Proti Represi A Kriminalizaci! Společenství PRAK představilo 5P

Společenství PRAK (Proti Represi A Kriminalizaci), jehož smyslem bude Právní Pomoc Proti Politické Perzekuci, včera oznámilo svůj vznik. V grémiu, které je složeno ze zakladatelů, jsou Jan Schneider, Lenka Procházková, Jindřich Rajchl, Josef Skála, Stanislav Novotný, Radim Valenčík, Jaroslav Šulc, Jan Šolta, Pavel Kalenda a Tomáš Fürst.

»Budeme sledovat případy osob, které jsou persekvovány či přímo trestně stíhány, nebo dokonce vězněny za svobodné projevy svého přesvědčení. Budeme s těmito případy seznamovat veřejnost i úřady a podle svých možností pomáhat postiženým osobám. Chceme přitom spolupracovat s každým, kdo projeví o spolupráci seriózní zájem. Věříme, že k takové součinnosti najdeme i kvalifikovanou právní pomoc svobodomyslných advokátů a dalších erudovaných právníků,« uvedla Procházková, než předala slovo Schneiderovi, aby vysvětlil, proč společenství PRAK vzniklo, a informoval o vymezení jeho činnosti. »Ano, je to trochu analogie s VONS,« řekla s odkazem na Výbor na obranu nespravedlivě stíhaných.

»Nikoliv každý, kdo se cítí být nespravedlivě stíhán, je také politicky persekvován. Máme za to, že Česká republika dosud ještě patří k právním státům a většinu trestních stíhání nepovažujeme z našeho úhlu pohledu za nutné rozporovat. Naše činnost bude zaměřena pouze na ty případy, u nichž je třeba vyvrátit nebo potvrdit podezření z kontaminace politickými zájmy. Prohlašujeme, že nechceme zasahovat do řádné činnosti orgánů činných v trestním řízení. V nutných případech ale využijeme veškerých dostupných prostředků, jež nám právní řád umožňuje, včetně případného podání ústavní stížnosti, proti pravomocnému rozhodnutí a jinému zásahu orgánu veřejné moci do ústavně zaručených práv a svobod,« řekl Schneider s tím, že o tom, kterou kauzou se budou zabývat, rozhodne grémium složené ze zakládajících členů PRAKu a právních poradců.

»Odmítnuté případy nebudeme žadatelům zdůvodňovat a ani je medializovat. Pokud grémium PRAKu rozhodne, že se některé kauze hodlá věnovat, oznámí to žadateli a v případě potřeby mu navrhne kvalitní právní zastoupení (z okruhu spolupracovníků a poradců). V této souvislosti se bude grémium PRAKu zabývat i případnou finanční podporou na právní zastoupení, formou zprostředkování sponzoringu od podporovatelů činnosti PRAKu,« vysvětlil Schneider.

Medializace prohlubuje právní vědomí

»Ze zkušeností víme, jak důležité je informovat veřejnost o případech nespravedlivě stíhaných osob. Medializace takových kauz totiž přispívá k celistvějšímu náhledu občanů na dění v zemi, dotváří jejich schopnost předvídat příští vývoj a zaujmout k němu vlastní stanovisko. Neboť jenom člověk pravdivě informovaný i o věcech, které se jej zatím osobně netýkají, může být připraven na situaci, kdy se on, či někdo jemu blízký, stane předmětem politické perzekuce. Medializace takových případů přispívá i k občanské solidaritě s nespravedlivě stíhanými a mimo jiné prohlubuje právní vědomí společnosti,« dodal Schneider a pokračoval: »Proto každý, jehož případu se PRAK ujme, bude požádán o výslovný souhlas s průběžnou medializací svého případu jak na webových stránkách PRAKu, tak i ve všech médiích, která o případ projeví zájem a budou ochotna stanovisko PRAKu v nezkreslené podobě publikovat. K některým zvlášť zásadním kauzám může PRAK svolat tiskovou konferenci, na kterou budou zvána i mainstreamová média.«

Ze zkušenosti prý vědí, že mnozí novináři tzv. středního proudu (z mladší generace) mají zúžený pohled na svět a pokládají za svou povinnost (a jejich příležitost) pokusit se jim tento pohled rozšířit prostřednictvím konkrétního sledovaného případu. »Společenství PRAK za tímto účelem zveřejní e-mailovou adresu pro komunikaci s žadateli o právní pomoc. Založí také webovou stránku, na které bude zveřejňovat informace o tom, které případy přijalo k monitorování a poskytnutí právní pomoci žadatelům a další zprávy týkající se činnosti PRAKu,« uzavřel Schneider.

Moc bezmocných…

Mezilidská i mezinárodní jednání by měla podle prohlášení PRAKu směřovat ke snižování napětí, konflikty by měly být ukončeny tak, aby nezavdávaly příčinu konfliktům budoucím. Snahou mezinárodního společenství by mělo být navazování a posilování důvěry ve vzájemných vztazích, založených na dalším pravidle, jímž se vyznačuje civilizace, totiž nečinit druhému to, co by první sám nestrpěl. Tím by byly oslabeny snahy o monopolní ovládání světa a vojenské pakty by mohly být pro zbytečnost zrušeny.

Byť se světové společenství snažilo sebevíce, lze jen smutně konstatovat, že to dopadlo jako vždycky. Převahu opět začala nabývat podezíravost, pomluvy, nedůvěra, oportunistická snaha zneužít podanou ruku coby výraz slabosti, chamtivost, netolerance, sobectví a fanatismus. Tím byly dány předpoklady pro vznik druhé světové studené války, uvádí PRAK.

Postupně podle něj začalo být opět omezováno svobodné vyjadřování. Mediální prostor byl postupně ovládnut názorovými a zájmovými, ekonomicky silnými kartely, což znamenalo názorovou restrikci v mnoha oborech, od politických, přes ekonomické, až po vzdělávací, kulturní, vědecké – a v neposlední řadě i zdravotnické. »Oponentní, kontroverzní, nebo dokonce i pouze jen jiné, než mocensky prosazované názory začaly být vytlačovány z masových sdělovacích prostředků a jejich nositelé ostrakizováni. Namísto názorové plurality a nezbytně související diskuse začala být mocensky vnucována dogmatika jediné správné, ba dokonce jediné možné hypotézy, vyšetřovací verze, jediného správného názoru. Tyto autoritářské a diskriminující tendence, které začaly být uplatňovány jak v médiích, tak ve školních osnovách, ve vědeckém výzkumu, a prostřednictvím ‚cancel culture‘ (falešné ‚politické korektnosti‘) i ve společenském chování, považujeme z historického pohledu za vyloženě anticivilizační,« připomněl Schneider s tím, že jsou v poslední době připravovány pokusy tuto názorovou hegemonii uzákonit.

»Všechny ‚protivné‘ názory a postoje persekvovat, a dokonce pomocí zneužitých či přímo k tomuto účelu pokroucených zákonů umožnit jejich kriminalizaci. Úplným extrémem jsou pak vládní prohlášení, že ústavně zaručené svobody vyhledávat a šířit informace se netýkají tzv. lží (přičemž o tom, co je lež, rozhodne výlučně exekutiva), završené výzvou k oznamování výskytu vládě nevyhovujících názorů, včetně jejich nositelů, s cynickým dovětkem, že prý nejde o udávání, ale téměř o občanskou ctnost,« řekl Schneider.

V takové situaci podle PRAKu musí občanská společnost v sebeobraně vzpomenout na podobné situace v minulosti a poučit se z nich. »Nejsilnějším a nejosvědčenějším nástrojem společenského odporu proti autoritářským úletům a diskriminačním snahám je solidarita slovem i skutkem, která slovy klasika synergickým způsobem zmnožuje ‚moc bezmocných‘. Tato forma společenské pomoci je založena na principu občanského podílu na kontrole orgánů veřejné moci, s cílem zaručit jak svobodu projevu, tak i svobodu po projevu,« ukončil Schneider.

V následné diskusi proběhlo několik návrhů témat, kterým by se PRAK mohl věnovat, přítomný místopředseda ČSBS Emil Kulfánek např. připomněl činnost ministryně »války« Jany Černochové nejen vůči ČSBS. Skála tento okruh podnětů neodmítl.

Zbyšek Kupský