České mzdy jsou hluboko pod průměrem EU a neodpovídají výkonnosti ekonomiky

»Úrovně průměrné mzdy jsou v zemích Evropské unie závislé na výkonnosti ekonomik, ale jen z části. České mzdy jsou nižší, než by musely,« konstatuje v úvodu své studie pod názvem »Evropské mzdy«, zveřejněné v zářijovém čísle časopisu Statistika&My, Dalibor Holý, ředitel Odboru statistiky trhu práce a rovných příležitostí Českého statistického úřadu. Klad, pokud přiškrcení mzdového vývoje nějaký má, vidí v tom, že se odráží v nízké nezaměstnanosti.

S jeho zjištěními korespondují i data z posledního zpřesnění vývoje ekonomiky ve druhém čtvrtletí, podle nichž pokračoval pokles reálných příjmů domácností na obyvatele, avšak míra zisku nefinančních podniků rostla.

Holý vychází z údajů odpovídajících situaci v roce 2022. Využil k tomu odhady průměrné hrubé hodinové mzdy Eurostatu, jež přepočítal kurzem eura na české koruny.

Česká mzdová úroveň se pohybuje na 55 procentech průměru

Statistik při sumarizaci dat přirozeně dospěl ke značným rozdílům. Dokumentuje je na příkladu Bulharska a Lucemburska. Bulharští zaměstnanci v roce 2022 brali v průměru 174 korun za hodinu, zatímco lucemburští 1091 Kč/h. Ve srovnání s celoevropským průměrem (563 Kč/h) byla bulharská mzda méně než třetinová, zatímco lucemburská je takřka dvojnásobná (194 %).

Procentuální srovnání zemí EU ukazuje tabulka, z níž vyplývá, že ke mzdově nejbohatším státům náleží výlučně země západní Evropy. Česká mzdová úroveň se pohybuje na 55 % průměru.

Hodinové mzdy a HDP na obyvatele v tržních cenách (v % k průměru EU, 2022)

Holý dále rozebírá vztah mzdové úrovně a výkonnosti ekonomiky. Uvádí sice, že výkonnost ekonomik, resp. produktivita práce, je hlavním faktorem, který působí na výši i vývoj mezd, dodává ale, že to není zdaleka jednoznačné. Pro stanovení výkonnosti použil hrubý domácí produkt (HDP) na obyvatele v tržních cenách za rok 2022. Pořadí států podle něj »vzdáleně odpovídá mzdovému srovnání«. Nejvyšší HDP na obyvatele, rovné 291 % průměru EU, má Lucembursko, na opačném konci žebříčku je Bulharsko s 25 % evropského průměru. »Již z tohoto je zjevné, že rozpětí ve výkonnosti je mnohem širší než u hodinových mezd,« poznamenává statistik. Další disproporce jsou zřetelně vidět výše v tabulce.

Výkonnost tuzemské ekonomiky předstihuje mzdy

»Některé národní ekonomiky mají mzdy nad úrovní své výkonnosti, jiné naopak výrazně ‚podstřelují‘. Pro země na periferii Evropy to může být strategie, jak si udržet zaměstnanost. Belgie a Německo, které jsou v centru evropské ekonomiky, mají naopak mzdy značně vyšší, než odpovídá jejich výkonnosti. Maličké Lucembursko má ukazatel HDP na obyvatele zkreslený tím, že tam pracuje obrovské množství lidí dojíždějících zpoza hranic (pendlerů). Irsko a Kypr jsou potom daňovými přístavy pro zahraniční korporace, což opticky nafukuje HDP, ale zaměstnancům nic nepřináší,« komentuje údaje Holý.

Mezi »podstřelující« státy patří podle něj i Česko, kde je rozdíl devíti procentních bodů v neprospěch mezd. České mzdy jsou tedy nižší, než by odpovídalo výkonnosti ekonomiky. »Však také odsud stovky miliard korun ročně odtékají do zahraničí na dividendách a na neodpovídajících vnitrokoncernových cenách,« vysvětluje Holý. Klad, pokud přiškrcení mzdového vývoje nějaký má, vidí statistik v tom, že se odráží v nízké nezaměstnanosti.

»Česká republika je země uprostřed kontinentu, s dobrou dostupností a infrastrukturou a také kvalitní pracovní silou, což láká zahraniční investory, kteří zde vytvářejí velké množství pracovních míst. Větší, než dokáže zdejší obyvatelstvo zaplnit. Cestou k makroekonomické rovnováze je buďto masivní dovoz pracovní síly ze zahraničí, nebo zvyšování mezd na úroveň odpovídající produktivitě,« uzavírá Holý.

(ici)