Mainstreamová média si vesměs všímají výroků opozičních politiků, kteří v souvislosti s listopadem 1989 nešetří kritikou stávající vlády, ale navíc skloňují odshora dolů význam svobody a demokracie, jež mají nyní být ohroženy. Bezvýznamné zrušení veřejnoprávních poplatků často hraje hlavní roli. I proto jsme vybrali devatero výroků, které mají odlišné vyznění. Ono je někdy dobré věci spravedlivě vyvážit…
Miloš Zeman – třetí prezident České republiky
Vzpomeňme na české studenty zatčené a popravené nacisty před 87 lety. Jako prezident jsem uctil jejich památku udělením Medaile Za hrdinství. Na rozdíl od skutečných hrdinů nikdy nevstoupí do dějin kariéristé deroucí se k moci pod líbivými hesly. Pokrytci, kteří souhlasili s okupací vlastní země. Ti, kteří druhým závidí odvahu a křikem zakrývají vlastní zbabělost. Ať už sloužili nacistickému, nebo komunistickému režimu. Takovým lidem se dnes musíme postavit.
Tomio Okamura – předseda Poslanecké sněmovny a SPD
Vrátím se k událostem posledních dní. Jedním z klíčových požadavků 17. listopadu 1989 byly svobodné volby a respekt k výsledku svobodných voleb. Na to bychom nikdy nesměli zapomínat.

Alena Schillerová – místopředsedkyně vlády, ministryně financí ČR (ANO)
»Nesouhlasím s tím, co říkáte, ale až do smrti budu hájit vaše právo to říkat.« V této moudré větě připisované Voltairovi je obsaženo mnoho z toho, co mám dnes na srdci.
Když vzpomínám na listopad 1989, vybavuje se mi především obrovská naděje. Byla jsem mladá maminka dvou dětí a stejně jako miliony dalších lidí jsem věřila, že se před námi otevírá úplně nový svět. Svět, ve kterém se nebudeme muset bát říkat, co si myslíme, a ve kterém budou naše děti žít svobodněji než my. A to všechno se splnil… Svoboda ale neznamená jen právo říkat nahlas vlastní názor. Znamená také umět snést názor druhého. I když s ním hluboce nesouhlasíme. Možná právě v tom spočívá jedna z nejtěžších zkoušek demokracie.

Petr Macinka – vicepremiér, ministr zahraničních věcí a předseda Motoristů sobě
17. listopadu 1989 jsme znovu získali svobodu. Neměli bychom ale zapomínat ani na to, co v nás desetiletí komunistického útlaku zanechala.
Získali jsme zvláštní citlivost vůči těm, kteří nám tvrdí, že vědí lépe než my sami, co je pro nás dobré.
Umíme být obezřetní vůči systému, který si myslí, že když lidé nesouhlasí s jeho představami, problém je v těch lidech.
Vypěstovali jsme si unikátní instinkt, který nás varuje, že za sliby o našem dobru se někdy skrývá především touha nás ovládat.
Je to vzácná výbava, kterou nám zanechaly naše dějiny. Nikdy bychom na ni neměli zapomenout. A nikdy bychom se jí neměli vzdát.
Kateřina Konečná – poslankyně Evropského parlamentu (za Stačilo!)
Po jedněch zůstaly jaderné elektrárny a přehrady. Po druhých exekuce a drahé bydlení. Díky, že můžem.

Jaroslav Foldyna – poslanec SPD
17. listopad se nám mění ve frašku.
Frenetickým potleskem pro Petra Pavla, někdejšího režimního lampasáka, který obhajoval okupaci naší vlasti vojsky Varšavské smlouvy, nelze dnešní den nazvat jinak.
17. listopad si zaslouží úctu. Ne politické divadlo.
Daniel Sterzik – blogger Vidlák, bývalý předseda hnutí Stačilo!
Začalo to dezinformací o mrtvém studentu Šmídovi a skončilo to Mikulášem Minářem. Dobro došli!

Zuzana Majerová – poslankyně, předsedkyně Trikolory
Kvůli 17. listopadu 1989 se bohužel zapomíná na 17. listopad 1939, kdy byli za protinacistické postoje popraveni čeští vlastenci. Osm z devíti popravených představitelů studentských organizacích byli silní vlastenci a národovci.
Nacionalismus, národovectví a vlastenectví není nacismus. Položili život za naši vlast a za odpor proti nacismu a Němcům. Rozhodně máme být na co hrdi a máme na co navazovat. Nejsme nějaký malý národ, který má zůstat stát v koutě a poslouchat příkazy.
Miroslav Ševčík – poslanec (za SPD), bývalý děkan Národohospodářské fakulty VŠE
Připomínáme si výročí, které si chtějí ukrást dozimetričtí a bitcoinoví zloději, lidé, kteří nás chtějí znovu uvrhnout do Eurosajuzové totality a manipulují především s mladými spoluobčany.
(pk)
FOTO – iportaL24.cz/Marcela Špičková, Facebook


Nejhorší byl dneska Rakušan, když srovnal roky 39, 89 a letošek. Absolutní neúcta k mrtvým z roku 39 a vlastně i k těm studentům, co riskovali tváří v tvář represím v roce 89. Dneska si přece každý může říkat své a ještě za to dostane zaplaceno, že pane Mináři a spol.?
Dezovýroky odshora až dolů!
A který z nich něco dezoluje, prosím?
Nejlepší je KK!
Pan prezident Zeman samozřejmě a jako obvykle nejlepší!