Na stepích a lukách Bílých Karpat roste podobné množství rostlinných druhů jako v amazonském deštném pralese. Je to však patrné jen tehdy, když se druhy počítají na malých plochách, vyplývá z mezinárodního výzkumu s českou účastí. O výzkumu informoval Botanický ústav Akademie věd ČR (AV). Studii zveřejnil prestižní časopis Nature Communications. Tým vedli vědci z Univerzity Martina Luthera v Halle-Wittenbergu (MLU) a Centra pro integrativní výzkum biodiverzity Halle-Jena-Lipsko (iDiv).
Většina studií o globální biodiverzitě se podle akademiků provádí ve velkém měřítku, třeba na úrovni státu. Tým tedy zkoumal, jak moc se dosavadní poznatky liší při zaměření na menší území. K průzkumu vztahu mezi počtem druhů rostlin a velikostí oblastí vědci využili umělou inteligenci a zanalyzovali 170 000 záznamů vegetace ze všech klimatických zón Země. Data pocházela z databáze vegetace, kterou spravuje iDiv.
Projekt ukázal, že v některých oblastech studium velkých ploch přináší jen omezené znalosti o rozložení biodiverzity. A že někdy mohou mít vysokou biodiverzitu i malé oblasti – například stepi a louky ve východní Evropě.
»Pokud bychom počty druhů například na extrémně bohatých bělokarpatských loukách převedli z pár metrů čtverečních na větší rozlohy, mohly by konkurovat i tropickým deštným lesům. Jenže v tropech se diverzita vyskytuje také na větší ploše, kdežto u zmíněných luk nebo i u některých teplomilných lesů pozorujeme opak,« popsal Petr Petřík z Botanického ústavu AV. Petřík se na rozsáhlé studii podílel.
Podle akademiků jsou výsledky studie důležité i pro ochranu druhů. Ekosystémy, u nichž je biodiverzita vysoká a rozprostřená na velké ploše, totiž není možné chránit běžnou mozaikou přírodních rezervací. A ekosystémům s vysokou rozmanitostí na malém území zas samostatná chráněná území prospívají.
(mac, čtk)
FOTO – fee.org/pixabay, wikipedia/(CC BY-SA 3.0)/GNU/user:Prazak