První data ze zavádění personalizované mRNA protirakovinné vakcíny NeoOncovac v Rusku jsou optimistická. První pacient s melanomem, který tuto léčbu podstoupil, dokončil celý léčebný cyklus a v současnosti již nevykazuje známky metastáz. Jeho lékařské sledování však pokračuje. Vakcínu dosud dostalo šest pacientů a ruské vědecké týmy plánují program dále rozšířit.
Vývoj oznámil Alexandr Ginzburg, akademik Ruské akademie věd a vědecký ředitel Gamalejova centra. Ten vyjádřil opatrný optimismus ohledně prvních výsledků tohoto nového terapeutického přístupu.
Jak uvedl, první pacient dokončil léčebný cyklus a nyní podstupuje každý měsíc vysoce přesná vyšetření, která mají ukázat, zda pozitivní reakce na léčbu přetrvává i v průběhu času.
Podle Ginzburga zobrazovací vyšetření dosud neodhalila žádná nová zhoubná ložiska a metastázy, které byly diagnostikovány dříve, již nejsou viditelné. Sledování pacienta by mělo trvat přibližně tři roky, pokud jeho zdravotní stav zůstane stabilní.
Ginzburg zdůraznil, že dosavadní výsledky jsou povzbudivé, zároveň však upozornil na nutnost jejich průběžného vyhodnocování. Jde totiž o první údaje získané při zavádění této specifické personalizované terapie.
Šest pacientů již dostalo vakcínu
Program zavádění přípravku NeoOncovac je v plném proudu a vakcínu dosud dostalo celkem šest pacientů. Po prvním očkovaném zahájilo léčbu dalších pět lidí a plán počítá s výrazným rozšířením jejího podávání v nadcházejícím období.
Vědci chtějí zejména do konce roku zahájit léčbu přibližně u dalších 20 pacientů v Ústavu P. A. Herzena, který je součástí Národního lékařského výzkumného centra pro radiologii ruského ministerstva zdravotnictví.
Zároveň se připravuje zahájení podávání vakcíny pacientovi na Baškirské státní lékařské univerzitě pod vědeckým vedením jejího rektora a akademika Valentina Pavlova. Cílem je vytvořit potřebnou infrastrukturu, aby univerzita mohla v příštím roce podpořit léčbu desítek pacientů s melanomem.
Podle Ginzburga by léčba mohla být zařazena také do ruského systému povinného zdravotního pojištění. Tím by se rozšířila dostupnost této technologie pro další pacienty.
Ginzburg prozradil, že ruské ministerstvo zdravotnictví zajistilo financování léčby celkem 120 pacientů, a to jak v letošním, tak i v příštím roce. Současně byly vyčleněny prostředky na jejich dlouhodobé lékařské sledování. Náklady se odhadují na přibližně sedm milionů rublů na jednoho pacienta. Tato částka zahrnuje výrobu personalizované vakcíny i celý terapeutický proces.
Jak NeoOncovac funguje
NeoOncovac využívá technologii mRNA a je připravován individuálně na základě genetické informace nádoru konkrétního pacienta. Jeho cílem je aktivovat imunitní systém tak, aby dokázal rozpoznat a napadat rakovinné buňky.
Princip léčby spočívá ve vytváření specifických proteinů, které slouží jako cíle imunitní odpovědi a mobilizují mimo jiné cytotoxické T-lymfocyty, známé také jako »zabijácké« buňky imunitního systému. Jak vysvětlil Alexandr Ginzburg, vědci u pacientů systematicky sledují hladiny cytokinů, protože tyto látky hrají zásadní roli při aktivaci a regulaci imunitní odpovědi.
Podle něj se dosavadní laboratorní nálezy vyvíjejí v souladu s původními vědeckými předpoklady. Pokud jde o snášenlivost léčby, první pacienti dosud nezaznamenali žádné závažné nežádoucí účinky. U prvního z nich se občas objevilo zvýšení tělesné teploty na 38 až 38,5 stupně Celsia, které bylo léčeno antipyretiky. Druhý pacient naopak neměl ani mírnou horečku.
Další výzva: Přeměna »studených« nádorů na »teplé«
Zvláštní pozornost vzbudila informace Alexandra Ginzburga o novém směru výzkumu, který se zaměřuje na možnost přeměny takzvaných »studených« nádorů na »teplé«. Jde o významný rozdíl z hlediska imunologické léčby rakoviny. »Teplé« nádory se vyznačují přítomností imunitních buněk, které pronikají do jejich tkáně, což usnadňuje rozpoznávání a likvidaci rakovinných buněk.
U »studených« nádorů jsou naproti tomu cytotoxické T-lymfocyty zastoupeny v omezeném množství, případně nejsou schopny účinně pronikat do nádorového mikroprostředí. Výsledkem je oslabená imunitní odpověď a obtížnější léčba onemocnění pomocí imunoterapie. Právě tento problém je jedním z důvodů, proč někteří pacienti s melanomem zatím nemohou být zařazeni do léčebného programu NeoOncovac.
Ruský výzkumný tým nyní vyvíjí další léčivé přípravky, které by mohly změnit mikroprostředí nádoru a omezit mechanismy potlačující imunitní odpověď. Cílem je umožnit T-lymfocytům proniknout do nádorové tkáně a vytvořit podmínky, v nichž bude personalizovaná vakcína schopna účinněji aktivovat imunitní systém.

Jak prozradil Ginzburg, pro výzkum těchto přípravků již byly vytvořeny zvířecí modely a probíhají předklinické studie zaměřené na hodnocení jejich toxicity.
Pokud budou výsledky příznivé, vědecký tým doufá, že po Novém roce zahájí jejich kombinované používání s protirakovinnou vakcínou.
Rozšíření výzkumu na další formy rakoviny
Ruské výzkumné úsilí se neomezuje pouze na melanom. Současně se vyvíjejí diagnostické a výpočetní systémy, které mají umožnit využití technologie mRNA také při léčbě dalších druhů rakoviny.
Mezi ně patří malobuněčný karcinom plic a rakovina močového měchýře. Na těchto projektech se spolupracuje s Valentinem Pavlovem a rektorem Sečenovovy univerzity, akademikem Petrem Glybočkem.
Další výzkum se zaměřuje na rakovinu tlustého střeva. Odpovídající systémy se v této oblasti vyvíjejí ve spolupráci s Národním lékařským výzkumným centrem proktologie A. N. Ryžicha.
Plán počítá s tím, že tyto vývojové projekty dokončí potřebné fáze výzkumu a do roku 2027 budou předloženy ke schválení ruskému ministerstvu zdravotnictví.
Pokud se podaří získat všechna potřebná povolení, mohla by se technologie postupně rozšířit také na další kategorie zhoubných nádorů.
Investice do domácí výroby složek vakcín
Významná část celého plánu se týká také budování domácí výrobní infrastruktury pro zajištění nezbytných složek mRNA vakcín. Jak informoval Ginzburg, dvě laboratoře již byly kompletně vybudovány a nyní probíhá instalace jejich vybavení.
Jedna z nich se bude zabývat výrobou lipidů, tedy speciálních látek, které vytvářejí ochranný obal, v němž je mRNA dopravována do buněk. Rusko tyto materiály dosud dováží z Číny, cílem je však zahájit jejich domácí výrobu do poloviny příštího roku.
Druhá laboratoř se zaměří na produkci nukleosidtrifosfátů, základních stavebních jednotek nezbytných pro syntézu RNA.
Do provozu již byla uvedena také další výrobní jednotka, která se bude věnovat vývoji enzymů používaných při syntéze a modifikaci RNA. Jejich úkolem je zajistit účinný přenos RNA do buněk a následnou produkci požadovaného proteinu.
Dokončení instalace nové infrastruktury je naplánováno na polovinu roku 2027. Záměrem je postupně snižovat závislost na dovážených materiálech a současně posilovat domácí výrobní kapacity.
Výzva personalizované medicíny
Vývoj přípravku NeoOncovac je součástí mezinárodního vědeckého úsilí o využití technologie mRNA také mimo oblast infekčních onemocnění, zejména při léčbě rakoviny. Personalizovaný přístup založený na genetických vlastnostech nádoru konkrétního pacienta představuje jeden z nejzajímavějších směrů současného onkologického výzkumu.
Navzdory povzbudivým počátečním výsledkům, které oznámil ruský vědecký tým, však úspěch u jediného pacienta nestačí k prokázání účinnosti léčby v širším měřítku. Nezbytné budou rozsáhlejší klinické studie, systematické sledování pacientů a důkladné hodnocení bezpečnosti i dlouhodobé účinnosti terapie.
Pro Rusko je nyní velkou výzvou přeměnit první povzbudivé poznatky ve spolehlivou a široce využitelnou léčebnou možnost, která by mohla otevřít nové cesty v personalizované léčbě rakoviny.
(is)

