Babské rady sbírám a vyhledávám. Sešitky a kusy papíru s útržky nápadů maminek, babiček, jejich babiček a babiček našich babiček zaplňují šest krabic od bot, staré časopisy a kalendáře, pár jich je i z konce 19. století, bych mohl počítat (pokud bych je počítal) na desítky. A navíc internet… »Courám« se po něm hlavně v noci, a hledám. Z babských rad však něco nového těžko najít. Autoři opisují jeden od druhého, včetně nesmyslů. Ty se však objevují i v historických materiálech. Jejich vydavatele autorky stavěly před hotovou věc a oni jen těžko mohli ověřit, zda babské rady opravdu fungují. My jsme se to rozhodli vyzkoušet!
Tak třeba bělení zubů popelem. Prý je užívali již staří Římané. Údajně šlo o popel ze dřeva, našel jsem na internetu i »perlu« nabízející zaručené bělení zubů cigaretovým popelem. Je to hloupost. Popel sice odstraní (obrousí!) nečistoty ze zubů, ale také může jejich povrch poškodit.
Když už jsme u zubů – lepší k jejich čištění je jablko než kartáček. To není pravda. V době, kdy kartáček na zuby a kvalitní pasta neexistovaly, si lidé čistili zuby rozžvýkanými dřívky. Staří Řekové si již 300 let před naším letopočtem čistili zuby plátýnkem, zepředu i ze zadu, což zřejmě vydrželo (podle některých zdrojů) až do počátku sedmnáctého století nového věku. Samozřejmě – po předchozím vypláchnutí úst. Ať hledán jak hledám, nikde o jablku ani zmínka. Jen o prvních kartáčcích, jejichž rukojeti byly z kostí či dřeva a do nich vsazeny prasečí žíně. Kyselé prostředí v ústech vzniklé po požití jablka odborníci dokonce považují za rizikové, protože změkčuje povrch zubů.
Prsa dívek rostou prý po pivu. Bábinky svým »plochým« vnučkám doporučují alespoň jednu sklenku pivka den co den. Když pak kolem nich chodí sedmnáctiletá »baculka«, diví se. Prsa jim sice narostla, ale spolu s nimi i bříško, o zadečku ani nemluvě. Někomu se to ale líbí…
Černé pivo pomáhá kojícím maminkám. Klasická nepravda! Snad ji lze nazvat lží, aniž bychom urazili některou z našich čtenářek, které pivko kojícím dcerám či snachám doporučují. Některé babské recepty doporučují popíjet černé pivo smíchané s tradiční zapraženou jíškou. Zkusil jsem – je to odporné. Možná proto, že nekojím, nikdy jsem nekojil a nikdy kojit nebudu. V nejbližším okolí jsem měl v posledních letech několik kojících maminek. Všechny moji snahu, aby zkusily tuto babskou radu, odmítly. Neteř mne odbyla jednoznačně: »Ty ses zbláznil! Nechci mít ze synka alkoholika. Stačí, že jeho táta pije pivo…«
Nehltej, jez pomalu! Je to zdravější (pravda), nebudeš tlustá/tlustý (nepravda). Kdo z vás tuto babiččinu výtku neslyšel, hoď po mně kamenem… Prosím, nedělejte to. Je dobré jídlo poctivě rozkousat, teprve poté polknout. Důvod? Abychom se neudusili! Trávení jídla začíná sice v ústech, ale proces jeho rozkladu probíhá až v žaludku a střevech. Je však pravda, že poctivým žvýkáním můžete tělo »potěšit« pocitem plnosti. Ale se zdravým trávením to nemá nic společného. A navíc: rozvážné žvýkání jídla vypadá určitě lépe, než jeho hltání, co si budeme povídat.
Jezte hodně zelí! Ano, je zdravé. V létě syrové, v zimě naložené. V chudých zimních časech bylo zelí jediným zdrojem vitaminu C, který posiluje imunitu. Imunita sem, imunita tam – tímto tématem se babičky určitě nezabývaly, věděly, že naložené zelí je zdravé. Proto se objevuje jako součást bezpočtu receptů české, moravské i slezské kuchyně. Jenže – zelí brání štítné žláze v hromadění a využití jódu. Takže – zelí je zdravé, ale jezme je s rozvahou. Babičky to věděly!
Převládá tvrzení, že tmavý chléb je zdravější než bílý. Je to pravda? Není! Z hlediska výživných látek není rozdíl, do tmavého se pouze přidává potravinářské barvivo. Oba druhy se pečou z mouky, ve které chybějí vitaminy a živiny z vnějších vrstev obilnin. Zdravé je pečivo a chléb celozrnný, protože je zdrojem vlákniny, vitaminů a minerálních látek. Navíc vláknina způsobuje, že máte mnohem déle pocit sytosti, podporuje zdravou střevní flóru a pozitivně ovlivňuje hladinu cholesterolu.
Pro naše babičky nebyl margarin novinkou. Ba ani pro prababičky. I v jejich časech tyto náhražky másla existovaly. Jejich kvalita byla, zejména v časech chudoby a války, prachmizerná, ale co měly dělat, když chtěly ušetřit? Dnes je situace jiná. Opravdu? Co je lepší – margarín nebo máslo? Rozhřešení nenabízejí ani odborníci. Margarin se lépe roztírá, ale sto gramů margarínu obsahuje přibližně stejně kalorií jako máslo. Margariny i másla jsou cenově srovnatelná. Babičky věděly, že máslo je zdravé, proto mu dávaly, pokud to bylo možné, přednost. Zvláště, když si ho měly možnost »utlouct« z vlastních zdrojů mléka. Ale používaly je v rozumném množství.
A proč babičky dávaly přednost vaření brambor ve slupce? Možná proto, že věděly, že při vaření slupka zamezuje úniku výživných látek z hlízy. Proto brambory ve slupce vařené mají více výživných látek než vařené bez slupky. Samotná slupka však žádné výživné látky nemá. Ty se skrývají těsně pod slupkou. Není proto pravda, že brambory jsou zdravější, když je oloupete, dlouho máčíte ve studené vodě, navíc předem osolené. Však vám pár dobrých babských rad o správném vaření brambor nabídneme za týden.
Zdravé spaní! Říká se, že člověk potřebuje minimálně osm hodin spánku. Není to pravda! Důležitější než délka je kvalita spánku. Pamatujete? Bábinky chodily spát se slepicemi a společně s nimi i vstávaly. Jejich podřimování po obědě či později odpoledne, jsme brali jako samozřejmost. Je prokázané, že zdraví prospěšný je krátký dvacetiminutový až hodinový spánek v průběhu dne. Ten, kdo si ho může dopřát, patří k šťastným lidem, méně ohroženým srdečními chorobami.
Jiří Janouškovec