Po více než 20 letech jsem se rozhodl opustit řady klientů Vojenské zdravotní pojišťovny. Stalo se tak poté, kdy ministryně války Jana Černochová několikrát potrestala olympionika Davida Svobodu za jeho slova o návratu ruských a běloruských olympioniků do sportovních soutěží, které si dovolil prostřednictví televize sdělit občanům a nepřímo tak podpořil ruskou agresi. Ano, nechci být nadále klientem pojištěny spadající pod resort obrany, který vede krvelačná šelma, diktátorka a dáma mnoha přívlastků, z nichž není žádný pozitivní. Zástupným důvodem mého rozhodnutí pak bylo zveřejnění odměn pro členy dozorčí a správní rady VoZP, kdy průměrná měsíční odměna ve výši 28 tisíc za jeden či dva měsíce práce není zase až tak špatný džob! Ale ruku na srdce, tyhle trafiky jsou přibližně stejně výnosné i u dalších »konkurenčních« zdravotních pojišťoven.
Potvrdit by to mohl například politický dinosaurus Miroslav Kalousek, od loňského roku místopředseda správní rady VZP, který si za 30 let působení na politickém výslunní přišel na pěkných pár desítek melounů. Muž na svém místě, kterému při jeho rozhodování šlo vždy o prosperitu naší země a její občany (elitu), kdy nepovedený nákup padáků pro armádu a další kauzy z jeho dílny tvoří z tohoto pohledu jen jakési dezinformace.
Budiž na obranu demokracie a transparentnosti uvedeno, že dle zákona 106/99 Sb. O svobodném přístupu k informacím mají občané pod pokličku odměn a finančních náležitostí, v tomto případě trafikantů jednotlivých zdravotních pojišťoven, možnost nahlédnout. Totéž se totiž nedá říci o Mendelově univerzitě v Brně. Ta se dlouho bránila zveřejnit výši příjmů bývalých rektorů, kteří si to údajně nepřáli, včetně neúspěšné mediálně připravované kandidátky a prezidenta republiky a členky NERVu Danuše Nerudové. A přitom nakonec zveřejněná její částka 133 tisíc korun měsíčně hrubého není žádné terno.
A tak zahalena tajemstvím zůstává pouze veřejnoprávní Česká televize. Sdělení výše odměn pro pány Moravce, Železného a další moderátory v oblasti publicistiky, mající za úkol denně masírovat občany správným výkladem »unijní« a »naťácké« politiky, bez ohledu na výše uvedený zákon nadále zůstává pro občany, daňové poplatníky veřejnoprávního media, tabu. Stejně jako vyvěšená ukrajinská vlajka na Národním muzeu v Praze a dalších státních budovách.
Pro (zatím) končícího ředitele ČT Petra Dvořáka prostě minimálně jeden zákon (106/99 Sb.) neplatí. Potichu, tak trochu nechtěně, jakoby občanům našeptával, že tudíž pro ně neplatí zákon o poplatcích pro ČT. Ano, je skutečně nejvyšší čas současných 135 Kč měsíčně přesměrovat jinam. Nechť si každý poplatník vybere, zda bude finančně nadále podporovat nehorázné odměny Petra Dvořáka, kterému »jeho« členové Rady České televize všechno odkývají, anebo finančně podpoří některé z mnoha působících alternativních medií. Případný finanční výpadek, v době kdy vládní kormidelníci vedou náš stát k úspěšnému bankrotu, mohou »zatáhnout« naši spojenci z USA. Zbavili nás ruské energetické závislosti, chystají se nám darovat svůj vojenský šrot, za nízký peníz se chystá nákup jejich pověstných letounů F-35. V rámci provizí se nějaká ta miliarda skryje. Je zbytečné připomínat, že i v tomto resortu se v minulosti našli dobří »obchodníci«, odborníci na podobné nákupy, z nichž někteří to kupodivu v našem právním prostředí odnesli i s nějakým tím rokem vězení.
Další možností nového sponzora veřejnoprávní ČT by mohla být Česká spořitelna. Přesně onen »bankovní« dům, který nedávno podmiňoval další podporu studijních programů a studentů VŠE odvoláním Miroslava Ševčíka z postu děkana Národohospodářské fakulty za jeho aktivistické protivládní názory.
Miroslav Kavij
Diskuze je uzavřena.