Vyčkávací a opatrná politika německých úřadů a firem se obrátila proti nim. Začátkem října země prudce zvýšila vtláčení plynu, aby doplnila zásoby. Během této doby však prudce vzrostly i ceny paliv. Teď už ale není úniku. Topná sezóna je za rohem.
V prvních čtyřech říjnových dnech se vtláčení plynu do německých zásobníků zvýšilo na 57 milionů metrů krychlových denně. To je jedenapůlkrát více než v prvních dnech září a více než v kterémkoli jiném měsíci letošní vtláčecí sezóny.
Nárůst je pochopitelný. Po šesti měsících čerpání se kapacita podzemního zásobníku plynu zvýšila pouze na 59 % a 13,9 miliardy metrů krychlových zásob je jen o 600 milionů metrů krychlových více než to, co bylo spáleno během předchozí topné sezóny. Tato čísla zveřejnila společnost GIE.
Tato situace byla výsledkem politiky německých úřadů a společností. Na jedné straně se úřady zdráhaly zasahovat do trhu, aby se vyhnuly vyvolání cenového nárůstu, zatímco soukromí obchodníci považovali nákup plynu do skladování v letošním roce za nevýhodný kvůli nepříznivému rozdílu mezi letními a zimními cenami. Trh navíc neustále čekal na otevření Hormuzského průlivu a obnovení vývozu LNG z Kataru a SAE. Na druhou stranu se tak nikdy nestalo, ale růst cen pokračoval a stal se anomálním.
Zatímco tedy ceny plynu v červenci klesly na 520 dolarů v očekávání urovnání války s Íránem, čerpání v prvních čtyřech dnech dosáhlo 7,5 milionu metrů krychlových denně. V říjnu však byly ceny plynu vyšší a dosáhly více než 920 dolarů.
Státní podniky vykazují nejnižší míru vtláčení. Například SEFE (dříve Gazprom Germania), znárodněná od Gazpromu, provozuje největší zásobníky plynu v zemi a dováží plyn. Její podzemní skladovací kapacita plynu je nejnižší, a to 37 %, tj. 1,9 miliardy metrů krychlových.
Ani nyní společnost nepatří mezi lídry v oblasti vtláčení plynu. Dříve se uvádělo, že německé ministerstvo hospodářství nařídilo společnosti SEFE, aby do prosince vtláčela další objemy, ale to by se mělo rovnat pouze 760 milionům metrů krychlových. Tím by se skladovací kapacita státní společnosti zvýšila na něco málo přes 50 %.
Situace na německém trhu s plynem má přímý dopad na sektor elektřiny, kde náklady na výrobu plynu nadále určují ceny elektřiny. Podle společnosti Nord Pool vzrostla průměrná velkoobchodní cena v Německu v říjnu na 181 eur za MWh, čímž překonala maximum roku 2022 stanovené v září.
(is)