První místopředseda Trikolory Praha Josef Sláma se na iportaL24.cz v komentáři pod titulkem »Svoboda patří všem, nikoliv pouze progresivistům«, zamýšlí nad 17. listopadem 1989 (zde).
Kromě jiného uvádí, že… »Listopad 1989 nám přinesl možnost svobodně přemýšlet, svobodně podnikat, svobodně volit a svobodně rozhodovat o vlastním životě. Přinesl nám právo na politickou pluralitu a možnost odmítnout ideologický diktát.«
Ta slova znějí hezky, ale nikdy se za těch 37 let nepotkala s realitou. Ba naopak. Nicméně… Svobodně přemýšlet si mohu kdykoli bez ohledu na jakýkoli zrovna vládnoucí politický režim. V tom mně nikdy nikdo přece nedokáže zabránit, anžto do mé hlavy nevidí.
Svobodně volit sice můžete, ale to jsme mohli i za socialismu. Že ne? Ale ano. Za socialismu jsme měli k dispozici společnou kandidátku Národní fronty, nyní máme k dispozici sice kandidátek mnohem víc, ale v obou případech volíte z již vybraného, tzn. občanu nadiktovaného. A jestli těch vybraných je deset nebo tisíc, není podstatné. Dám vám přirovnání: je to jako když dostanete na stůl guláš a vedle na talíř samostatně knedlíky. Nandáte-li si těch knedlíků pět nebo patnáct, je ve vztahu k tomu, že pořád jíte guláš, rovněž zcela nedůležité.
Ke svobodnému podnikání… Pane místopředsedo, zajděte si na pivo s normálním středním podnikatelem. On vám už poví, jakou svobodu mu polistopadové politické garnitury nachystaly… Čím slušnější a poctivější podnikatel, tím více dostává od státu přes držku.
Svobodně rozhodovat o vlastním životě můžete jen za předpokladu, že máte dostatek peněz – na bydlení, jídlo, energie, pohonné hmoty, doktora apod. Nemáte-li je, jste prominutím v prdeli jak v jeteli, poněvadž po vás ani pes neštěkne. Ostatně jak moc svobodně si o svých životech můžeme rozhodovat ve skutečnosti, toho budiž vzorovým důkazem období covidové pandemie.
Právo na politickou pluralitu a na odmítnutí ideologického diktátu… No. Zkusím to decentně. Abych se přiznal, co de facto politická pluralita je, nevím, pro mě se jedná o zcela prázdný pojem. A teď mně, pane místopředsedo, ještě povězte, jak reálně mohu já a stejně smýšlející spoluobčané odmítnout ideologický diktát z Bruselu? Já to nevím. Vy to víte?
Dušan Sedlák

