosti se dostává do popředí také otázka ochrany zdraví občanů zemí EU, na kterou evropští zemědělci upozorňují.
Europoslanci z AfD chtějí předat své zkušenosti
Ivan David se zmínil také o tom, že členem poslanecké skupiny Evropa suverénních národů je i německá politická strana AfD, která má v současné době nejvyšší podporu mezi politickými stranami v Německu. Součástí programu konference proto bylo také seznámení se zkušenostmi německých parlamentních kolegů a hledání možných východisek pro další směřování německého zemědělství.
Také používání pesticidů provázejí nové problémy
K nejaktuálnějším problémům, o nichž se v Evropské unii intenzivně diskutuje, patří hrozící nedostatek pesticidů. Podle Ivana Davida k němu dochází v důsledku vyřazování přípravků z používání na zemědělských plochách na základě takzvané předběžné opatrnosti, a to bez ohledu na dostupnost náhradních přípravků schválených pro zemědělskou výrobu.
Snaha tuto praxi změnit však podle něj naráží na soustředěný odpor některých výborů Evropského parlamentu.
Živočišná výroba je pod tlakem názorů na její omezování
Podle Ivana Davida se pod tlakem názorů prosazujících její omezování ocitla také živočišná výroba, zejména chov skotu. Díky tlaku zdola, který vyvíjejí samotní chovatelé skotu a zpracovatelé masa, se však podle něj zdá, že se tento přístup začíná překonávat.
V této souvislosti upozornil, že značným problémem v některých zemích EU je také nepřiměřený výskyt infekčních onemocnění a rostoucí požadavky na přepravu živých zvířat.
Pod tlakem zahraniční konkurence se nachází rovněž průmysl zpracování masa, a to mimo jiné v důsledku požadavků maloobchodních řetězců.
Značným nárokům čelí také používání potravinářských obalů, zejména v souvislosti s požadavky na jejich recyklaci.
Chovatelé krav si stěžují na nízké výkupní ceny mléka ze strany mlékáren, zatímco mlékárny naopak poukazují na rostoucí ceny vstupů do výroby.
Přemnožení velkých šelem, zejména vlků, trápí zemědělce
Velmi často diskutovaným tématem v Evropské unii je také přemnožení velkých šelem, především vlků, ale v některých členských státech rovněž medvědů, kteří se sporadicky vyskytují i v České republice. Škody, které šelmy způsobují zejména chovatelům ovcí, jsou podle zemědělců bagatelizovány a potřeba regulace počtu vlků je zpochybňována.
Významným tématem je rovněž úbytek opylovačů a masový dovoz kontaminovaného, případně dokonce falšovaného medu. Obchodníci přitom jako původ zboží uvádějí směs medu pocházejícího ze zemí EU i ze států mimo Evropskou unii.
Podle Davida existuje mnoho dalších problémů, které ohrožují soběstačnost a potravinovou bezpečnost Evropské unie a zároveň také ekologickou stabilitu zemědělských a zpracovatelských podniků. Ne všechny však bylo možné zařadit do programu konference, a organizátoři proto dali přednost těm nejzávažnějším.
Poté se postupně ujali slova jednotliví řečníci.
Politická poradkyně pro zemědělství a rozvoj venkova ve skupině Evropa suverénních národů Evropského parlamentu Rania Younisová hovořila o složitosti procesu přípravy a schvalování jednotlivých zákonů v Evropském parlamentu. Poukázala na to, že i když z řad konkrétních poslaneckých skupin vzejdou různé návrhy, které podle jejího názoru mohou být potřebné, kvůli komplikovanému schvalovacímu procesu nemusí být nakonec přijaty.
Ředitel odboru rozvoje venkova Ministerstva zemědělství ČR Josef Tabery se věnoval možným dopadům jednotlivých ekonomických položek, které se objevily v návrzích finančního rámce Společné zemědělské politiky EU na období let 2027 až 2034. Téma představil z pohledu ministerstva zemědělství, a tedy také zemědělské politiky vlády.
Prostor dostaly také připomínky
V obdobném duchu vystoupil také specialista na problematiku Evropské unie Zemědělského svazu ČR Tomáš Nejedlý. Ekonomické návrhy Evropské komise představil z pohledu zemědělců, zejména s ohledem na jejich dopady na zemědělskou prvovýrobu.
Dalším řečníkem byl poslanec Evropského parlamentu a člen skupiny Evropa suverénních národů Arno Bausemer, který je rovněž členem Výboru pro zemědělství a rozvoj venkova. Hovořil o svých osobních zkušenostech z poslední doby ze spolkové země Sasko-Anhaltsko, kde strana AfD v zemských volbách získala téměř 44 procent hlasů a obsadila 39 mandátů v zemském sněmu. Stala se tak nejsilnější politickou stranou v této spolkové zemi.
Arno Bausemer se následně zaměřil také na problematiku zemědělství. Konstatoval, že pro tuto část bývalé NDR jsou typické střední a velké zemědělské podniky, podobně jako v České republice. Pokud jde o zemědělskou politiku, je proto podle něj důležité vzájemně si předávat zkušenosti s tím, jak se zemědělci v jednotlivých zemích vyrovnávají s politikou Evropské unie.
Na jeho vystoupení navázala Miluše Dvoržáková, jednatelka společnosti CropLife Česká republika, která hovořila o problematice začínajícího nedostatku potřebných pesticidů v zemědělské výrobě. Podle ní spočívá hlavní problém v tom, že v rámci boje proti pesticidům, které podle představ EU nemají škodit zemědělské výrobě, byla řada přípravků zakázána. Kvůli složitému schvalovacímu procesu však evropským zemědělcům chybějí nové produkty, které by mohly ty zakázané nahradit. Zemědělská výroba přitom určitou část těchto prostředků potřebuje k ochraně proti škůdcům.
V odpolední části konference se jako první ujal slova bývalý prezident Agrární komory ČR Zdeněk Jandejsek. Jako předseda představenstva a generální ředitel společnosti Rabbit Trhový Štěpánov patří k významným českým zemědělským a potravinářským výrobcům, zejména v oblasti masa a masných výrobků.
Ve svém vystoupení hovořil především o osobních zkušenostech z výroby a o tom, jak se podnik musí vyrovnávat s některými předpisy Evropské unie. Zároveň představil své návrhy, jak zvýšit produkci masa a masných výrobků, a nastínil možnosti, jak se znovu přiblížit úrovni produkce řady evropských zemí.
Jako bývalý prezident Agrární komory ČR vždy prosazoval zásadu, že zemědělec musí používat selský rozum. Podporoval rozvoj výroby a ostře kritizoval postupnou ztrátu soběstačnosti v zemědělských komoditách, k níž podle něj v České republice došlo po roce 1989, a zejména po vstupu do Evropské unie v roce 2004. V případě silné národní podpory bychom se podle jeho názoru mohli během několika let k této soběstačnosti vrátit, případně se k ní alespoň výrazně přiblížit.
Na Zdeňka Jandejska navázala Jarmila Dubravská, generální ředitelka společnosti Skaličan, a. s., jednoho ze závodů akciové společnosti Rabbit Trhový Štěpánov. Tématem jejího vystoupení byly problémy spojené se zpracováním masa a výrobou masných produktů, s nimiž se ve své praxi setkává.
Ředitelka Dubravská se zemědělstvím a potravinářstvím zabývá také jako členka Evropského hospodářského a sociálního výboru. Ten je poradním orgánem Evropské komise, v němž působí odborníci zastupující své země.
Poté vystoupil Jiří Šír, ředitel pro zahraniční vztahy a fondy EU Potravinářské komory ČR, který se zaměřil na problematiku potravinářských obalů. V této souvislosti je třeba připomenout, že Potravinářská komora letos ve svých vyjádřeních upozorňovala na to, že schválené změny v používání obalů, které letos prosadila Evropská unie, přinášejí výrobcům potravin řadu problémů, s nimiž se musejí vyrovnávat.
Následně se ujal slova Martin Hudík, generální ředitel společnosti Interlacto, který hovořil o problematice výroby mléka a mléčných výrobků.
Předposledním řečníkem byl chovatel ovcí a starosta obce Vernéřovice Tomáš Havrlant. Zaměřil se na hospodářské ztráty chovatelů hospodářských zvířat, zejména ovcí, způsobené útoky vlků na jejich stáda.
Ve svých dřívějších vystoupeních na akcích Agrární komory ČR Tomáš Havrlant opakovaně upozorňoval, že ochrana ovcí se jejich chovatelům značně prodražuje. Nejde přitom pouze o elektrické ohrady, které vlci v řadě případů dokážou překonat, ale také například o nákup kavkazských pasteveckých psů, kteří slouží k ochraně stád. Jejich pořízení přitom není pro chovatele levnou záležitostí.
Starosta Havrlant v této souvislosti upozorňoval také na další ekonomické dopady. Pokud při jediném útoku vlků zahyne 12 až 14 ovcí, neznamená to pouze hospodářskou ztrátu, kterou stát v podstatě nedokáže plně nahradit. V náhradě totiž není zohledněna práce a úsilí chovatele, který se o zvířata musí starat několik let, než mu začnou přinášet hodnotu, kvůli níž je chová. Navíc chovatelé takové ztráty vnímají také osobně, jako bolestnou ztrátu zvířat, o která dlouhodobě pečovali.
Posledním řečníkem byl Stanislav Jaš, předseda Komoditní rady pro včely a med Agrární komory ČR, který je zároveň odborníkem na mezinárodní vztahy a politiku Evropské unie. Ve svém vystoupení upozornil na problémy spojené s dovozem medu z jiných zemí EU, odkud se podle něj do České republiky dostává kontaminovaný, a někdy dokonce i falšovaný med.
K jednotlivým vystoupením řečníků je třeba dodat, že videozáznam celé konference je k dispozici na facebookovém profilu Ivana Davida. Za naši redakci zároveň doplňujeme, že o některých z představených témat přineseme v následujících dnech podrobnější zprávy nebo rozhovory s odborníky, kteří se danou problematikou zabývají.
V závěru je třeba zdůraznit, že europoslanec David pořádá podobné konference již řadu let a že se těší odpovídajícímu ohlasu mezi odborníky z oblasti zemědělství a potravinářství.
Miroslav Svoboda
FOTO – autor