Mezinárodní tým astronomů s významnou účastí českých vědců objevil mimořádně zajímavý planetární systém, který může napovědět, jak vznikají a vyvíjejí se planety. Hvězdu označovanou jako TOI-201 obíhají dvě planety a navíc i záhadný hnědý trpaslík. Právě neobvyklé uspořádání celé soustavy naznačuje, že její minulost byla mimořádně dramatická. Výsledky výzkumu zveřejnil prestižní časopis Nature.
Hvězda TOI-201 se nachází asi 365 světelných let od Země a z pohledu astronomů je stále velmi mladá. Její stáří se odhaduje na přibližně jednu miliardu let, což je ve srovnání s více než čtyři a půl miliardy let starým Sluncem poměrně málo.
Kolem hvězdy obíhají dvě známé planety. Jedna svou velikostí připomíná Jupiter, kolem své hvězdy ale oběhne už za 53 dní. Druhá planeta je jen o něco větší než Země a jeden oběh zvládne za necelých šest dní.
Největší překvapení
Největší překvapení však přišlo ve chvíli, kdy astronomové objevili ještě třetí objekt. Jde o takzvaného hnědého trpaslíka – těleso, které je příliš hmotné na to, aby bylo planetou, ale zároveň příliš malé na to, aby se z něj stala skutečná hvězda. Tento objekt oběhne svou hvězdu jednou za téměř osm let a podle vědců jde o vůbec nejvzdálenější známý objekt tohoto typu, který přechází před svou hvězdou z pohledu pozorovatelů na Zemi.
Právě vzájemné postavení všech tří těles podle astronomů odhaluje, že systém prošel v minulosti velmi divokým vývojem.
»Rozhodně se jedná o divoký proces formování mladé soustavy a my jsme ho pomohli popsat,« říká Petr Kabáth z Astronomického ústavu Akademie věd ČR.
Na objevu se významně podíleli právě čeští astronomové. Využili spektrograf PLATOSpec, který je umístěn na dalekohledu Evropské jižní observatoře La Silla v Chile. Přístroj vznikl pod vedením Astronomického ústavu Akademie věd ČR ve spolupráci s dalšími zahraničními partnery.
Podle vědců je výzkum důležitý nejen kvůli samotnému objevu, ale také proto, že pomáhá lépe pochopit, jak se rodí planetární soustavy podobné té naší. Každý takový systém představuje jakousi vesmírnou kroniku, ze které lze vyčíst události odehrávající se před miliardami let. »Tento objev dokazuje, že i přesné přístroje na menších dalekohledech, jako PLATOSpec, mohou přispívat k velice zajímavým vědeckým výsledkům,« uzavírá Kabáth.
(mac)