Moravec hrubě porušil pracovní kázeň, říká Vojtěch Filip, který má s moderátorem velké osobní zkušenosti

O názor na nedávnou kauzu Moravec a jeho OVM jsme požádali člověka, který má s touto už bývalou moderátorskou »hvězdou« České televize nemalé zkušenosti, a sice expředsedu KSČM a dlouholetého 1. místopředsedu PS PČR JUDr. Vojtěcha Filipa.

Pane doktore, co prvního vás napadlo, když Václav Moravec, podle mého názoru teatrálně, oznámil na konci svého pořadu, že odchází?

Děkuji za otázku. Na toto OVM jsem se díval až ze záznamu, když mne na to přátelé upozornili. Preferoval jsem jinou práci a také jiné informace. Nakonec jsem to zhlédl celé a bylo to nejen teatrální, ale šlo i o nechutné zneužití veřejnoprávního media k sebeprezentaci. Hodnotím to jako jednoznačné porušení zákona o České televizi, tedy nejen jejího etického kodexu. Kdyby si to dovolil kdokoliv a v jakékoliv práci ať u soukromého zaměstnavatele, nebo ve veřejnoprávní korporaci, tak jde o hrubé porušení pracovní kázně, které může mít za následek i výpověď.

Nechci se v této souvislosti dovolávat práva, zřejmě ani žádný kontext neexistuje, ale přece jen – připadá vám etické, když dlouholetý zaměstnanec a TOP tvář veřejnoprávního média si toto médium, placené občany ČR, vezme jako rukojmí a řeší v něm své osobní problémy? OVM přece nebyly Moravcovy, ale České televize. Ani navzdory jeho jménu v názvu.

Děkuji, opět otázka, která je na místě. Dokonce si myslím, že je ji třeba ještě upřesnit. Stačí, když se podíváte na zákon o ČT a zjistíte, že to není televize jejich redaktorů a zaměstnanců – jde o veřejnoprávní korporaci zřízenou zákonem, jejíž povinností je podávat pravdivé a nezkreslené informace ze všech pólů názorového spektra. Nechci tady citovat §§, ale udělám jednoduché přirovnání. Představte si, že zdravotnictví by sloužilo zdravotníkům, nikoliv pacientům, školství učitelům, nikoliv žákům a studentům a tedy společnosti, nebo bezpečnostní sbory…, to už si snad každý domyslí, že Policie ČR není zřízena pro policisty, ale pro ochranu bezpečnosti občanů. A tak bych mohl pokračovat, prostě opakuji, veřejnoprávní televize a veřejnoprávní rozhlas není privátní majetek žádného redaktora ani redaktorky, byť by byli sebelepší. Je to informační medium, které platí všichni občané, ať jsou věřící nebo bezvěrci, ať jsou členové kterékoliv politické strany, nebo jsou bez politické příslušnosti. Není tedy právem redaktora je nezvat, ale naopak je potřeba, aby takové veřejnoprávní medium respektovalo Ústavu České republiky a tedy umožňovalo svobodnou soutěž politických stran. Není možné, aby místo politických stran např. nahrávalo lobbystickým skupinám prosazovat nátlakové názory.

S Moravcem máte letité zkušenosti, v minulosti jste býval hostem OVM. Já jsem většinu z nich viděl a snad ani jednou jsem Moravcovo moderátorské chování vůči vám nepovažoval za korektní. Obecně řečeno – jeho chování k jakémukoli hostu za KSČM bylo prostě jiné než např. k politikům z ODS. Jaké jsou s odstupem času vaše vzpomínky?

Mám opravdu dost zkušeností, byl jsem zván a nejvíce v době, když jsem byl ve funkci předsedy Kontrolního výboru PS PČR a mohl jsem z kontrolní praxe Sněmovny přinést informace, které se mu do pořadu hodily. Já toho využil zase k prezentaci nikoliv své práce, ale poctivé práce poslaneckého klubu KSČM. Z toho také vyplývalo to, že jsem někdy, pokud jsem k tomu zaujímal stanoviska, byl přerušen a nemohl jsem dokončit větu, ale toho si jistě diváci všimli, to nemusím rozvádět. Jeho politická náklonnost byla patrná – nikoliv však od začátku, ale postupem doby už to bylo zcela zřejmé, a to zhoršovalo úroveň pořadu. Také proto v poslední době sledovanost obdobných pořadů na privátních televizích bývala i vyšší než sledovanost OVM.

Jak vy vnímáte Moravcovu kauzu s Okamurou, resp. hodnotíte výtky Rady ČT vůči Moravcovi jako oprávněné?

Výtky Rady ČT vůči Václavu Moravcovi v této věci byly zcela oprávněné, šlo o typické až učebnicové porušení § 2 zákona o ČT.

Je Česká televize v současné době vůbec schopna produkovat korektní politickou debatu?

Přál bych si, aby toho byla schopna. Jsem životní optimista a tak doufám, že se toho dočkám.

Dušan Sedlák