Občanská společnost se nám poněkud profesionalizuje. Milionové rozpočty, rostoucí odměny, průzkumy veřejného mínění, profesionální marketing a nejnověji večerníčkovské čepice za téměř 1200 korun. Jenže tentokrát se demokratický byznys Mikuláše Mináře poněkud zadrhl. Čepice zmizely z prodeje, spolek se omluvil a přiznal využití umělé inteligence. Demonstrace na Letné se však blíží a profesionální stroj na mobilizaci veřejnosti jede dál.
Občanská společnost za desítky milionů
Když Mikuláš Minář hovoří o probouzení občanské společnosti, člověk by téměř uvěřil, že sleduje spontánní hnutí dobrovolníků, kteří po večerech vyrábějí transparenty a nezištně zachraňují demokracii. Jenže výroční zprávy Milionu chvilek ukazují poněkud jiný obrázek.
V roce 2024 vykázal spolek výnosy 21,86 milionu korun. V roce 2025 už to bylo 33,57 milionu korun, tedy nárůst téměř o 54 procent! Osobní náklady vzrostly z 10,56 milionu na 17,46 milionu korun. A celkové náklady na odměny za výkon funkce předsedy se zvýšily ze 709 tisíc na 1,433 milionu korun. To je panečku byznys!
Pro přesnost dodejme, že poslední částka představuje souhrnné náklady na funkci předsedy, nikoli doložený osobní příjem Mináře. Ten se do čela organizace vrátil až v listopadu 2025. To před tím »rozfofroval« peníze z minulých demonstrací.
Přesto máme před sebou profesionální organizaci s placenými zaměstnanci, analytickým zázemím a milionovými kampaněmi. Z občanského nadšení vyrostla dobře organizovaná politická infrastruktura. Samozřejmě, práce má být zaplacena. Ale vydávat takový aparát za pouhé spontánní probouzení občanů je přinejmenším úsměvné.
Demokracie podle průzkumů
Ještě zajímavější je způsob fungování organizace. Výroční zpráva za rok 2025 děkuje analytickému ústavu STEM za data, která tvořila základ její předvolební kampaně. Ano čtete správně, předvolební kampaně! Milion chvilek tak využívá nástroje známé z profesionální politiky: výzkumy veřejného mínění, cílenou propagaci, analytiku a mobilizaci občanů.
Spolupracuje přitom s dalšími organizacemi, například Člověkem v tísni, Pamětí národa nebo iniciativou Díky, že můžem. Tedy neziskovými organizacemi, které se brání přijetí zákona FARA – tedy zákona o zahraničních agentech, respektive toho, kým jsou nevládní neziskové financovány.
Na samotné spolupráci není nic nezákonného. Otázkou však zůstává, kde končí občanský aktivismus a začíná profesionální politický marketing. Politická strana otevřeně přiznává, že chce ovlivňovat voliče. Proč by organizace, která organizuje předvolební kampaně, neměla být podrobena stejně důkladné veřejné kontrole?
Večerníčkova čepice aneb demokracie s cenovkou
A nyní přichází skutečná pohádka. Milion chvilek nabídl před demonstrací na Letné látkovou večerníčkovskou čepici za 1190 korun. Kdo chtěl přispět více, mohl za stejný výrobek zaplatit dokonce až 5000 korun. Částka nad základní cenu byla dobrovolným darem.
Zatímco dříve si děti složily Večerníčkovu čepici ze starých novin, dnes už k tomu zřejmě potřebujeme profesionální marketing a pořádně naditou peněženku.
Za 1190 korun demokracie na hlavě. Za 5000 korun stejná demokracie, ale s lepším pocitem!
Jenže veřejnosti se tento obchodní experiment příliš nezamlouval. Spolek proto 10. listopadu nabídku stáhl a omluvil se. Navíc přiznal, že obrázky nabízených výrobků byly vytvořeny pomocí umělé inteligence. To už je skutečný technologický pokrok! Nejprve vytvoříte virtuální demokratickou čepici, potom jí stanovíte cenu a následně vysvětlujete, proč se lidem zdá příliš drahá.
Spolek sice uvedl, že základní cena měla pokrývat výrobní náklady, ale symbolika celého příběhu je výmluvná. Možná příště přijde virtuální demonstrace. Umělá inteligence vytvoří demonstranty, spočítá jejich počet a nabídne jim demokratickou kravatu.
Letná za miliony. A co skutečné problémy lidí?
Na 15. listopadu 2026 svolává Milion chvilek další velkou demonstraci na Letnou. Mikuláš Minář očekává mimořádnou účast a oznámil, že protestní aktivity budou pokračovat i po této akci. Jedním z hlavních témat je odpor proti plánovanému zrušení koncesionářských poplatků České televize a Českého rozhlasu. A tady se dostáváme k podstatě problému.
Zatímco miliony občanů řeší drahé bydlení, ceny potravin, nízké mzdy nebo nedostupnou zdravotní péči, profesionální aktivisté mobilizují veřejnost na obranu povinných televizních a rozhlasových poplatků, což je postavené na hlavu. Z toho je evidentní, že Česko není Západ. Zatímco tam mladí lidé protestují, aby se měli lépe, tady mladí protestují, aby se měla lépe hrstka lidí žijících z poplatků.
O nezávislosti médií je samozřejmě nutné diskutovat. Ale jejich financování ze státního rozpočtu automaticky neznamená konec nezávislosti. Rozhodující jsou zákonné záruky a kontrolní mechanismy. Proč se tedy zrušení poplatků prezentuje téměř jako ohrožení demokracie?
O zákonech navíc rozhodují demokraticky zvolené zákonodárné sbory. Demonstrace jsou legitimním právem občanů, ale nemohou nahrazovat parlamentní rozhodování. Nebo snad demokracie platí pouze tehdy, když parlament rozhoduje podle přání Mikuláše Mináře?
Kdo hlídá profesionální hlídače demokracie?
Milion chvilek deklaruje financování ze soukromých darů a zveřejňuje auditované hospodaření. To je správné a nelze to přehlížet. Stejně legitimní je však požadovat podrobné informace o nákladech jednotlivých kampaní, využívání analytických dat a spolupráci s dalšími politicky aktivními organizacemi.
Demokracie přece nemůže fungovat tak, že politické strany musí své financování vysvětlovat, zatímco profesionální aktivisté se před kritickými otázkami zaštítí pojmem občanská společnost.
Večerníček skončil, pohádka pokračuje!
Milion chvilek představuje profesionální organizaci s desítkami milionů korun, zaměstnanci, analytickými daty a rozsáhlým mediálním zázemím. Nikdo jí neupírá právo demonstrovat ani získávat dobrovolné příspěvky. Stejně tak ale nikdo nemůže veřejnosti upírat právo její činnost kritizovat.
Demokracie totiž není značka, kterou lze prodávat na e-shopu. A už vůbec se neměří cenou večerníčkovské čepice! Demokracie patří všem občanům, nejen těm, kteří souhlasí s Mikulášem Minářem. A pro marketingové oddělení Milionu chvilek mám ještě jeden návrh. Když už nabízeli čepice, kravaty a mikiny, mohli by příště vyrobit demokratický budík. Ten by každé ráno připomínal jediné heslo: »Vstávat a platit! Demokracie se sama nezaplatí!«
Jan Klán