Senátní volby 2026: Češi rozhodnou o třetině horní komory, letos nehrozí losování

Češi se zítra a pozítří vydají k volbám do třetiny Senátu. V letošním roce se rozhoduje o obsazení třetiny z celkem 81 senátorských mandátů, tedy ve 27 volebních obvodech. Pokud žádný z kandidátů nezíská v prvním kole nadpoloviční většinu platných hlasů, rozhodne se o novém senátorovi ve druhém kole, které se uskuteční o týden později 16. a 17. října.

Senát je horní komorou Parlamentu České republiky a jeho existence vychází z Ústavy z roku 1993. První senátní volby se uskutečnily v roce 1996. Tehdy se volilo všech 81 senátorů, přičemž jejich první mandáty byly rozděleny na dva, čtyři a šest let, aby bylo možné nastavit pravidelnou obměnu jedné třetiny Senátu každé dva roky. Od té doby trvá mandát senátora šest let.

Senát má 81 členů a každý z nich zastupuje jeden jednomandátový volební obvod. Na rozdíl od Poslanecké sněmovny se tedy mandáty nerozdělují podle poměrného zastoupení mezi politické strany. Ústava stanovuje pro volby do Senátu většinový systém. Kandidát může zvítězit už v prvním kole, pokud získá více než polovinu všech platných hlasů. Pokud se to nikomu nepodaří, postupují do druhého kola dva nejúspěšnější kandidáti.

Právě druhé kolo je charakteristickým prvkem senátních voleb. V něm už není potřeba získat nadpoloviční většinu všech odevzdaných hlasů. Mandát získá kandidát, který obdrží více hlasů než jeho soupeř. Senátní volby jsou proto založeny na principu dvoukolového většinového systému.

Letošní volby přinesou také jednu dílčí změnu. Při rovnosti hlasů už poprvé nerozhodne los. Nová pravidla platná od 1. ledna 2026 totiž původní mechanismus losování odstranila. Pokud se například na prvním místě v prvním kole umístí více kandidátů se stejným počtem hlasů, postupují do druhého kola všichni. Stejně tak se do druhého kola mohou dostat všichni kandidáti, kteří se shodným počtem hlasů obsadí druhé místo. Dlužno dodat, že nikdy v historii k žádnému takovému problému nedošlo, ovšem vzhledem k tradičně nízké účasti při volbách do horní komory není pravděpodobnost až tak malá.

Změna souvisí s novou právní úpravou správy voleb, která nabyla účinnosti právě od začátku letošního roku. Dosavadní losování při rovnosti hlasů podle ministerstva vnitra nebylo v zákoně o volbách do parlamentu výslovně upraveno a jeho používání vycházelo z výkladu pravidel. Novela proto tento postup odstranila a stanovila přesnější pravidla pro postup kandidátů.

Senát přitom není pouze druhou komorou, která posuzuje zákony přijaté Poslaneckou sněmovnou, má i další ústavní pravomoci. U ústavních zákonů je jeho souhlas nezbytný. Stejně tak je zapotřebí souhlasu obou komor Parlamentu například u vybraných mezinárodních smluv.

Významnou pravomoc má Senát také při obsazování Ústavního soudu. Prezident republiky sice ústavní soudce jmenuje, potřebuje k tomu ale souhlas Senátu. Horní komora má navíc za určitých podmínek možnost podat ústavní žalobu proti prezidentovi republiky. Pokud je Poslanecká sněmovna rozpuštěna, získává Senát také dočasnou pravomoc přijímat zákonná opatření ve věcech, které nesnesou odkladu a jinak by vyžadovaly přijetí zákona.

Senát je zároveň koncipován jako trvalá instituce, kterou nelze rozpustit. Muselo by dojít ke změně ústavy a právě na zbytečnost horní komory upozorňují některé subjekty – například SPD nebo KSČM. »Myslím, že jediným zákonodárným orgánem by mohla být Poslanecká sněmovna. Jednokomorový systém přitom není v Evropě žádnou výjimkou. Naopak, funguje ve většině evropských států. Zrušením Senátu by navíc zcela nezmizely kontrolní mechanismy. Prezident republiky by i nadále mohl využívat právo veta vůči zákonům schváleným Poslaneckou sněmovnou. Toto veto by přitom bylo možné přehlasovat pouze nadpoloviční většinou všech poslanců,« uvedl například poslanec SPD Tomáš Doležal, a to v nedávném interview pro iportaL24.cz.

Komunisté hovoří zejména o ušetření. »KSČM je jednoznačně pro zrušení Senátu, považujeme to za neprosto zbytečnou instituci, která saje část státního rozpočtu, byť nejde o část zásadní,« konstatoval v jiném z rozhovorů našeho deníku předseda KSČM Roman Roun.

(pk)