Tři nová mláďata rozšířila skupinu kriticky ohrožených prasat visajanských v ostravské zoologické zahradě. Selata se narodila 13. září a podle chovatelů prospívají dobře. Jejich matka, zkušená samice narozená v roce 2016, se o potomky pečlivě stará. Pohlaví mláďat zatím není známé.
Prasata visajanská se letos v červnu v ostravské zoo přestěhovala do nového a podstatně většího výběhu, který je součástí komplexu Klenoty Filipín. Prostor se stromy více připomíná přirozené prostředí těchto vzácných zvířat a umožňuje jim projevovat jejich typické chování. Prasata například citlivým rypákem rozrývají půdu a hledají v ní potravu.
Návštěvníci mohou nyní mezi čtyřmi dospělými zvířaty pozorovat také trojici malých selat. Ta sice stále získávají většinu potravy z mateřského mléka, už ale začínají napodobovat dospělé jedince a zkoušejí si hledání potravy pomocí rypáku. Stejně jako u mláďat jiných druhů prasat je jejich srst výrazně pruhovaná. Toto ochranné zbarvení však postupně zmizí.
Skupinu v Ostravě tvoří kromě matky také otec mláďat narozený v roce 2019 a dva mladí samci z roku 2024, kteří jsou potomky stejného chovného páru. Oba by měli v následujících měsících zamířit do jiných evropských zoologických zahrad.
Chov prasat visajanských je v Evropě koordinován v rámci programu EAZA Ex situ Programme. V současnosti evropské zoo pečují o 159 jedinců ve 43 institucích. Za poslední rok se v evropských zahradách narodilo 23 mláďat, včetně tří ostravských. Pro tento druh jde o důležitou zprávu, protože rozmnožování v lidské péči není samozřejmostí a v předchozích letech bylo přírůstků méně.
Prase visajanské patří k nejohroženějším druhům své domoviny. Mezinárodní svaz ochrany přírody (IUCN) ho na svém Červeném seznamu vede v kategorii kriticky ohrožený. Ta představuje poslední stupeň před označením druhu za vyhynulý ve volné přírodě. Chov v zoologických zahradách proto hraje důležitou roli v jeho ochraně a zachování životaschopné populace pro případ, že by z volné přírody úplně zmizel.
Prase visajanské je endemitem západní části Filipín a dnes přežívá už jen na ostrovech Negros a Panay. Jeho původním domovem jsou deštné lesy, které však rychle ubývají kvůli přeměně krajiny, především na zemědělskou půdu. Druh ohrožuje také intenzivní lov a křížení s domácími prasaty, která ve volné přírodě zdivočela.
V potravě těchto prasat převažují hlízy, kořínky a plody, nepohrdnou ale ani drobnými bezobratlými. Při hledání potravy důkladně rozrývají půdu dlouhým rypákem citlivým na pachy. Právě tím přispívají k obnově lesa – půdu kypří a zároveň při pohybu krajinou rozšiřují semena prostřednictvím trusu. I proto se praseti visajanskému někdy přezdívá »pralesní zahradník«.
(mac)
FOTO – Zoo Ostrava/Enrico Gombala