Exprezident Zeman varoval ve Sněmovně před kolaboranty. Zkritizoval Pavla i Vystrčila

Před nynějšími kolaboranty, kteří mj. umožnili konání květnového sjezdu Sudetoněmeckého landsmanšaftu v Brně či této akci přímo poskytli záštitu, varoval dnes ve Sněmovně třetí prezident republiky Miloš Zeman. Stalo se tak v rámci semináře s názvem »Klíčové pilíře české státnosti: Hrdinství a vlastenectví vs. Historický revizionismus a kolaborace«, který ve sněmovních prostorách zorganizoval poslanec SPD Tomáš Doležal.

»Kolaborace se rodí ze zbabělosti a vrcholí zradou vlastního národa. Objevuje se především, ale nikoli jenom, v okamžicích velkých krizí, například krize válečné. Své kolaboranty měly všechny národy,« upozornil Zeman. Použil nicméně spojení »latentní kolaborace«. »Není tak viditelná, ale je možná o to nebezpečnější. Na podzim roku 1944 vystoupil v kopci nad obcí Kořenov v Jizerských horách předseda Sudetoněmecké strany Konrad Henlein. V jeho projevu zazněla jedna zásadní věta: ‚Ten, kdo se nevzdává, nemůže být nikdy poražen.‘ Že je to věta nesmyslná a že dokonce nedopovídala ani situaci na frontách, je jedna věc. Tato věta ale měla mobilizovat Němce v Sudetech, aby bojovali až do hořkého konce,« popsal Zeman situaci z konce II. světové války.

Připomněl, že právě na zmíněném kopci Konrad Henlein odhalil masivní kamenný kříž, v jehož středu byl ještě vytesán kříž hákový. »V květnu 1945 čeští vlastenci odřezali hákový kříž. A ten kříž, který kopíroval německé vyznamenání, tzn. Želený kříž, hodili do rokle pod kopcem, kde se roztříštil. Uplynula řada let a v roce 2009 byl ustaven Spolek Jizeran, který si vytknul za svůj cíl obnovit tento kříž, přičemž tvrdil, že je to kříž na památku obětí I. světové války. Když byl kříž v roce 2011 obnoven a vztyčen za pomoci jeřábu a dalších technik, byla u něj v tomto smyslu dokonce i vysvětlující tabulka. Starosta Kořenova dal souhlas se vztyčením kříže,« pokračoval exprezident.

»Uplynulo dalších 12 let a v roce 2023 v deštivé noci několik mladíků tento kříž opět svrhlo. Tím končí můj příběh o latentní kolaboraci. A jaké poučení si můžeme vzít? Můžeme do tohoto vzorce dosadit některé aktuální události. Místo SdP zde máme Sudetoněmecké krajanské sdružení, místo spolku Jizeran zde máme spolek Meeting Brno, místo starosty Kořenova, který umožnil vztyčení kříže, zde máme dokonce záštitu prezidenta republiky i předsedy Senátu Sudetoněmeckému sněmu v Brně. Místo lživé legendy o obětech 1. světové války zde máme neméně lživou legendu o smíření. Mimochodem, rád bych věděl, jak by Poláci reagovali na návrh, aby se smířili s banderovci. A konečně místo několika vlastenců, kteří v květnu 1945 a pak v roce 2023 kříž svrhli, zde máme všechny, kteří odmítali konání Sudetoněmeckého sněmu v Brně. A děkuji jim za to,« uzavřel Zeman, zatímco pořadatel semináře, poslanec Doležal, vrátil exprezidentovi díky za to, že právě on byl v postoji proti konání květnové akce v Brně inspirací.

Předseda Poslanecké sněmovny Tomio Okamura mluvil na semináři o tom, že historicky náš stát neustále čelil nebezpečí ze Západu. »Snaha nás zotročit a podmanit je u našich západních sousedů geneticky zakódovaná,« uvedl Okamura. »Jaký význam má státní svrchovanost ve světě stále silnějších nadnárodních struktur? Pokud přijdeme o poslední zbytky svrchovanosti, upadneme do nicoty,« varoval Okamura.

Uvedl, že nejúspěšnější státy světa jsou bytostně vlastenecké. Konkrétně jmenoval Spojené státy americké, Čínu, Izrael nebo Koreu. »Můžeme být úspěšní, aniž bychom se museli rozpouštět v bruselskému mixu,« řekl Okamura s tím, že Evropská unie směřuje k úpadku. »Vlastenectví je to, co udrželo náš národ při životě, co nám pomohlo vrátit aspoň částečnou suverenitu a západní chamtivost se nás pokouší o tuto svrchovanost připravit vyznáváním multikulturní společnosti, což v praxi znamená potlačování národních kultur,« řekl Okamura. Podle něj je dokladem těchto slov unijní postoj, že »každý migrant je dobrý, protože oslabuje původní národní společenství«.

Historik Petr Bahník ve svém příspěvku »Státnost jako vůle k inteligenci« uvedl, že »stát je nástroj k přežití národa«. Podle něj globální éra končí. »Představa, že národy jsou zatuchlina, kterou je třeba vyhodit na smetiště, je mylná. Národy tu budou. Jen když se nebudeme starat, hrozí, že tu nebude ten náš,« upozornil Bahník.

Filozof Jiří Hejlek uvedl, že nejvýznamnějším znakem národa je jazyk. »Ne nadarmo měla obě slova v minulosti ve slovanských jazycích stejný význam. Proto je třeba jazyk udržovat a kultivovat,« řekl Hejlek, který na příkladech z historie ukázal, že »jedním z důvodů úpadků civilizací byl v minulosti jev nazvaný kosmopolitismus«.

Politolog a předseda spolku Svatopluk Petr Drulák varoval před imperiálním působením, které je podle něj trojí. Jmenoval jednak vojenský zásah, jako se to naposledy stalo ve Venezuele, druhým příkladem jsou podle něj nástroje spojené se zpravodajskými službami a nově s nadacemi. »Ale třetí cesta je nejefektivnější. Zásah vojska je špinavý, brutální a mít své zpravodajce je nákladné, navíc existuje riziko, že se to proflákne a pak je to trapné. Nejlepší způsob, jakým impérium oslabuje svrchovanost, je kooptace elit. Část elit se stane součástí imperiální sítě a vy nepotřebujete vojáky ani zpravodajce. A lidé, kteří dnes řídí tuto zemi, jsou přesvědčeni o tom, že impérium je v pořádku a že uvažovat o nezávislosti a svrchovanosti je blbost,« varoval Drulák.

Publicista a spisovatel Michal Semín si ve svém příspěvku položil otázku »Jsme opravdu národ husitů«. A v historickém exkurzu naznačil, že vylučovat katolickou z tvorby a upevňování národního myšlení je omyl. A konečně historik a slavista Michal Téra si položil otázku, co je cílem státnosti. »Je to domov. Státnost, která nezajišťuje domov, není státnost,« konstatoval. Domov tvoří podle něj tři pilíře: jazyk, krajina a víra.

(pk)

FOTO – iportaL24.cz/Petr Kojzar