Pamatujete si ještě na »Babišovu drahotu« v době covidu? To byly časy. Drahota měla jasného autora, jednoduchý slogan a politickou pointu. Pak přišla vláda Petr Fiala a ukázalo se, že drahota umí být ještě kreativnější.
Éra »dvou svetrů« vstoupila do dějin jako období, kdy se energetická politika změnila v otužilecký sport. Topit bylo buržoazní přežitek, svetr vlastenecká povinnost. Kdo měl tři, byl podezřelý z energetického luxusu. A zatímco se vysvětlovalo, že všechno je nutné, dočasné a vlastně správné, účty rostly s takovou jistotou, jakou neměly ani vládní prognózy.
Inflace? Ta tehdy nevypadala jako ekonomický ukazatel, ale jako životní styl. Nákup potravin se proměnil v psychologickou hru »Tipni si cenu a pak si připočti ještě dvacet procent«. V té době vznikla i legendární přezdívka »profesor Nutella« – symbol toho, že mezi akademickou debatou a realitou u pokladny může být hlubší propast než mezi regály se slevami a bez nich. Zejména v Německu.
Dnes je Petr Fiala v opozici a člověk by skoro čekal, že s sebou vezme i tu drahotu. Jenže ta zůstala. Protože, jak se ukazuje, drahota není program, ale tradice.
A tak máme novou kapitolu pod vedením Andreje Babiše. Ten, který kdysi proti drahotě bojoval, ji dnes spíš pozoruje. Energie jsou pořád drahé, paliva taky a řešení? Ta přicházejí zhruba stejným tempem jako levnější účty – tedy spíš symbolicky.
Rozdíl je snad jen v rétorice. Dřív se vysvětlovalo, proč to nejde. Dnes se vysvětluje, kdo za to může. Výsledek je ale pro běžného člověka překvapivě stabilní: účet za elektřinu nezajímá, jestli ho analyzuje profesor nebo kritizuje opozičník.
A tak jsme se posunuli. Ne od drahoty k levnotě, ale od jedné verze drahoty ke druhé. Z »musíme vydržet« k »my bychom to dělali jinak« — jen s tím drobným detailem, že výsledek u čerpací stanice i v supermarketu zůstává podezřele stejný.
Možná je čas přestat hledat, čí drahota to zrovna je, a začít ji řešit. Protože zatím to vypadá, že je prostě naše.
Jan Klán
Drahota je základním atributem kapitalismu.
Kapitalismus nejdříve okrade pracující, když si přivlastňuje výsledky jejich práce. Tuto uloupenou produkci poctivé práce lidí pak kapitalismus těm samým pracujícím prodává za předražené ceny.
Kapitalismus nikdy nevytvořil něco společensky smysluplného. Kapitalismus jen krade, a když se okrádaní nepodřídí dobrovolně, kapitalismus použije válku.
Absolutní souhlas!
Povzdech soudruha, který již zapomněl jak komunisté všude tam kde se chopili moci a podle Marxe tvořili společnost, která cyklické krize kapitalistické společnosti odstranila vše nahradili krizí trvalou končící krachem.