V době jurského útvaru patřil Český masiv svou většinou k vynořeným částem vindelické pevniny. Výjimkou bylo období, kdy se maximálně zvedla mořská hladina při hranici střední a svrchní jury, zhruba mezi 167–160 miliony lety, kdy moře proniklo do severních Č ech a po určitou dobu spojovalo, jako jeden z průlivů, mělké severní moře s oceánskou oblastí Tethydy v okolí Brna.
Moře to bylo teplé, neboť v tom období se Český masiv nacházel nedaleko severně od rovníku, v tropické zóně. Proto také se v něm usazovaly hlavně vápence, jen ve spodní části jsou slepence a pískovce převážně s vápnitým tmelem. Výskyty jurských mořských usazenin se soustřeďují do okolí Krásné Lípy, Doubic, Kyjova a Brtníků. Kdysi se zde vápence těžily, dnes jsou bývalé lomy z větší části už zarostlé a zasucené. Ve vápencích, ale v těch pískovcích se vyskytují bohaté nálezy mořských živočichů – mlžů, plžů, ramenonožců, mořských hub a nálezům dominují amoniti. Podle posledních výzkumů bylo popsáno 23 druhů, 19 rodů, patřících do 7 čeledí, mezi nimiž vyniká zejména amonit Epipeltoceras bimammatum. Rozbor vápenců z Peškovy stráně v Krásné Lípě ukazuje na poměrně velkou variabilitu druhé zdejšího sedimentačního prostoru.
Zdejší amonit Epipeltoceras bimammatum patří k evolutním druhům (ti mají vinutí schránky takové, že se závity schránky vzájemně dotýkají) se slabě se překrývajícími závity. Silná a řídce rozmístěná žebra jsou slabě nakloněná směrem k ústí. Žebra začínají poblíže linie vinutí. V pětině až čtvrtina výšky závitu nesou podélně protáhlé hrbolky. Po oslabení žeber na bocích závitu následuje řada výrazných, ventrolaterálních hrbolků. Ventrální strana je hladká, slabě klenutá. Velikost tohoto druhu je přibližně 3,3 cm. Patří však k charakteristickým druhům české mořské jurské fauny. Najít pěkně zachovaný exemplář je pro paleontology i sběratele velkým zážitkem!
Václav Ziegler
FOTO – archiv autora