Angličtina pro prvňáčky

Je prý rozhodnuto. Alespoň na ministerské úrovni. Tak jsme se dozvěděli těsně před svátky z médií. Asi mělo jít o dárek pod stromeček. Jenže komu?

Podle ministerských expertů, kteří radí těm, co rozhodují, začne se od… ještě bude doplněno… učit angličtina od první třídy základní školy. Tedy kovat železo, dokud je žhavé. Základy anglického jazyka budou zřejmě dokonce předcházet základům češtiny. Kromě onoho klasického trivia – tak to už nikdo dnes nenazve, nejsme v dobách Marie Terezie, i když se mi zdá, že někdy téměř ano – tedy jazyka, jímž by naši počítačoví kosmopolité chtěli, aby se jím hovořilo už dnes. Jazyk český nás zdržuje, degraduje, je jazykem socek a páriů (viz Petr Bezruč). A řekněte, kdo by dnes chtěl být sockou nebo páriem?

Vím, že jsem poněkud zjednodušil obsah vyučování prvňáčků, ale v principu nejsem zas tak moc daleko od skutečnosti. Vím ovšem také, že děti se rychle učí cizím jazykům, i to, že prý je třeba odstranit memorování a zbytečné biflování něčeho, co nebudou potřebovat pro život. Angličtinu ano, verše velkých básníků nikoli. Prý stačí internet. O cíleném rozvíjení paměti se v tomto případě nemluví. Proč také? Je přece zmíněný internet a všechno se zde najde. Navíc už ideologických balastů zbavené a znát třeba Wolkerova Topiče… či Bezručovu Maričku… anebo Šrámkovo Pane hejtmane je docela nebezpečné. Vždyť takto lámal charaktery komunistický režim.

Bývalo zvykem, že malý človíček se napřed naučil základy českého jazyka, mluvit opravdu česky – to pochopili Francouzi i Italové, když své prvňáčky učí v této době jen francouzsky a italsky – a pak se mu naloží další úkol: Zvládnout cizí jazyk. Tak tomu bývalo i za protektorátu. Nepamatuji, že by mou generaci už v první třídě trápili vedle psaní, čtení, počítání, ještě německému jazyku. Prý se začal učit od třetí nebo páté třídy. To ale již nepamatuji. Osvobození v mém případě přišlo na konci té druhé. Ani ruštinu mým potomkům nevnucovali od první třídy, i když tehdejší režim si myslel, že jednou ona bude světovým jazykem, jenž nahradí stále agresívnější angličtinu. Tehdy ovšem nebyla ještě doba převládající angličtiny. Také franština po válce byla ve hře, což ovšem byla předválečná tradice, jen němčina z dob předválečných byla odmítnuta.

Jakási statistika uvádí, že už dnes vysoké procento škol vyučuje příliš brzy i angličtinu. Některé to mají dokonce v popisu práce. Něco jiného je ovšem svobodný výběr rodiči, něco jiného povinný školní předmět. V době, kdy děcka neumějí psát a číst. I když nepochybuji o tom, že jednotlivá písmenka díky mobilům třeba také rozeznají. Jenže něco jiného jsou samotná písmenka, jež se teprve musí naučit skládat ve slova, něco jiného je učit se cizí jazyk, který se často vyslovuje jinak, než by se podle logiky měl také psát. Zmatenost dětí prvních tříd základní školy beze sporu ovlivní znalost jejich mateřského jazyka, výrazivo, které čistý český jazyk mění od prvopočátku v něco úplně jiného, než chtěli Jungmann a jeho druzi. Čistý jazyk nám spolu s českou písní pomáhal přežít i okupaci. Zpívá o tom ostatně v jedné písni Hašler. Navíc, jaký jazyk se budou učit, klasickou angličtinu nebo američtinu, jež je jistě autorům nařízení v obecné české amerikanizaci, do níž nás vede Fialův tým, bližší?

Jde o děti. O jejich výchovu a vzdělávání. Uvědomují si ti, kteří připravili toto ministerské rozhodnutí, že experimentují s psychikou dětí? Že takto může dojít i k poklesu vzdělanosti, protože každý nedostatek ve znalosti mateřštiny, k němuž musí nutně dojít, protože počet hodin výuky se navyšovat nemůže, nutně vznikne odebráním vyučovacích hodin češtině? Jen nevím, kterým hodinám se dá přednost, zda čtení, psaní nebo počítání?

Když všechno dám na misku vah, vychází mně, že zřejmě nikdo z expertů ministerstva školství nikdy neučil v prvních třídách základní školy, že nezná psychologii dětí a neví ani, jak část z nich se těžko potýká s tím, aby se vůbec naučila nejen psát jednotlivá písmenka, číst slova, ale i pochopit sčítání a odčítání, neřku-li násobilku, a hlavně naučit se správně česky. Je to pochopitelné. Sám ministr – muzikolog znát problémy výchovy nejmladších nemůže. Všechny děti vidí přes horizont hudebního vzdělání talentovaných jedinců. Tomu rozumí. Tam je to ostatně v pořádku, jde o podchycení talentů od samého počátku, ale v případě povinné anglo-američtiny, v tom je také expert?

Zlí jazykové říkají, že jde o první z kroků, jak postupně z národu vypudit češství a tak, jako generaci před nimi vsugerovali nenávist ke všemu, co přišlo z minula, té, která teprve přichází nebo přijde, chtějí vsugerovat nejen euroevropanství, kosmopolitní světovost, ale i ztrátu národních pocitů a odvrhování jazyka. I zmíněné rozhodnutí ministerstva by v tomto případě mohlo mít, nebo má, svůj skutečný smysl.

Jaroslav Kojzar

REKLAMA
SOUVISEJÍCÍ ČLÁNKY

Vláda chce školním jídelnám zrušit závazná pravidla. Opravit se dala i bez bourání

Premiér chce, aby o tom, co dostanou děti na talíř, nerozhodovala pravidla, ale dobrá vůle. Jako učitelka vím, že...

Financování státem? Ne? Buďte ale důslední

Budoucnost české země, demokratičtí studenti, kteří, zaplať Bůh, nepoznali komunismus, budou zase protestovat. Za zachování koncesionářských poplatků, proti přímému...

»Setněte Macrona!« Ve Francii to opět vře: další vlna demonstrací

Francii se v sobotu přehnala nová vlna demonstrací proti rostoucím životním nákladům. Zúčastnily se jich odbory, studenti a hnutí...

I já se ptám…

Stejně jako jedna slečna na instagramu (slovem.srdcem): »Může mi někdo vysvětlit, proč rodiče platí za obědy svých dětí ve...

Sněmovna podpořila registry ve školství, poslanci řeší také zákaz norování

AKTUALIZOVÁNO Poslanecká sněmovna v prvním čtení podpořila vznik registrů žáků a pedagogů, které mají zjednodušit správu školství, omezit administrativu a...

DALŠÍ NOVINKY

Historická dohoda mezi Trumpem, Putinem a Si Ťin-pchingem o jaderných zbraních. Reforma OSN

Dnes se v čínském Šen-čenu odehrály historické okamžiky, kdy se prezidenti Číny Si Ťin-pching, Spojených států Donald Trump a...

Velká americká města začínají budovat novou společnost

V USA, ale i v »české kotlině«, si stále mnozí nedokážou úplně uvědomit společenský vývoj a výsledky nedávných voleb...

Zemědělci se nedočkají slíbených podpor v listopadu. Peníze mají přijít až v lednu

Zemědělci, kteří počítali s předčasnou výplatou podpor na hospodaření ve znevýhodněných oblastech už v závěru listopadu, si budou muset...

Idea evropanství do současnosti. Historická paměť (nejen) v Brně…

Každoroční brněnské česko-německé sympozium v Moravské zemské knihovně a Moravském zemském muzeu se letos (od 18. do 20. listopadu)...

Ina Urbanová, Tanja Kauerová a Vlasta Horváth společně vyučují rockový zpěv

Mezinárodní konzervatoř Praha je skvělou startovní čárou pro každého, kdo má v plánu se prosadit v šoubyznysu. Na této...

Analýza: Víra v Boha existuje, ale existuje i Bůh?

Dnešní moderní člověk se na jedné straně snaží odhalit hluboká tajemství přírody na základě vědeckého zkoumání, ale na straně...

Hubněte bezděčně. Pět momentů, kdy to »jde samo«

Nejčtenější články mezi muži jsou ty o autech, mezi ženami vévodí texty o hubnutí. Dobře míněných rad, jak shodit...

Vzkaz z Malé Strany: Čína a Česko se liší politicky, kulturně i historicky, ale to nebrání spolupráci

Čína jako vzor pro Českou republiku? Řadu oblastí, v nichž si je třeba vzít příklad z ČLR, zmínili diskutující...

SOCDEM: 17. listopad není soukromým majetkem pražské liberální kavárny

Vedení Sociální demokracie se včera zúčastnilo vzpomínkových a pietních akcí k 17. listopadu. Strana to uvedla v dnešní zprávě,...

Si-Trump-Putin: Jedna rodinná fotografie a tři různé agendy v Šen-čenu 

Čínský prezident se nechce jevit jako představitel imperialistické velmoci. Čína a Rusko kategoricky odmítají označení třístranné schůzky v Šen-čenu...

5 KOMENTÁŘE

Diskuze je uzavřena.

REKLAMA
Poslední zprávy