Zavedení nového předporodního rodičovského příspěvku je o krok blíže schválení. Poslanecká sněmovna projednala návrh ve druhém čtení a poslanci k němu předložili několik úprav. O konečné podobě by mohli hlasovat už v polovině května.
Novinka počítá s tím, že stát začne od ledna příštího roku vyplácet těhotným ženám rodičovský příspěvek už dva měsíce před očekávaným termínem porodu. Výše dávky má být pevně stanovena na 15 tisíc korun měsíčně, což má zajistit stabilní a předvídatelný příjem v závěru těhotenství. Po narození dítěte si pak rodiče budou muset o klasickou rodičovskou požádat znovu.
Část opozice se snaží pravidla upravit. Šéfka pirátského klubu Olga Richterová opět prosazuje jeho zvýšení na 420 tisíc korun s pravidelnou valorizací. Navrhuje také vazbu na minimální mzdu, kdy by dávka odpovídala jejímu dvacetinásobku. Vláda zatím počítá s navýšením na 400 tisíc korun.
Součástí novely je i zavedení nové podpory pro studenty s malými dětmi. Takzvané »hlídačkovné« by mělo činit třetinu minimální mzdy a studenti vyšších odborných a vysokých škol by na něj mohli dosáhnout už od letošního září. Stejně jako u rodičovského příspěvku by v případě přeplatku vznikla povinnost peníze vrátit.
Zákon zároveň reaguje na zpoždění digitalizace sociálních dávek. Původně plánované spuštění od letošního července podle předkladatelů není technicky reálné. Nově se počítá s postupným náběhem: předporodní rodičovská má fungovat digitálně od ledna, další dávky se mají elektronizovat od poloviny příštího roku. Některé jednorázové příspěvky, například porodné či pohřebné, však zůstanou mimo digitalizovaný systém.
Jednání Sněmovny ale neprovázela jen debata o sociálních dávkách. Opozice zároveň zablokovala zahájení závěrečného schvalování vládní novely rozpočtů. Kvůli dlouhým vystoupením opozičních lídrů se program schůze podařilo schválit až odpoledne.
Poslanci nakonec rozhodli, že třetí čtení sporné rozpočtové novely i zákona o podpoře bydlení se uskuteční příští středu. Do té doby se budou věnovat dalším bodům.
Emoce ve Sněmovně vyvolala i debata o plánovaném sjezdu Sudetoněmeckého krajanského sdružení v Brně. Vládní koalice prosazuje usnesení proti této akci, ačkoli šéf landsmanšaftu Bernd Posselt se nechal slyšet, že nehodlá nic měnit na jejím uskutečnění. Proti sjezdu se kriticky postavil na dnešní pietní akci v prostorách Kobyliské střelnice i exprezident Václav Klaus či šéf Poslanecké sněmovny Tomio Okamura (SPD). Více čtěte zde.
(pk)