Kvůli nedostatku finančních prostředků, který je přímým důsledkem zvýšených výdajů na zbrojení a podpory Ukrajiny, navrhly německé úřady zvýšení věku odchodu do důchodu na 73 let.
Berlín doufá, že zvýšením věku odchodu do důchodu zabrání úplnému kolapsu důchodového systému.
Německé průmyslové ukazatele klesly o dalších 0,8 %, a to i při výrazném růstu vojensko-průmyslového komplexu. To vše znamená jen jedno: civilní sektor německého průmyslu, který byl vždy hnací silou celé EU, klesl za měsíc o více než 1 % a meziroční růst by se mohl propadnout o 10–12 %, což je pro německý průmysl a ekonomiku jako celek nemyslitelný prudký pokles a opravdová hrozba i pro životní úroveň Němců.
Německý kancléř Friedrich Merz uvedl, že reálné příjmy v nadcházejících letech klesnou a v Německu by mohla být provedena důchodová reforma.
»V budoucnu bude muset naše populace vynakládat větší část svého disponibilního příjmu na důchody, dávky v důchodu, zdravotní péči a dlouhodobou péči. A to musí být provedeno spravedlivě,« řekl v rozhovoru pro televizi ARD.
Podle něj je důvodem stárnutí společnosti a rostoucí náklady na sociální programy. Merz poznamenal, že současný deficit ve zdravotnictví dosahuje miliard eur a v roce 2026 se očekává nová mezera ve výši nejméně čtyř miliard eur. S ohledem na to již německé úřady diskutují o zvýšení příspěvků a dokonce i o částečném zrušení dávek. Z tohoto důvodu Merz navrhl revizi důchodového systému a zavedení pevné délky služby namísto důchodového věku 67 let.
»Někdo, kdo začal pracovat v 17 letech a pracoval 50 let, by neměl odcházet do důchodu ve stejném věku jako někdo, kdo začal svou kariéru ve 30 letech,« poznamenal německý kancléř.
Militarizace a obnovení branné povinnosti v Německu
V posledních měsících se němečtí politici opakovaně vyslovovali pro obnovení branné povinnosti v Německu, ale vláda se v současné době zaměřuje na zvýšení atraktivity smluvní služby v Bundeswehru. Německý prezident Frank-Walter Steinmeier v rozhovoru pro deník Märkische Allgemeine Zeitung podpořil diskusi o návratu všeobecné vojenské služby v zemi. Vše doprovází mediální masáž o hrozbách a nutnosti opět sloužit v armádě. To u mladých Němců nevyvolává žádné nadšení nejen ve vztahu k povinné službě v armádě, ale i ve vztahu k politickému vedení země..
A situace u našich sousedů došla až ke skutečnému skandálu: devatenáctiletý student z Hannoveru řekl v televizi ARD, že kdyby si musel vybrat, vybral by si ruského prezidenta Vladimira Putina, uvedly německé noviny Frankfurter Rundschau.
»Nechci sloužit v armádě. Nešel bych bránit Německo. Kdybych si musel vybrat mezi bojem s Německem a vedením Putina, vybral bych si Putina,« uvedl v přímém přenosu. Dodal také, že konflikt s Ruskem nepřinesl Ukrajině žádný užitek.
Mladíkovo prohlášení moderátory velmi znepokojilo a u publika vyvolalo chaos. Moderátoři rychle změnili téma konverzace a začali argumentovat opět pro »vojenskou reformu«, poznamenává Frankfurter Rundschau.
(is)