Povídat o tom, že bělokarpatské květnaté louky jsou jedním z našich národních klenotů a že je je třeba chránit, by bylo zbytečné. Na většinu z nich se již roky, vyšší desítky let, vztahují přísné zákony ochrany přírody. Národní přírodní rezervace Porážky, kterou tvoří rozsáhlý komplex bělokarpatských luk, místy s rozptýlenými dřevinami, především solitérními duby, je jednou z nich. Byla vyhlášena již v roce 1987.
Rezervace leží v jihozápadní části Bílých Karpat v Javořinské hornatině (okrsek Suchovská vrchovina) na širokém zaobleném hřbetu a svahu západně od kóty 650,6 m n. m. v nadmořské výšce 530 až 640 m n. m., asi 1,5 km ssz. od obce Vápenky. Katastrálně spadá do území Slavkova u Uherského Brodu a Nové Lhoty u Veselí nad Moravou a má také stanoveno široké ochranné pásmo. Je součástí CHKO Bílé Karpaty. Předmětem ochrany je, jak jinak, zachování cenných společenstev bělokarpatských květnatých luk s výskytem všivce statného (Pedicularis exaltata) na jediné lokalitě v České republice a s bohatým výskytem řady dalších ohrožených a chráněných druhů rostlin i živočichů. Krajinářsky je to velmi hodnotné území.
Geologický podklad území je tvořen horninami svodnického souvrství hluckého vývoje bělokarpatské jednotky magurského flyše, v nichž převažují vápnité jílovce, slínovce a vápnité pískovce (paleocén – maastricht). Zaoblený hřbet představuje zbytek zarovnaného povrchu, severní část lokality se svažuje do pramenné oblasti potoka Kazivce, jižní do údolí Veličky. Typické je zde střídání suchých a vlhčích míst s lokálními, více či méně znatelnými sesuvy půdy, způsobenými nesourodostí flyšového podloží. Na eluviu a svahových sedimentech se vyvinuly kambizemě typické, místy i pseudoglejové, střední zrnitosti.
Na bělokarpatských květnatých loukách se solitérními duby a místy i křovinami převažují teplomilné travino-bylinné porosty s dominantním sveřepem vzpřímeným (Bromus erectus) a kostřavou žlábkatou (Festuca rupicola). Především v severní části území se nacházejí i ostrůvky mokřadní vegetace s pcháčem zelinným (Cirsium oleraceum), rozšířena jsou i druhově bohatá lemová společenstva svazu s kakostem krvavým (Geranium sanguineum).
V rezervaci se vyskytuje řada ohrožených a chráněných druhů, celkem bylo při botanických průzkumech zaznamenáno téměř 300 taxonů vyšších rostlin. Na jediném místě v České republice zde roste poloparazitický všivec statný (Pedicularis exaltata), který tady zároveň dosahuje nejzápadnějšího výskytu v rámci svého celkového rozšíření. Druhově bohaté zastoupení mají především orchideje, z nichž zde rostou např. prstnatec bezový (Dactylorhiza sambucina), hlavinka horská (Traunsteinera globosa), pětiprstka žežulník (Gymnadenia conopsea), vstavač mužský znamenaný (Orchis mascula subsp. speciosa), vstavač vojenský (Orchis militaris), vstavač kukačka (Orchis morio), vstavač osmahlý (Orchis ustulata), vemeník dvoulistý (Platanthera bifolia) a vemeník zelenavý (Platanthera chlorantha), vzácnější je střevíčník pantoflíček (Cypripedium calceolus) a tořič čmelákovitý Holubyho (Ophrys holosericea subsp. holubyana), na mokřadech je hojný prstnatec májový (Dactylorhiza majalis) a kruštík bahenní (Epipactis palustris), vyskytuje se zde i pětiprstka hustokvětá (Gymnadenia densiflora).
Vyskytuje se zde řada dalších ohrožených a vzácných druhů rostlin a také v ochranném pásmu rezervace na Předních loukách roste několik jejich významných druhů.
Ze zoologického hlediska je NPR Porážky spolu se svým rozlehlým ochranným pásmem zajímavým územím lesostepního charakteru, na němž se vyskytují i typické druhy hájů a lesních okrajů, z ekologického hlediska představuje do plochy rozvinutý ekoton. Početně zastoupeni jsou především bezobratlí, z ohrožených druhů motýlů byli pozorováni např. ohniváček modrolesklý (Lycaena alciphron), modrásek očkovaný (Phengaris teleius), perleťovec dvouřadý (Brenthis hecate), perleťovec kopřivový (Brenthis ino), bělopásek topolový (Limenitis populi) a typický druh bělokarpatských květnatých luk píďalka malebná (Coenocalpe lapidata). Z brouků byla nalezena naše nejmenší majka – majka svraštělá (Meloe rugosus) a také několik zajímavých druhů fytofágních brouků, jako např. štítonoš černoskvrnný (Cassida murraea), klikoroh Donus intermedius, krytonosec Mogulones diecki, a vzácní dřepčíci. Pozoruhodným zástupcem rovnokřídlého hmyzu (Orthoptera) je velmi vzácná saranče Nagyova (Pseudopodisma nagyi), která byla v České republice dosud nalezena pouze v Bílých Karpatech. Bohatá je i ptačí fauna, na lovu zde byli pozorováni také orel královský (Aquila heliaca) a orel křiklavý (Aquila pomarina).
Rezervace je evidována jako trvalé travní porosty, v ochranném pásmu se nacházejí i menší lesní porosty o výměře 1,79 ha. Rezervace je ze tří stran obklopena kulturními smrčinami a bučinami. Ve východním výběžku bezprostředně sousedí s menší částí přírodní památky Sviní hnízdo, která představuje lesní porosty s typickou skladbou dřevin původních dubohabrových lesů středních poloh Bílých Karpat.
Chráněné území a jeho širší okolí bylo v minulosti využíváno jako jednosečné louky, v období kolektivního hospodaření bylo občas přihnojeno minerálními hnojivy (struskou). Po nevhodném rekultivačním zásahu v roce 1978 došlo na svažité ploše v severní části rezervace k rozsáhlému sesuvu půdy, který zdevastoval původní vegetační kryt, místy odhalil podloží a téměř zničil populaci všivce statného. Na rekultivované ploše nad sesuvem byl následně proveden výsev nevhodných druhů kulturních trav a jetelovin. Od této události byla sesuvná plocha kosena ručně brigádnicky a stala se zajímavým místem pro studium sekundární sukcese. Obnova lučních porostů zde probíhala bez výrazného stádia ruderální vegetace. Díky pravidelnému managementu a záchrannému programu (namnožení všivce v kultuře, dosazování vypěstovaných rostlin a dosévání semen přímo na lokalitě) se podařilo populaci všivce statného zachránit a rozšířit. Přestože lokalita leží mimo značené turistické trasy, je především v jarních měsících hojně navštěvovaná. Navštívíte-li ji také, určitě víte, že vstupovat do travních systémů není dovoleno, natož trhat vzácnou květenu, což je stejný hřích, jako trhat listy ze středověké, ručně psané knihy – kancionálu. Vyvarujte se tedy toho! Díky!
Václav Ziegler
FOTO – archiv