Obyvatelé Lipenska doslova bijí na poplach. Je otázkou času, kdy se tady nebude dát žít! Masivní výstavba v oblasti Lipna je v naprostém rozporu s udržitelným rozvojem a znamená vážné ohrožení kvality vody v Lipenské nádrži, poškození krajiny a snížení kvality života místních obyvatel. Pokud by se postavila všechna plánovaná apartmánová sídliště, přístavy, hotely, sjezdové tratě atd., tak zaberou plochu více než 200 ha lesů nebo luk a v oblasti přibyde na 5000 nových lůžek. To představuje až 2000 aut navíc denně, hluk, světelný smog, další zatížení již nyní velmi znečištěného Lipna, a zničení krajiny! Místní se bouří, developeři jsou neústupní. Zvítězí při rozhodování úředníků nakonec věcné argumenty nebo byznys?
Vyjde to na druhý pokus?
Na začátku listopadu proběhlo v Horní Plané druhé veřejné projednání přepracovaného developerského projektu »Rekreační areál Karlovy Dvory« a znovu vzbudil mezi místními občany vášně. Investor chce na 27 hektarech květnatých luk postavit obří komplex pro trvalé i rekreační bydlení. V Chráněné krajinné oblasti má vyrůst 131 rekreačních objektů s 650 lůžky a přístaviště pro 100 lodí.
Záměr soukromého investora, kterého na veřejném projednávání zastupoval Čestmír Luhan, jeden ze společníků firmy BaHa, s.r.o., obdržel v roce 2021 nesouhlasné stanovisko EIA, které bylo po odvolání investora k ministerstvu životního prostředí zrušeno a projekt se vrátil k přepracování. »Výstavba po přepracování záměru zahrnuje tři velké apartmány a dalších skoro 130 menších domů pro trvalé bydlení. Jde o jiný typ developerské výstavby, než je například v Lipně nad Vltavou. Tam jsou monobloky. Tady jsou jednotlivé domy a je zachovaný průhled na vodu,« vysvětlil přítomným občanům zástupce investora Čestmír Luhan. Všimněte si, že zásadním kritériem projektu je průhled na vodu.
Bude se stavět v chráněné krajinné oblasti?
Přestože investor v nové verzi mírně zredukoval rozsah projektu, kritici poukazují na to, že stále jde o vytvoření nového sídelního útvaru ve III. zóně CHKO, což zákon zakazuje. Investor argumentuje, že jde o součást městské výstavby Horní Plané, ta je však vzdálena 3 km. Lidé dále poukazují na ničení přírody, zvýšení světelného znečištění, zhoršení kvality života a zásadní změnu krajinného rázu z šumavské krajiny na městskou zástavbu. »Deklarované přínosy projektu jsou nesmyslné, nová zaměstnání tyto areály nevytvářejí a v letní sezóně je na celém Lipensku spíše problém najít zaměstnance. Ani obec nemá z takové výstavby žádné zásadní příjmy. Přitom musí zajistit údržbu infrastruktury a vývoz odpadu,« tyto argumenty zazněly na veřejném projednávání.
Bez vodovodu a kanalizace
»Největším problémem záměru je nemožnost připojení na veřejnou kanalizaci a vodovod,« vysvětlil starosta Horní Plané Petr Šimák (nez.). Investor totiž počítá s napojením na dosud neexistující »polipenský vodovod a kanalizaci«. Tento projekt má sice územní rozhodnutí, ale nemá stavební povolení. Je více než 20 let starý a nejsou na něj finance. Nutná by byla také rekonstrukce ČOV v Horní Plané a navýšení její kapacity. Odhad celkových nákladů se odhaduje na 250 milionů korun. V oblasti je také nedostatečná kapacita zdrojů pitné vody.
»Projekt vychází z platného územního plánu Horní Plané,« obhajoval záměrzástupce investora Luhan. Jenže ten je už 10 let starý a nemá SEA, což je posuzování vlivů koncepcí na životní prostředí, a tudíž pravděpodobně nereflektuje změnu podmínek a nemusí být v souladu s udržitelným rozvojem. Zajímavý přístup, projekt sice nemá zajištěnou pitnou vodu a kam pouštět splašky, ale byznys je byznys!
Stanou se z areálů města duchů?
Podle spolku Lipensko pro život a Šumava Ne Na Prodej nebyla při posuzování kumulativních negativních vlivů zohledněna již realizovaná výstavba okolo Horní Plané, jako například apartmány u bývalé Pohádky, v Hůrce, Karlových Dvorech nad silnicí, nebo plánované apartmánové komplexy v Další Lhotě a Perneku, nebo projekt JRD Group v Horní Plané u pobřeží. Do hodnocení nebyly také zahrnuty rozsáhlé plánované záměry v Radslavi u Černé v Pošumaví, které mají přinést přes 3000 nových lůžek.
»Neustále se zhoršující kvalita vody v Lipně, způsobená stále pokračující megalomanskou nekoncepční výstavbou bez dostatečné infrastruktury na čistění odpadních vod, a ničení krajiny mohou přivést Lipensko do tzv. turistické pasti. Návštěvnost Lipenska klesá již dnes a nedávno dokončené apartmány zejí prázdnotou,« tvrdí Pavla Setničková, předsedkyně spolku Lipensko pro život, který se s dalšími spolky na Lipensku snaží o obrat k udržitelnému rozvoji. »Deklarované přínosy podobných projektů pro trvale žijící obyvatele jsou zcela iluzorní, což je zřejmé ze situace v Lipně nad Vltavou, kde počet stálých obyvatel stagnuje, přestože zástavba narostla několikanásobně,« poznamenal Vladislav Smolka se spolku Šumava Ne Na Prodej. Ale když on papír snese všechno, že?
Na tahu jsou úředníci
Krajský úřad Jihočeského kraje vydá k záměru v Karlových Dvorech na základě posudku v nadcházejících měsících závazné stanovisko EIA, ve kterém posoudí vliv na životní prostředí. Pokud bude negativní, je na investorovi, zda projekt znovu přepracuje. A právě na stanovisko EIA jsou všichni hodně zvědaví, protože v pondělí 18. listopadu od 14 hodin proběhne v budově Krajského úřadu Jihočeského kraje veřejné projednávání, na kterém bude představen Návrh Změny č. 10 Zásad územního rozvoje Jihočeského kraje. Návrh se dotýká všech správních území obcí Jihočeského kraje a představuje v současné době nejrozsáhlejší aktualizaci této strategické dokumentace.
Obsahem návrhu je především zcela nové pojetí koncepce krajiny a definování jejích estetických hodnot včetně stanovení podmínek a zásad pro rozhodování. Řešena je také problematika rekreačního využití břehů vodní nádrže Lipno a Orlík z pohledu rezidentů i široké veřejnosti. U oblastíDolnolipenská krajinná oblast a Hornolipenská krajinná oblast je v územních podmínkách pro zachování nebo dosažení cílových kvalit krajiny mimo jiné uvedeno: »Rekreační a volnočasové aktivity a s nimi spojenou zástavbu (rekreační areály, skiareály) soustředit do okolí levého břehu vodní nádrže Lipno při respektování stávajících prvků volné krajiny a zajištění prostupné břehové linie. Zároveň klást důraz na nepobytové rekreační aktivity. Individuální rekreaci rozvíjet zejména využíváním stávajících objektů původní zástavby.« Přičemž by se ve vymezeném břehovém pásu v navazující územně plánovací dokumentaci neměly nevymezovat další nové zastavitelné plochy umožňující výstavbu objektů pro jakoukoli formu bydlení či pobytovou rekreaci, např. kemp, rekreační středisko atd.
Tak uvidíme, necháme se překvapit!
Alena Maršálková
Diskuze je uzavřena.