Proběhl víkend, pracovně příjemný v okruhu příjemných lidí. Ale mnohem důležitější byly události, které se děly více v zahraničí a částečně i u nás. Byli zvoleni dva prezidenti a třetí dostal trochu přes prsty.
Nejdříve byl zvolen šéf českého hokeje. Trochu mě překvapilo jeho jméno, ale na druhou stranu jsem rád, že jeden z »kandidátů« dostal jen pět hlasů. To je opravdu jasný důkaz, že jeho slavné období skončilo sundáním brankářské výzbroje a jeho pokusy na scéně podnikatelské ani diplomatické už nemohou na úspěchy v aktivní hráčské kariéře navázat. Snad už si to do budoucna rozmyslí…
V Kolumbii si poprvé zvolili levicového prezidenta. Nejzajímavější je jeho příjmení, které silně připomíná jméno jiného, dnes už bývalého, prezidenta. Tak lze jen přát, aby nešel v jeho stopách a nedopadl jako on.
Také další událost se dotýká prezidenta. Ten měl před sebou cíl uspět ve druhém kole voleb. Sice je vyhrál, ale ztratil tu potřebnou většinu, která by mu dovolila pokračovat ve svém trendu. Co se ve Francii bude dít dál, uvidíme. Mne ale mnohem více bude zajímat Tour de France, ne kroky pana Emmanuela.
Českým luhům a hájům teď vévodí velká kauza. Namotalo se do ní několik starostů i »starostů«. Nevím, co se ještě bude muset stát, aby hnutí STAN nezůstalo ve volebních preferencích tak silné. Právě to hnutí, které hlasy jejich voličů poslali málem koaličního partnera k vymazání z mapy nájemníků sněmovních lavic.
Kauza semlela i ministra školství, který ovšem se svou demisí počká až po vysvědčení. Proč ne, musí ten školní rok dokončit. Je otázkou, kdo přijde po něm, nastoupit o prázdninách je ideální stav. Musí to tedy být zvučné jméno a je asi dobře, že se mluví o někom, kdo kvůli tomu asi nebude kandidovat na Hrad.
Ale největší problém jsem řešil už v pátek. Nastoupil jsem do autobusu a prokázal se Lítačkou. Zazněla věta, kterou nechcete slyšet: »Kupón je prázdný…« Ano, neohlídal jsem si datum. Sáhl jsem do kapsy, kde jsem měl jedinou bankovku a netušil, že tím začíná problém skoro nerudovský. Ten řešil problém kam s ním, já měl tedy problém asi kupskovský – kam s ní…
Pan řidič v 11 dopoledne koukal, jak kdyby tisícovku viděl poprvé. Rozhodně tvrdil, že nemá nazpět. V jiné kapse jsem našel desetikorunu, ale to mi pořád scházelo dvanáct korun, abych se dostal aspoň do Kobylis. Naštěstí mě zachránila jedna sousedka, která vysypala drobné z peněženky, kde měla pouze tři dvoukoruny, korunu a pětikorunu – tedy přesně tolik, kolik bylo třeba.
Chtěl jsem si na stanici metra v trafice koupit lístek na metro a tak bankovku rozměnit. Ovšem obě trafiky byly zavřeny, ani ve třech pekárnách, jednom řeznictví a jedné prodejně pizzy zřejmě neměli ponětí o existenci bankovky s docela běžnou nominální hodnotou 1000 korun, nebo mi jen prostě nechtěli ulehčit nelehký úděl. Nakonec mi rozměnili, hádejte kde – v restauraci na Černém mostě.
Ale ten lístek na metro jsem si koupil z mobilu pomocí SMS. To byl taky trochu problém, už jsem tak dlouho nedělal, myslel jsem si, že někde v metru najdu letáček, nestalo se tak a obrátil jsem se na internet v mobilu. Ale asi nějak blbě, bo mi poradil zaslat SMS ve tvaru DPT32… Což mi došlo až po odeslání, že je to nějaká stará informace. Měl jsem na očích sluníčkové černé brýle a odpověď, začínající slovy, že »od 1. 8. nove DPT42, jizdenka prestupni 42,- Kc…« jsem nedočetl do konce a poslal doporučený tvar. Přišel mi lístek a já vyrazil metrem. Tam jsem si přendal brýle a přečetl si, že jsem si vlastně koupil dva lístky za 42 korun, protože i už ten první pokus byl vyhodnocen, jako správný.
Ale tím už všechno mé trápení skončilo, dorazil jsem do Jičína, poté do Nepřívěci u Sobotky a Sekeřic a svou misi úspěšně splnil. Akorát na zpáteční cestě s mezipřistáním na Černém mostě se mi zase vrátilo trápení z pátku. Vedro, celý den na sluníčku a najednou černo před očima a v podstatě si pamatuji až sanitku a nocleh na Bulovce.
Takže poradím pozor na vedro, dodržovat správný pitný režim, omezit pobyt na sluníčku – vždyť v neděli naměřili kousek od mého bydliště rekordních 39 stupňů…
Zbyšek Kupský
Diskuze je uzavřena.