Ostravská zoo začala s chovem této jihoamerické lasicovité šelmy před čtyřmi lety. Chovný pár obývá jeden z výběhů v komplexu Jižní Amerika. Dvě mláďata se narodila už na konci léta, ale teprve nyní postupně objevují venkovní výběh, kde je mohou pozorovat i trpěliví návštěvníci. Tayry se rozmnožují jen velmi vzácně a pouze v několika zoo, proto mají ostravští chovatelé velkou radost z tohoto úspěchu.
Matkou mláďat je pětiletá samice, která byla do Zoo Ostrava dovezena z Holandska v roce 2021, o rok mladší chovný samec pochází z pražské zoo. Zvířata obydlela zrekonstruovanou expozici v chovatelsko-expozičním celku Jižní Amerika. »Spojování zvířat v následujícím roce proběhlo hladce, nicméně i přes ukázkové soužití nebylo po více než rok zaznamenáno páření. To je u lasicovitých šelem zpravidla velmi bouřlivé a v podstatě nepřehlédnutelné. O to větším překvapením bylo, když samice v lednu letošního roku porodila svá první mláďata. Samce chovatelé oddělili, aby měla samice klid na odchov svých prvních potomků. O mláďata jevila zájem, ale přes veškerou snahu samice po pár dnech o mláďata přišla, což není u prvorodičky nijak neobvyklý jev,« vysvětluje Matěj Vrúbel, inspektor chovu šelem v ostravské zoo.
Při opětovném spojení již bylo páření velmi zjevné, a pár byl proto v dostatečném předstihu před možným porodem rozdělen. Samice na jaře opět porodila, ovšem scénář z ledna se opakoval, samice o mláďata přišla. Tento průběh je u spousty zvířat normální. Samice se musí naučit zvládnout péči o mláďata sama, a každý porod je pro ni cennou zkušeností. »Jen velmi vzácně se podaří nezkušené samici odchovat mláďata napoprvé. Při třetím porodu v srpnu byla samice už mnohem klidnější. Do odchovu chovatelé nikterak nezasahovali, naopak se snažili samici dopřát co největší klid a možnost přirozeného chování. V druhé polovině léta tedy chovatelé okolo expozice tedy téměř nedýchali,« popisuje Vrúbel.
Mláďata tayr se rodí velmi málo vyvinutá, slepá a holá a jejich počáteční vývoj je velmi pozvolný. O tom, že prospívají, věděli chovatelé díky vokalizaci matky s mláďaty. »Na počet mláďat jsme si však museli počkat, až se začala ve věku okolo dvou měsíců objevovat. Při následné krátké veterinární kontrole bylo zjištěno, že se jedná o samce a samici. Nyní již mají návštěvníci možnost pozorovat jejich dovádění v expozičním výběhu,« dodává Vrúbel.
Tayry jsou v zoologických zahradách zastoupeny velmi vzácně. V současné době je v Evropě chováno 50 zvířat v 19 institucích. Porody jsou velmi vzácné a tayry se rozmnožují jen v několika zahradách. O to větší máme radost z tohoto chovatelského úspěchu, jelikož výrazně napomáhá snaze zoologických zahrad, aby se tento druh v lidské péči podařilo udržet.
Tayra (Eira barbara) je známá také pod jmény eira, hyrare či kuna brazilská. Tato lasicovitá šelma se vyskytuje ve Střední a Jižní Americe (od Mexika až po severní Argentinu, s výjimkou andských oblastí), kde obývá lesnaté a křovinaté oblasti. Aktivní je převážně přes den a za soumraku. Obratně šplhá po stromech. Je všežravá – živí se drobnými obratlovci (vačnatci, hlodavci, ještěry, především leguány), hmyzem i plody. Podle Červeného seznamu (IUCN Red List) patří mezi málo dotčené druhy (Least Concern), ale její početní stavy v přírodě klesají v důsledku ničení tropických lesů a jejich přeměnou na zemědělskou půdu. Tayra je často přímo lovena pro kožešinu a nezřídka bývá na silnicích sražena projíždějícími auty.
(mac)
FOTO – Zoo Ostrava/Enrico Gombala