Nová výstava v brněnském pavilonu Anthropos hledá odpovědi na otázky, jak se zdobili a jak vypadali lidé doby kamenné. Tvůrci výstavy z Moravského zemského muzea (MZM) shromáždili unikátní nálezy, konkrétně ozdoby z různých materiálů, venuše i další zobrazení lidských bytostí. Vše v originálech, včetně slavné Věstonické venuše nebo torza loutky z hrobu šamana z Brna. Nejvzácnější exponáty přivezli pracovníci muzea dnes dopoledne za asistence policejních těžkooděnců.
»Věstonickou venuši vystavujeme jen při výjimečných příležitostech,« řekl ředitel Historického muzea MZM Marek Junek. Originál muzeum zapůjčilo naposledy v roce 2019 do Olomouce. V expozici jsou pro srovnání také další venuše, konkrétně z Pavlova, Předmostí a Petřkovic. Zobrazení mužů jsou v archeologických nálezech vzácná, výjimkou je torzo z Dolních Věstonic nebo právě šamanova loutka, naposledy v originále vystavovaná před více než deseti lety.
»Většina exponátů pochází z doby přibližně 25 000 let před naším letopočtem, tedy období gravettienu. Naše území bylo tehdy celosvětovým centrem lidské civilizace,« zdůraznila autorka výstavy Martina Galetová.
Ozdoby jsou na výstavě rozčleněné podle materiálu, zpracování a pravděpodobného způsobu používání. Odborníci ale varují před posuzováním pravěkých ozdob současnou optikou. Nejspíš neměly jen zdobný, estetický smysl. Lovci mamutů jim patrně přikládali hlubší symbolický, rituální nebo statusový význam, který lze s odstupem mnoha tisíc let jen těžko odhadovat.
Výrobě ozdob však lidé doby kamenné věnovali značnou energii. »Překvapující je množství forem a typů ozdob, pro jejichž výrobu lidé využívali vedle takzvaného bílého zlata prehistorie (mamutoviny), kosti, paroží, zvířecí i lidské zuby, drápy, tedy dostupné přírodní materiály. Kvůli některým schránkám, ulitám a lasturám, gagáru, jantaru lidé z Moravy křižovali Evropu, opracovávali je, ztráceli, hromadili a vyměňovali,« řekla Galetová.
Připomněla také, že archeologové mají k dispozici jen věci z materiálů, které přetrvají věky, což jsou kosti, zuby zvířat, kly, kameny nebo keramika. Pravěcí lidé však využívali i mnoho pomíjivých přírodních materiálů, které se v hrobech většinou nedochovaly. Nelze také s jistotou říct, zda a jak přesně lidé doby kamenné používali barviva, tetování nebo skarifikaci, tedy jizvení kůže. Vodítkem mohou být jen některé venuše a rytiny postav.
Výstava Nejstarší šperky a ozdoby těla se veřejnosti otevře již zítra a potrvá do února příštího roku.
(mac, čtk)
FOTO – ČTK/Václav Šálek, mzm.cz