V historických pramenech ze 70. let 19. století se uvádí, že popudem k otevření rozsáhlých lomů ve Vehlovicích byla stavba tzv. Polabské dráhy (železniční trať Lysá nad Labem – Ústí nad Labem). Byly zde těženy dvě polohy opuk – spodní a žlutavě zbarvená svrchní, které se přezdívalo »žloutek«. Tato nažloutlá opuka, která byla dobývána i podzemními štolami a v níž se vyskytuje značné množství zkamenělin, byla používána zejména na výrobu dlaždic a žlabů. V lomech byly nalezeny zkameněliny ryb Hoplopteryx zippei, Parelops pražákii, Serranus cretaceus, Schizospondylus dubius, Macropoma speciosum, Ptychodus mamillaris, raků Enoploclythia leachi a Schlüteria tetracheles a střednoturonského mlže Inoceramus lamarcki.
Lokalita byla navržena k ochraně v roce 1996. V té době byl stav lokality velmi špatný, neboť byla z velké části zavezena skládkou a prakticky se proměnila v zarostlé smetiště. Po vyhlášení ochrany bylo území uvedeno do přiměřeného stavu a vstup do podzemních štol, kde sídlí kolonie netopýrů a vrápenců, byl opatřen mříží. Přírodní památka Vehlovické opuky se nachází v katastrálním území Vehlovice asi tři kilometry severně od centra Mělníka ve stejnojmenném okrese. Předmětem ochrany jsou podzemní prostory vzniklé těžbou opuky, významné naleziště svrchnokřídových zkamenělin, zvláště ryb, v uloženinách jizerského souvrství. V zimních měsících tyto prostory slouží jako útočiště některým druhům netopýrů a vrápenců, např. vrápence malého. Předmětem ochrany je rovněž doklad technicky vzácného způsobu podzemní těžby hornin. Lokalita byla vyhlášena též jako geologická, neboť je významnou ukázkou stratigrafie (sledu vrstev) usazených hornin české křídové pánve.
Mezi nejdůležitější nálezy patří nález jednoho z posledních druhohorních zástupců rodu Macropoma, který je poměrně dobře doložen i z dalších mořských sedimentů křídového stáří ve středních a východních Čechách. O stejné skupiny ryb patří i recentní zástupce Latimeria chalumnae (česky latimérie podivná), která se liší od vymřelých zástupců tím, že mozek je posunut do zadní části mozkovny a zabírá méně než 1/100 jejího objemu. Do dnešní doby bylo zaznamenáno okolo 200 odchytů či pozorování v oblasti Komorských ostrovů a Mosambiku, v roce 1998 se tato oblast výskytu rozšířila o geograficky značně vzdálený (více než 10 000 km) záznam z Indonésie.
Náš druh ryby Macropoma speciosus ze svrchní křídy (turon) České republiky je jeden z posledních zástupců lalokoploutvých ryb ve druhohorách. Z jejich příbuzných se na počátku devonu vyvinuli první čtvernožci, kteří jsou předchůdci i savců a tedy i člověka. Celková délka těla naší lalokoploutvé ryby z křídových usazenin od Vehlovic je 52 cm.
Ostatní druhy ryb, nalezené ve Vehlovicích, např. druh Hoplopteryx zippei, patří do skupiny ryb kostnatých (Teleostei), tedy dnes nejvíce rozšířených ryb na světě. Šupiny i postranní čára mají tutéž úpravu, jako u ostatních druhů (třeba u kapra) této skupiny ryb. Tyto ryby mají na bocích šupiny největší a dobře viditelná, nekrytá část šupiny má u druhu Hoplopteryx zippei výšku 7 mm a šířku 5 mm.
Usazeniny českého moře doby křídové jsou velmi bohaté na různé zkameněliny jak co do druhů, tak i co do počtu. Važme si jich proto, ukazují nám, jakými křivolakými cestičkami se ubíral vývoj života!
Václav Ziegler