Předseda Česko-čínské asociace Havránek: V Číně o ochraně přírody rozhodují vědci, v Evropě neziskovky

»Čína je čím dál ekonomicky silnější a bez přátelských vztahů se nebude dařit ani obchodu.« Uvádí to v rozhovoru pro iportaL24.cz Pavel Havránek, který byl na sklonku minulého roku na ambasádě Čínské lidové republiky v Praze zvolen předsedou Česko-čínské asociace. Pevně věří, že s novou vládou se vztahy mezi oběma zeměmi změní. »Minulá vláda nebyla vládou odborníků, ale sebestředných exhibicionistů, kteří neměli základní povědomí o diplomacii a byznysu,« kritizuje Havránek a za vzor dává celé Evropě i čínské pojetí ochrany přírody.

Jak byste představil Česko-čínskou asociaci a její aktivity?

Česko-čínská asociace je platformou pro mezikulturní a ekonomickou spolupráci, která propojuje akademickou sféru, byznys a občanskou společnost. Za poslední roky asociace zajistila za podpory čínské ambasády stáže v Číně lidem z různých odvětví. Spolupracujeme nejen v oblasti byznysu a kultury, ale nově začínáme úzce spolupracovat s čínskou komunitou žijící v České republice.

Proč se podle vás za poslední čtyři roky spolupráce Česka s Čínou ocitla na bodu mrazu?

Protože minulá vláda nebyla vládou odborníků, ale sebestředných exhibicionistů, kteří neměli základní povědomí o diplomacii a byznysu. Zatímco oni svým jednáním poškozovali nejen dobré jméno České republiky, ale i vzájemný obchod, tak lídři ostatních zemí EU směle uzavírali mnohamiliardové obchody s Čínou.

Je naděje, že s novou vládou se tato situace změní?

Pevně v to věřím.

Co je podle vás hlavním důvodem čínského hospodářského rozmachu posledních let?

Na toto téma by nestačila vědecká práce o tisíci stranách, proto si dovolím na tuto otázku odpovědět trochu z jiného než ekonomického pohledu.

Za poslední roky jsem navštívil několik desítek zemí. Hlavní rozdíl mezi Čínou a dalšími státy je mentalita obyvatel. Z každého Číňana, se kterým jsem se bavil, byla na první pohled vidět ambice. Ambice být ve své práci lepší, úspěšnější a vzdělávat se. Na rozdíl od Indie, kde převládá touha po tom hlavně moc nepracovat a mít se dobře, mnohdy to vypadá, že lenost je indickým národním sportem. Hlavním hnacím motorem Číny je hlad po úspěchu, po vzdělání, pracovitost, disciplína a národní hrdost.

V jakých hlavních oblastech by měla být realizována spolupráce Česka s Čínou?

S ohledem na globální klimatické výzvy by měla být spolupráce zaměřena na energetickou transformaci, zvyšování energetické účinnosti a rozvoj nízkoemisních technologií. Další odvětví spolupráce by mělo být v logistice. Spolupráce může zahrnovat rozvoj železniční nákladní dopravy, logistických center a optimalizaci dodavatelských řetězců, a to hlavně v návaznosti na projekt Pás a stezka.

Čína se v rámci své »patnácté pětiletky« soustředí na dosažení pokročilé modernizace a technologické soběstačnosti. Kde v tomto procesu vidíte konkrétní příležitost pro český průmysl a firmy?

Příležitost bych viděl ve vědě a výzkumu, zejména v oblastech aplikovaného výzkumu, digitalizace, umělé inteligence, materiálového inženýrství a environmentálních technologií. Společné výzkumné projekty, akademické výměny a spolupráce výzkumných institucí mohou přispět k přenosu znalostí a ke zvyšování inovační kapacity obou zemí.

Kulturní a lidské výměny byly vždy základem čínsko-českých vztahů. Jak můžeme v nadcházejícím období posílit porozumění a přátelství mezi našimi národy, zejména mezi mladší generací, která bude utvářet budoucnost tohoto vztahu?

V první řadě bychom se neměli plést do vnitropolitických záležitostí Číny. Spolupráce a porozumění mají kořeny v poznání. Největším přínosem pro nadcházející období by bylo, aby co nejvíce studentů a mladých lidí vyjelo do Číny na studijní pobyty a stáže. Čína je čím dál ekonomicky silnější a bez přátelských vztahů se nebude dařit ani obchodu.

Jste kritikem tzv. Zelené dohody pro Evropu. Rovněž Čína však dbá na udržitelnost ve vztahu k životnímu prostředí. Jsou cesty EU a ČLR tak rozdílné?

Hlavním rozdílem je přístup k udržitelnosti. Zatímco v Evropě se z tématu ochrany přírody stala ideologie, Čína se k problematice staví ryze pragmaticky. V Číně o ochraně přírody rozhodují vědci a v Evropě neziskové organizace v čele s aktivisty, někdy i duševně a mentálně postiženými.

Čína je světovým hegemonem v »zelených« technologiích. Britský web Carbon Brief, který je bezesporu uznávaným a hojně citovaným zdrojem v oblasti změny klimatu, zveřejnil zprávu, že Čína právě dosáhla vrcholu emisí CO₂. Původně se odhadovalo že tohoto vrcholu bude dosaženo až v roce 2030, což je dobrá zpráva pro celý svět a důkaz, že pragmatický přístup Číny k ochraně životního prostředí funguje.

Jak se díváte na další budoucnost otázky Tchaj-wanu? Mnozí čeští politici nedodržovali princip jedné Číny. Co je k tomu vedlo? A nastává v tomto ohledu rovněž změna?

Čínský prezident Si Ťin-pching ve svém novoročním projevu řekl, že dojde ke znovusjednocení kontinentální Číny a Tchaj-wanu. Osobně si myslím, že se nejedná o planá slova.

Mnozí čeští politici minulé vlády se pletli do věcí nikoliv proto, že problematice rozumí, ale jen proto, že si naivně mysleli, že získají pozornost světových médií. Přitom se nezdráhali zrecyklovat citáty slavných osobností, protože sami nebyli schopni cokoliv smysluplného vymyslet. V Senátu zatím na předsednické židli jeden »Tchajwanec« sedí, ale na ostatních postech jsou lidé, kteří si snad uvědomují, co je a není v zájmu České republiky.

Petr Kojzar

FOTO – archiv Pavla Havránka