Stalo se, že se mně tentokrát do Polska, konkrétně do Varšavy, moc nechtělo. Nemám problém s Poláky, ale s jejich politickou reprezentací. Nekompetentní a všehoschopná, tak jako jinde v západní svobodné demokratické zemi. Polský premiér Donald Tusk (Občanská platforma PO) a německý kancléř Friedrich Merz (CDU) po společné schůzce sdělí Evropě, že válka proti Rusku určitě bude, a to v letech 2029 či 2030. Že ji garantují. Že ji Evropa nepřežije, nepřipouští se, a pokud snad přece, je prý jen malá vada na kráse. Že Tuskův předchůdce maršál Josef Pilsudský se svým ministrem zahraničí Josefem Beckem připravovali s Německem válku proti Sovětskému svazu tak podivně, že nakonec bylo Polsko přepadeno nacistickým Německem a přestalo existovat a Sovětský svaz si přivlastnil východní Polsko alias velký polský lup na západní Ukrajině, v západním Bělorusku a v Litvě z roku 1920, prý nestojí za řeč.
Tuskův ministr zahraničí, známý rusofob Radoslaw Sikorski, veřejně Rusku prakticky vyhlásil válku. Pak se prý chytne za hlavu, co že to veřejně prohlásil. Že nemá pravomoc vyhlašovat válku, je prý jen malá vada na kráse. Ptám se, zda Rusové budou mít i tentokrát pevné nervy, nevezmou ho doslova a neudeří proti Polsku preventivně, po zkušenostech s dvojím vpádem Poláků počátkem 17. století, s vpádem Napoleona a spol v červnu 1812 a Hitlera a spol. v červnu 1941.
Konečně, v jednom českém prý dezinformačním mediu proskočila zpráva, že za neobjasněných okolností bylo zničeno zařízení pro přenos dat ze strarlinku USA na Ukrajinu, a to v Rumunku a v Polku. Zničení v Rumunsku dokládaly fotografie obřích antén v obřích plamenech. V Rumunsku jich údajně shořelo 7 z 10, škoda činí půl až jednu miliardu amerických dolarů. Jó, válečnictví je drahé i v situaci, kdy nedojde na horkou válku. Byl předvolán ruský velvyslanec. Rumunsko je prý zničením svého zařízení rozhořčeno, ale nemá žádné důkazy, že by to provedlo Rusko. O polském zařízení pro přenos dat ze strarlinku USA na Ukrajinu jen, že bylo zničeno. Obě zničená zřízení se nacházela v přísně střežených vojenských prostorech. O tom nás velká, údajně svobodná média zapomněla informovat, prý v rámci politické korektnosti aneb velkého lhaní.
Že v případě války bude Varšava na mušce zcela jistě, není těžké spočítat.
Na pásku jedné z polských televizí si lze přečíst, že zařízení pro přenos dat ze strarlinku USA na Ukrajinu bylo zničeno. Takže je to pravda, byť k přiznání v Polsku dochází až po čtrnácti dnech a jen krátkou zprávou na »zadní straně«. Chápu, že se tím polská armáda nechlubí.
Běžné maléry
Polská média jsou plná varování před hybridními hrozbami. Hackerské útoky kvetou v Polsku stejně jako v jiných zemích. Existuje jen jedna pomoc – nepodceňovat antivirovou ochranu. Tzv. dezinformace šíří především polský stát a polští novináři. Tzv. dezinformace z Ruska i od části polské opozice mají jednu nepříjemnou vlastnost: brzy se ukazují jako pravdivé. Lze jistě dělat lepší politiku, než šířit prohnilé západní hodnoty a věčně troubit do války, ale prý není nad servilnost.
Necelý rok před parlamentními volbami podle spíš provládních průzkumů ve volebních preferencích vede Občanská koalice vedená Občanskou platformou s asi 33 %, Právo a spravedlnost (PiS) má asi 23 %, Konfederace asi 13 %, Nová Levice 6-7 %, Třetí cesta 2-3 %, polští lidovci – PSL 2-3 %. Vysoký propad vykazují zejména Třetí cesta a PSL. V roce 2023 společně získali 13,5 % hlasů voličů. Třetí cestu opustil mimo jiné její někdejší šéf a šéf dolní komory polského parlamentu – Sejmu – Szimon Hollovnia. Otazníkem je první místopředseda vlády a ministr obrany, předseda PSL Kosiniak Kamysz. Energicky zbrojí, ale na válku. Určitý propad PiS je kompenzován růstem ultrakonzervativní ultrapravicové Konfederace. Konfederace je jediná významná polská politická strana, která odmítá polské angažmá na Ukrajině. Ne ze zásadních důvodů, ale pragmaticky. Obrovské výdaje na armádu a na pomoc Ukrajině znemožňují prosazovat klíčový volební bod Konfederace – snižování daní. Polští proevropští aktivisté a politici jí dávají různé podivné přívlastky včetně fašistů. Že tak devalvují význam slova fašismus, pomáhají fašismus rehabilitovat, jim zřejmě nedochází.
Jak polská Tuskova vláda (PO, Třetí cesta, PSL, Nová Levice) hospodaří? Premiér Tusk v televizi sděluje, že za rok 2026 očekává deficit státního rozpočtu Polska ve výši 7 % hrubého domácího produktu (HDP), přičemž na zbrojení dá Polsko 7 % HDP. Ano, enormní militarizace láme polské ekonomice vaz. Nepřekvapivě, ale je to pro Polsko velmi zlé.
Při takovém hospodaření bych čekal oznámení rezignace premiéra i vlády. To ale nehrozí. Ano, návrh státního rozpočtu ČR na rok 2027 je špatný, ale výsledky hospodaření Tuskovy vlády v Polsku v roce 2026 jsou ještě mnohem horší.
Elektrárna v Ostrolece
Polská policie zatýká 25 osob v souvislosti s výstavbou a zbouráním nové elektrárny v Ostrolece. K obojímu došlo za předchozí vlády PiS. Nová uhelná elektrárna v Ostrolece stála asi 1,3 mld. zlotých, tj. asi 8 mld. Kč. Tuto nemalou investici (a mnohé další nejen v Polsku) podtrhlo vedení Evropské unie přijetím tzv. Zelené dohody pro Evropu, tzv. Green Dealu. Polsko sice jako jediné pro ni nehlasovalo a není jí tudíž vázáno, ale doběhl ho mechanismus nechvalného spekulačního obchodování s povolenkami na emise oxidu uhličitého (CO2), který vedení EU v rozporu s původními sliby vyhnalo do závratné výše, resp. změnilo na bombu ničící ekonomiky členských států EU, zvláště těch výrazně závislých na fosilních palivech. Učinilo tak nejen tuto elektrárnu nekonkurenceschopnou.
Vznikla i otázka, co s ní. Zbourat novou elektrárnu? Tak rozhodla předchozí vláda Mateusze Morawieckého (PiS). Šílené rozhodnutí, ke kterému Morawieckého vládu dohnala EU. Mám za to, že pokud už se měla nějaká uhelná elektrárna v Polsku zavřít, tak to měla být některá z těch nejstarších, resp. s nejnižší energetickou účinností. Soudní proces může být zajímavý. Nejspíš při něm vyplave mnoho špíny, nejen polské.
Druhá trasa metra ve Varšavě nebude ani letos dokončena. Prý v lednu 2027. Dva roky zpoždění prý nestojí za řeč. Asi jako v Praze.
Venkované protestují proti některým investicím. Na tapetě je aktuálně velkoslepičárna, která má stát pouhých 40 metrů od nejbližšího obytného domu, což je zjevně nepřijatelné. Jinde se vesničané bouří proti projektu na výstavbu biometanové stanice.
Boj o Ústavní soud
V den našeho příjezdu do Varšavy 31. října propuká horká fáze boje o polský Ústavní soud. Zda je oficiální verze, že tři nově zvolení ústavní soudci se nemohli několik měsíců účastnit práce Ústavního soudu, protože je tam vedoucí tamní ochranky nepustil, takže Ústavní soud dál ovládají soudci dosazení někdejší vládou PiS, či spíš byla jeho práce paralyzovaná, pravdivá, se mně zdá jako těžko uvěřitelné. Nemohu to odpřisáhnout.
Vláda Tuska se rozhodne převzít Ústavní soud ve chvíli, kdy prezident (opozice) Karol Nawrocki odlétá na státní návštěvu Senegalu. PiS ale bleskově organizuje demonstraci před Ústavním soudem. Prezidentovo letadlo udělá otočku, takže po setmění přichází prezident osobně podpořit demonstranty před Ústavní soud. Přijde, spíše se protlačí, nakonec se přetlačuje s jednou ústavní soudkyní. Malá bodyčeková, nedůstojná obou účastníků. Ochranka musí být na mrtvici. Vrata hlavního vchodu na zahradu budovy Ústavního soudu jsou zamčená na řetěz, někdo zkouší užít autogen. Většina ústavních soudců a ochranky užívá boční vchod na zahradu obklopující budovu Ústavního soudu. Šéf ochranky Ústavního soudu je zbaven funkce. Situace se začíná normalizovat.
Prý obávaný »pochod nezávislosti«
Situace kolem Ústavního soudu se zklidnila, situace ve Varšavě nikoliv. Důvodem je obava polských vládců z pochodu nezávislosti. 11. listopadu 1918 kapitulovalo císařské Německo a skončila velká (první světová) válka. Současně byla vyhlášena (druhá) Polská republika. 11. listopad je nepřekvapivě polským státním svátkem. Slaví se různě, i tzv. pochodem nezávislosti, včetně hořících barevných pochodní, který je Tuskově vládě trnem v oku. Protože pokusy odlákat jeho asi sto tisíc účastníků na jiné akce neuspívají, zejména policie se na něj připravuje důkladně.
Poprvé ples policejních houkaček slyšíme 4. listopadu ve velkém parku Mokotowské pole. Podruhé v centru Varšavy slyšíme četné policejní houkačky. Deset policejních antonů k ochraně zasedání Bezpečnostní rady Polska v prezidentském paláci na Krakovském předměstí se nám zdá trochu moc. Tím spíš, že před palácem je jen houf novinářů, strkajících se ve snaze získat lepší místo k natáčení. 6. listopadu v nejvýznamnějším varšavském parku Lazienki je centrální zámeček a jeho blízké okolí uzavřeno, kousek od něj parkuje větší počet papalášských a policejních aut. Před zámečkem vlají státní vlajky asi deseti států, mimo jiné polská a ukrajinská.
Gagarinovou ulicí houká deset policejních aut. Další houkají po celé dvě hodiny z druhé strany. Tam někde je polský parlament, kde aktuálně demonstruje asi dvě stě lidí v souvislosti s jistým komunálním problémem. Ze strany, kde se nachází Ústavní soud, Úřad vlády a ruská ambasáda, je kupodivu klid. Polská policie přeje příjemnou rekreaci nejen v Lazienkách.
V sobotu 7. listopadu navštívíme kopeček Varšavského povstání, vzniklý z ruin levobřežní Varšavy, kterou němečtí nacisté v pomstě za varšavské povstání z 1. srpna 1944 srovnali se zemí a na 180 tisíc civilních obyvatel tam na místě povraždili. Nedávno tam proběhla nákladná revitalizace s označením »na podporu čtvrté přírody«. Vrchol kopečku skýtá i pěkný rozhled. Cestou tam se po Wislostradě prohání a houká množství policejních aut, zejména antonů. Zpátky náš autobus nervózní policista odklání z ulice Krakovské předměstí. Na ní se nachází prezidentský palác. Večer se z televize dozvídáme, že toho dne během čtyř minut (14.59 – 15.03) na hlavním krakovském námětí Polák z města Ostrow Swintoswietski zastřelil 6 lidí a dalších 15 zranil, z toho 12 těžce. Těžce zranění jsou i dva policisté, kteří ho postřelili a zachránili tak mnoho dalších občanů před zastřelením.
Později se dozvídáme, že 24letý pachatel onoho hrůzného zločinu toho dne ráno ve svém rodném domě zastřelil ve spánku své rodiče, dvacetiletou sestru a navíc dvě kočky. Poté v bouráku plném zbraní vyrazil do Krakova vraždit. Značka »každého, kdo mi v centru města přijde pod ruku«. Připomíná to řádění českého studenta Davida Kozáka nejen na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze 21. prosince 2023.
Naopak policejní zásah byl, možná trochu se štěstím, v Krakově profesionální, na rozdíl od selhání české policie na filosofické fakultě. Vrah střílel za jízdy z auta, množství občanů prchalo se schovat do budov. Vzápětí ho začala policejní hlídka pronásledovat. Podařilo se jim ho zastavit a svést s ním přestřelku, při níž padli všichni tři. Počet zastřelených osob snížila skutečnost, že v místě střelby zrovna obědvali dva lékaři, kteří hned poskytli postřeleným policistům a masovému vrahovi první pomoc. Zcela jistě zachránili život oběma statečným policistům.
V Krakově je vyhlášen čtyřdenní a ve Varšavě dvoudenní státní smutek. V Krakově se v neděli večer koná tryzna za zavražděné. Na ní v trase vražedné jízdy jdou vedle sebe polský prezident a polský premiér. Jistě. Takový vrah ohrožuje všechny.
Tečkou za tragédií je zpráva, že hlavní aktér vraždění zemřel v nemocnici na následky postřelení, které zastavilo jeho vraždění v Krakově. 8. listopadu vyrážíme na promenádu na nábřeží Visly. Vedle po Wislostradě se prohání tam a zpět, tam a zpět asi 15 policejních antonů se zapnutými houkačkami. Prý se připravují. Hádejte na co. Pochod nezávislosti se konat bude.
Jan Zeman