Beryl je křemičitan (silikát) hliníku a berylia. Nejčastěji je světle žlutozelený a neprůhledný. Může být i bílý, bezbarvý a různě zbarvený, průsvitný až průhledný. Vyskytuje se hlavně v beryliem bohatých pegmatitech, méně často v albititech, greisenech, granitech, aplitech, skarnech a svorech, čili relativně kyselejších horninách. Beryl je jedinou rudou berylia, které se používá do speciálních slitin s mědí, manganem, hliníkem, titanem, niklem a při legování ocelí. Tyto slitiny jsou využívány v konstrukcích jaderných reaktorů, rentgenových lamp, žáruvzdorných nástrojích a kelímcích, zapalovacích svíčkách a fluorescenčních lampách.
Krystaly berylu jsou sloupcovité, šestiboké, mohou mít skelně lesklé krystalové plochy, bývají i matné. Běžně tvoří také stébelnaté agregáty. Je velmi tvrdý. Po vyvětrání z matečných hornin se hromadí v říčních náplavech, z nichž bývají obvykle těženy drahokamové variety berylu. Ty jsou průhledné a průsvitné, pokud možno bez kazů, tj. bez prasklin a vrostlic, a používají se ve šperkařství. Podle zabarvení se rozlišují různé variety berylu. Bezbarvému berylu se říká goshenit, trávově zelenému smaragd, světle modrozelenému akvamarín, žlutozelenému heliodor, růžovému morganit nebo voroběvit. Názvy barevných variet bývají běžně používány i pro nedrahokamové, tedy neprůhledné zbarvené beryly, a to zejména v případě sytě zeleného, leč neprůhledného smaragdu. Však trávově zelený smaragd, který zatím u nás nebyl nalezen (nejblíže v Alpách), patří mezi nejvzácnější drahé kameny.
V Čechách se vyskytovaly až 50 cm velké, světle žlutozelené, matné, neprůhledné, krátce sloupcovité šestiboké krystaly berylu v pegmatitech v Meclově a v Otově u Poběžovic. Čiré žlutozelené heliodory a zelenavé akvamaríny drahokamové kvality se vzácně vyskytovaly v pegmatitech u Písku.
V naší vlasti se obecné beryly poměrně běžně vyskytují v pegmatitech v okolí Maršíkova (zejména ve Střeleckém dole) a občas v greisenovém lomu v Krásnu. Největší české beryly pocházejí z Domažlicka, zejména z Meclova a Otova, kde dosahovaly rozměrů i přes půl metru. Také pegmatity Písecka prosluly hojným výskytem berylů. Méně často lze beryly nalézt v řadě dalších pegmatitů. Kromě prvních dvou lokalit jsou však beryly poměrně vzácné a jejich nalezení je věcí usilovné práce a také štěstí.
Ve světě je výskytů berylu nepřeberné množství. Za všechny jmenujme například čiré sloupcovité krystaly z pegmatitů v Gilgitu v Pákistánu nebo čiré tabulkovité krystaly z Chenzhou v provincii Hunan v Číně, kde se vyskytují ve společnosti scheelitu a kasiteritu. Beryly z obou jmenovaných oblastí se dnes často objevují na trhu s minerály.
Kvalitní drahokamové smaragdy pocházejí z kalcitových žil pronikajících vápencem v oblastech Muzo a Chinor v Kolumbii. Méně kvalitní až 12 cm velké smaragdy pocházejí ze svoru v oblasti řeky Tokovaja na Uralu v Rusku a mnohem menší až 3cm velké z Habachtalu v rakouském Salcbursku. Množství vzorků smaragdu přichází z lokalit Carnaíba a Campo Formoso ve státě Bahía v Brazílii.
Smaragd je nejcennější drahokamovou odrůdou berylu (má tvrdost 8). Jeho zelené zbarvení je dáno přítomností chloru a případně vanadu. Bývá napodobován hojnějšími a uměle přibarvovanými akvamaríny a spinely, zirkony a vzácně i zelenými diamanty. I smaragdy lze však připravit uměle. Jelikož však nemá smaragd žádné zásadní průmyslové využití, jsou prakticky veškeré vyrobené kameny využívány ve šperkařství. Proces výroby je ale dlouhodobý a komplikovaný a syntetické smaragdy jsou proto stále velmi drahé. Jako první uspěl při výrobě umělého smaragdu Američan Carrol Chatham, kterému se tento husarský kousek povedl už během jeho středoškolských studií ve 30. letech 20. století. V roce 1964 začal dodávat umělé smaragdy na trh Chathamův největší konkurent Francouz Pierre Gilson. Jak Chatham, tak Gilson nechali své smaragdy vykrystalizovat z taveniny na podkladu bezbarvého berylu, jednotlivé kroky postupu jsou však stále přísně střeženým výrobním tajemstvím. Existuje i jiný výrobní postup, během něhož se nechávají krystaly vyrůst přímo z roztoku za vysokých teplot a tlaků. U nás se ještě nedávno vyráběly v Turnově. Kameny vzniklé tímto postupem je těžší rozpoznat od pravých. To pozná je opravdu dobrý odborník!
Václav Ziegler
FOTO – archiv autora