Obnoví Babiš byznys s Čínou?

Po čtyřech letech mrazivých obchodních vztahů s Čínskou lidovou republikou, dlužno poznamenat za vlády Petra Fiala a ku škodě české ekonomiky, by se zase mohlo začít blýskat na lepší časy.

Pokud vše dopadne podle předpokladů a Andrej Babiš znovu usedne do Strakovy akademie coby premiér, svítá naděje na normalizaci vztahů. Zbídačené hospodářství nutně potřebuje uzdravující injekci, otevřený byznys s Čínou se v tomto ohledu jeví jednou z nemnoha efektivních možností.

Když Babiš před Fialou vládě předsedal, na byznys s ČLR kladl poměrně značný důraz. V této souvislosti odkazuji třeba na schůzku čínského premiéra s lídry 16 zemí střední a východní Evropy, která se konala začátkem července 2018 v bulharské metropoli.

»Dovážíme desetkrát více, než vyvážíme. Čína je druhý největší dodavatel České republiky, ale z hlediska našeho exportu je až na sedmnáctém místě,« namítal Babiš směrem k nerovnostem ve vzájemném obchodu. »Hlavní pro nás je, aby čínský trh měl méně omezení. Aby byl více přístupný,« argumentoval Babiš ještě před osobním setkáním s čínským protějškem v Sofii.

»Čínský potravinářský trh je druhý největší trh v Asii. Má nárůst 30 procent ročně. Je to obrovský trh, o který mají samozřejmě i naše firmy zájem. Doufejme tedy, že tato dohoda pomůže k tomu, aby tam uspěly,« uvedl v červenci 2018 tehdejší premiér Babiš, a sice na margo podepsaného memorandum o užší spolupráci, resp. Dokumentu mezi čínskou celní správou a českým ministerstvem zemědělství ohledně pravidel při vývozu a dovozu potravin.

Jenže v momentě, kdy se ona spolupráce začala slibně rozjíždět, přišly v říjnu 2021 volby, pád Babiše a nástup silně protičínské Fialovy vlády. Jak několikrát zaznělo z úst čínských zástupců, sama Čína v tomto momentě zmrazila chystané investice nemalého rozsahu, protože v prostředí české ekonomiky a potažmo české zahraniční politiky postrádala potřebnou jistotu, stabilitu a spolehlivost. Jen šílenec bude totiž investovat někam, kde je vláda v rukou různých mafiánských lobby a peníze ze státní kasy tečou do soukromých kapes či na účely pofiderního charakteru. Jednoduše řečeno – žádný seriózní obchodník neinvestuje ani korunu někam, kde dominuje spekulativní kapitál. Doufám, že obchodní vztahy mezi ČR a ČLR nyní stojí na prahu lepších zítřků.

Marie Krejčíková