Klimatická krize skončila?

Novopečený místopředseda vlády, ministr zahraničních věcí, ministr životního prostředí a předseda strany Motoristé sobě Petr Macinka se hned po svém jmenování do vysokých státních funkcí dal do díla. Nerozházely ho protesty studentů, organizované »Univerzitou za klima«, ani protest ekologů včetně akrobatického kousku několika členů mezinárodní ekologické organizace Greenpeace na budově ministerstva životního prostředí v Praze Vršovicích spojeným s vyvěšením obřího plakátu »Chraňme přírodu! Greenpeace« v době jeho uvedení do úřadu. Macinka vzápětí šokoval výrokem »Klimatická krize skončila!« Dnes, 18. prosince 2025, sdělil, že ruší klimatickou sekci ministerstva životního prostředí od 1. ledna 2026. Kdo bude dělat její úkoly, například obhospodařovat zlý systém emisních povolenek, zavedený před lety Evropskou unií, nesdělil.

Nevím, jak rozumět větě: »Klimatická krize skončila!« Nejde o to, že shodou okolností právě dnes, kdy tento článek píšu, máme na sídlišti Velká Ohrada rekordní mlhu, jakou nepamatuji téměř 33 let, co zde bydlím. Mlha jistě dokáže ztrpčit život nejen motoristům, ale je jen jedním z projevů počasí. S klimatem téměř nesouvisí. Pojmy počasí (může se změnit i třikrát za den) a klima (mělo by nějakou dobu, například 50 let vydržet) doporučuji přísně rozlišovat. Jinak se o ničem nedomluvíme.

Problém je, že se od konce malé doby ledové, snad roku 1850, do 70. let 20. století oteplovalo klima mírně a poté rychle, což samozřejmě vyvolává určité tlaky na přírodu i na lidskou společnost. Tvrdit, že »klimatická krize skončila«, je mimo realitu. Ať už je příčina probíhajících změn klimatu, především globálního oteplování, jakákoliv, budeme se jim muset přizpůsobit, leda že bychom zvolili cestu vyhynutí.

Pan Macinka působil léta v institutu Václava Klause, dlouhodobého popírače klimatických změn, jenž teprve nedávno přiznal, že se klima mění, ale z přírodních, nikoliv antropogenních důvodů. Macinka ekology pobouřil celou řadou výroků proti ochraně přírody, ochraně životního prostředí ad. Jejich nevoli rozumím. U pravicové strany podnikatelů by je to nemělo překvapovat. Nerozumím ale jejich tvrzení, že teorie velkého klimatického panelu IPCC (pozorování globální oteplování způsobuje prakticky výlučně růst antropogenních emisí a následně koncentrací skleníkových plynů, v rozhodující míře oxidu uhličitého CO₂) v ovzduší je vědecká a její kritika nevědecká. Totiž, rozsáhlou kritiku je nutné vyvracet věcnými argumenty. Tvrdé umlčování kritiky ony argumenty proti nemůže vyvrátit. Prostě, o vědecké pravdě se nemůže hlasovat. Mám za to, že by experti IPCC měli přinejmenším vysvětlit:

• Jak to, že změny průměrné teploty na Zemi výrazně korelují se změnami sluneční aktivity, která je v současné době nejvyšší od 9. století našeho letopočtu?
• Jak to, že pro koncentrace oxidu uhličitého CO₂ je rozhodující jeho výměna s oceány, jejichž hlubiny mimo jiné fungují jako jeho rozhodující skladiště na Zemi?
• Jak to, že před 550-520 milióny let život na Zemi přežil i 10-20krát vyšší koncentrace oxidu uhličitého CO₂ proti dnešnímu přibližně dvojnásobku roku 1850?
• Jaká je role vodní páry, hlavního skleníkového plynu, na který připadá podle klimaskeptiků asi 90 % oteplovacího účinku skleníkových plynů, zatímco na druhý CO₂ a třetí metan podle IPCC »jen« kolem 15 %?
• Jak je možné, že se tzv. Zelená dohoda pro Evropu neopírá o solidní výpočet komplexní energetické a emisní náročnosti získávání paliv a energie z jednotlivých zdrojů, podobně základních surovin, potravin, výrobků, v důsledku čehož se prosazují opatření, která zvyšují celkové emise skleníkových plynů?
• Jak je možné, že Zelená dohoda sází na obchod s povolenkami na emise CO₂, přestože jde o derivát finančního trhu a tím i nástroj vysloveně spekulační?
• Jak je možné, že se za klimatické škody vydávají i škody, které se změnami klimatu nesouvisí, resp. nebyly prokázány (vichřice včetně tajfunů, velké povodně, nárůsty sucha odvodňováním krajiny, požáry krajiny způsobené lidmi…)?

Otázek je jistě mnohem víc, včetně otázky tepelných ostrovů ve městech a odlesňování či odvodňování krajiny.

Odpovědi typu, že to není nutné zkoumat, že je vše jasné (u extrémně složitého jevu zvaného klima!!!), mě ani trochu neuspokojují. Mám za to, že by měli hodně, hodně studovat problémy klimatu. Za sebe mohu říci, že ani po 45 letech, kdy jsem se profesně mimo jiné také zabýval problémy klimatu, zdaleka ne všemu v této složité problematice rozumím.

Problémem je samozřejmě skutečnost, že jde o demonstrace proti výsledkům voleb, které byly shledány vcelku svobodnými a demokratickými.

Jan Zeman