Mezinárodní tým paleochemiků a archeologů objevil první hmotné důkazy o tom, že předkové Mongolů, kteří žili v Eurasii před více než 2700 lety, vařili klobásu a připravovali mléčné výrobky z jačího mléka. To naznačuje neobvykle raný výskyt domestikovaných jaků v severních stepích Asie, informovala tisková služba Basilejské univerzity (Švýcarsko).
»Podařilo se nám významně obohatit naše znalosti o stravě a kulinářských tradicích asijských kočovníků doby bronzové. Údaje, které jsme shromáždili, zároveň naznačují, že dávní obyvatelé Mongolska domestikovali jaky a začali používat jejich mléko k jídlu mnohem dříve, než se v minulosti předpokládalo,« uvedl vědec Basilejské univerzity Shewan Wilkin.
Wilkin a vědci učinili tento objev při studiu dvou bronzových kotlů a fragmentů nádobí, které byly náhodně nalezeny v roce 2021 mongolskými pastevci nedaleko hranic mezi Ruskem a Mongolskem v Huvsgelském aimagu. Následná radiokarbonová analýza těchto nálezů ukázala, že jejich stáří přesahuje 2,7 tisíce let, což je učinilo mimořádně zajímavými pro studium historie potenciálních předků současných Mongolů a prvních pastevců Střední Asie.
Jak vědci poznamenávají, ve stěnách takových nádob se často uchovávají zbytky bílkovin, tuků, cukrů a dalších molekul, které jsou přítomny v určitých potravinách a v buňkách některých druhů rostlin a živočichů. Díky tomu je možné určit, jaké potraviny byly uchovávány nebo vařeny v bronzových kotlích nebo jiných variantách kovového či keramického nádobí, pro které vědci izolují ze stěn těchto artefaktů zbytky těchto biomolekul.
Paleochemické analýzy vědců ukázaly na přítomnost velkého množství bílkovin ve stěnách obou kotlů, které jsou přítomny v krvi a mase různých domácích zvířat, včetně jelenů, ovcí a koz, ale i skotu. Kromě toho vědci našli uvnitř stěn těchto kotlů zbytky bílkovinných molekul, které se nacházejí v mléce domácích jaků.
Jak Wilkin a vědci zdůrazňují, poslední zjištění bylo pro archeology velkým překvapením, protože v minulosti se vědci domnívali, že jaky domestikovali staří Mongolové, nebo byli do oblasti dovezeni o několik století později, přibližně v prvním nebo druhém století před naším letopočtem, v době vlády Hunů. Nálezy z Huvsgelského aimagu proto naznačují, že předkové Mongolů začali jíst jačí maso a mléko dávno před vznikem této říše kočovných národů, uzavřeli vědci.
Říše Hunnu je první velká konfederace kočovníků, která existovala ve Střední Asii mezi 2. stoletím př. n. l. a 1. stoletím n. l. Její vznik v centru dnešního Mongolska připisují vědci zvládnutí umění jízdy na koni a vzniku jízdních lučištníků.
(cik, TASS)