Alespoň podle tamních úředních dat v Polsku v roce 2025 pokračoval poměrně rychlý ekonomický růst, o kterém si ČR i velká část států EU může nechat zdát. Polsko v paritě kupní síly mezd a platů dostihlo či spíš mírně předstihlo Českou republiku. K mému překvapení jsem se na pásce v Polsku působící televize amerických demokratů TVN na silvestra dočetl, že polská inflace v roce 2025 činila 2,4 %. Jak to mohou znát, kdy roční inflace bývá známa nejdřív 10. ledna následujícího roku? Netuším. Ale i tak se dá dobře manipulovat. Zveřejní se nějaký předběžný údaj, někdy i vycucaný z prstu, a pak si už širší veřejnost nevšimne, že realita je jiná.
Polsku vážně pouští žilou mimořádně nákladná energetická transformace v rámci Green Dealu Evropské unie. Polsko sice jako jediný stát EU v prosinci 2019 ani později nepřijalo Green Deal, ale stále víc trpí perverzně rozvíjeným obchodem s povolenkami na emise oxidu uhličitého, který velký klimatický panel IPCC považuje za hlavní příčinu pozorovaného globálního oteplování. Obchod s povolenkami na emise oxidu uhličitého zavedla EU již v roce 2005. Mají zabezpečit cíle Green Dealu, tj. nulové antropogenní emise oxidu uhličitého. Základní problém je, že dosažení takového cíle nelze dost dobře sociálně ekonomicky přežít. Vysoký podíl uhlí na palivoenergetické bilanci říká, že Polsko utrpí relativně nejvíc. Chápu, že většina jednání nejen o Green Dealu probíhá v zákulisí bez účasti veřejnosti.
Z několika stran je vážně ohroženo polské zemědělství: Green Dealem, dovozem levných, často značně závadných potravin z Ukrajiny, prosazovanou dohodou o volném obchodu s jihoamerickými státy Mercosur, kde ekologické normy neuplatňují, stejně jako na Ukrajině, záměrem EU v příštím rozpočtovém období snížit dotace do zemědělství v reálných hodnotových relacích na polovinu při ještě větší redukci výrobních dotací. Také polští zemědělci jsou touto politikou těžce ohroženi a lži politiků Tuskovy vlády a jim zaprodaným novinářům a »odborníkům« na tom nic nemohou změnit. Protesty polských rolníků pokračují a nic na tom nemění vládní lži, jak se nám otevře brazilský trh pro vývoz aut včetně elektromobilů. Totiž, brazilský trh již dávno obsadily čínské automobilky, přesně řečeno jejich brazilské filiálky.
Sociální záchrannou síť nemá Polsko tak děravou jako Česko. Velkým žroutem peněz Polska je pomoc Ukrajině, zvláště vojenská, v její stále méně úspěšné válce s Ruskem, a enormní militarizace. Jednat o míru? Proboha jen to ne!
Rusofobie nade vše
Také v roce 2025 pokračovalo Polsko ve své válečnické rusofobní politice, na kterou jsou hlavní polské politické strany s výjimkou ultrapravicové Konfederace hrdé. Že to může skončit velmi zle, soudní vědí. Nejde přitom jen o enormní vojenské výdaje, které se v Polsku blíží k 5 % hrubého domácího produktu a které se mají dále zvyšovat. Jsou tu dva velké otazníky. Nehází se peníze do černé díry, zvané Polská armáda, tak jak se v případě Armády ČR děje u nás? Nestane se dobře vyzbrojená Polská armáda příčinou války? Užít silnou armádu preventivně je pokušení, jak nás učí zakázaná historie. S torzem české armády takový malér Česku nehrozí.
Peníze následně chybí leckde, zvláště pak na polském venkově, který tradičně volí konzervativce, ve zdravotnictví, ve školství… Chudý, převážně zemědělský východ Polska je nejvíce postižen pokračující blokádou Ruska a Běloruska Polskem, resp. EU. Na polsko běloruské hranici v roce 2021 Poláci postavili asi čtyři metry vysoký plot k zastavení nelegální migrace z Běloruska a od té doby jej pečlivě udržují a střeží.
Polští představitelé se nechávají slyšet, že Polsko má nejsilnější armádu v Evropě. Do Evropy ale nepočítají Rusko, Ukrajinu, Bělorusko a Turecko a neberou v úvahu jaderné zbraně Velké Británie a Francie. Velikášství á la meziválečné Polsko? Zda do polských ozbrojených sil počítají i v Polsku přítomné jednotky NATO, zvláště pak USA, není zřejmé. Jistá je jen snaha stav Polské armády dále zvyšovat početně i co do výzbroje.
V každém případě vyhrává ten, kdo se dokáže válce vyhnout, byť to nemusí být snadné. Válečnická politika míru nenapomáhá. Největšími válečnými štváči v Polsku v roce 2025 byli premiér Donald Tusk, ministr zahraničních věcí Radoslaw Sikorský a ministr obrany Wladislaw Kosiniak–Kamysz. Je chybou, když polský premiér 8. října napíše na síť X (Twitter), že chybou nebylo pirátské zničení plynovodu Nord Stream 2, ale jeho postavení. Nasírat současně nedaleké, zničením plynovodů poškozené mocnosti Německo a Rusko prozíravé určitě není. Navíc vytváří podezření, že také Polsko je do zničení plynovodů Nord Stream zapleteno.
Také v roce 2025 došlo k řadě incidentů mezi Polskou a Ruskou armádou. Letecké incidenty v Baltském moři jsou způsobeny tím, že Poláci neuznávají v Baltském moři neutrální vzdušný prostor a neutrální vody. Incidenty na území Polska provádí Ukrajinci pod falešnou vlajkou, v zoufalé snaze konflikt zmezinárodnit, a polská vláda je v tom podporuje tím, že je hází na Rusko.
Dronový incident v září 2025 ukázal slabost polské protidronové obrany, dále enormní nákladnost likvidace do polského vzdušného prostoru proniknuvších dronů. Stíhačky Nizozemí F35 se nepřekvapivě ukázaly nezpůsobilé bojovat proti dronům, vážné problémy měly ale i stíhačky Polska F16, kdy většinu dronů Gerbera (slouží jako návnada pro protileteckou a protidronovou obranu) netrefily, zato jedna trefila rodinný dům, tou dobou naštěstí neobydlený, neboť mu před dvěma měsíci vichřice urvala střechu. Incident ukázal i problém identifikace původu dronů. Že příslušné drony byly vyrobeny v Rusku, ještě neznamená, že se jich nemohli zmocnit Ukrajinci a neuskutečnit s nimi operaci pod falešnou vlajkou, případně je nemohli někde za stejným účelem podloudně koupit. Obvinění Ruska za onen incident v situaci, kdy ony drony mají dolet maximálně 700 km, ale Rusko je od Polska vzdáleno více než 1000 km, takže nebyly s to z Ruska do Polska doletět, patří k trapasům polské propagandy i premiéra Tuska. O to horšímu, že Polsko převzalo ukrajinské obvinění vniknutí 19 ruských dronů do Polska netuše, že pět z nich cestou z Ukrajiny přes Bělorusko do Polska Bělorusové sestřelili, takže do Polska doletělo jen 14 dronů. Ale proti Rusku je prý dovoleno lhát a štvát jakkoliv.
Prezidentské volby
Největší polskou vnitropolitickou událostí v roce 2025 byly prezidentské volby. Vládnoucí proevropská Občanská koalice nasadila opět silně proevropského primátora Varšavy, liberála Rafala Trzaskowského, hlavní opoziční strana Právo a Spravedlnost (PiS) nezávislého ředitele Institutu národa konzervativce Karola Nawrockého, pod jehož vedením byl podrobně zmapován obludný »wolyňský« masakr asi čtvrt miliónu Poláků, Židů a dalších osob ukrajinskými banderovci v letech 1941-44, k jejichž odkazu se ukrajinský pomajdanovský režim hrdě hlásí. V prvním kole prezidentských voleb těsně zvítězil Trzaskowski, v druhém kole navzdory obrovské mediální přesile Trzaskowského těsně zvítězil Nawrocki. Trzaskowski se ztrapnil, když se po sečtení dvou třetin hlasů prohlásil za vítěze voleb. Po necelých dvou letech proevropská vláda Donalda Tuska nemá dostatečnou podporu obyvatelstva, navzdory ovládání rozhodujících hromadných sdělovacích prostředků vládními stranami v zemi. Je pravda, že ve volební kampani oba hlavní kandidáti a jejich příznivci nakecali řadu nesmyslů.
Nawrocki nezklamal. Po nástupu do úřadu prezidenta v srpnu vetoval údajně 22 zákonů, víc než jeho předchůdce Duda za 10 let, čímž vládnoucímu Tuskově kabinetu vládnutí citelně znepříjemnil. Další prezidentova veta jsoue na obzoru. Má jít o zákon o svazku osob blízkých (obezlička k potupnému prosazení manželství LGBT podle požadavků EU) a o zákon o potírání dezinformací, rozuměj o obnovení cenzury coby evropské hodnoty.
V listopadu, v polovině volebního období, si v souladu s koaliční dohodou vyměnili funkce maršálka (předsedy) Sejmu (dolní komory polského parlamentu) předseda Třetí cesty Szymon Holownia s vícemaršálkem Sejmu a předsedou Nové Levice Wlodzimierzem Czarzastym.
Po celý rok trvaly pokusy vládnoucí Tuskovy koalice poslat za mříže přední politiky někdejší vlády PiS, zpravidla s obviněním korupce. Zatím bez větších výsledků. Rýsuje se pouze odsouzení trojnásobného exministra spravedlnosti Zbignewa Ziobra, který toho má na svědomí podle všeho opravdu hodně.
Jiné
Druhým polským kosmonautem se stal na Mezinárodní kosmické stanici ve dnech 25. června – 15. července 2025 pobývající Slawosz Uznanski Wisniewski.
Ve sportu opět zazářila polská tenistka Iga Swiatek, zvláště pak červencovým vítězstvím v nejprestižnějším tenisovém turnaji ve Wimbledonu.
Jako první na světě sjel Mont Everest na lyžích Polák Andrzej Bargiel, a to v září 2025. Otázkou ale je, zda jde o sportovní výkon nebo o velký hazard. Nejspíš o obojí.
K 1. lednu 2026 vstupuje v Polsku v platnost změna pravopisu polského jazyka. Jde jen o 11 změn. Jsou první od roku 1936. Poláci si svého mateřského jazyka váží, na rozdíl od Čechů a zvláště pak v Česku po roce 1989 vládnoucí pseudoelity, která provedla řadu nekvalifikovaných změn spisovné češtiny, o propadu úrovně novinářského jazyka nemluvě.
K tragédiím patří velký požár bytového domu v Zoubkach u Varšavy 3. července, který se sice obešel bez obětí na životech, ale připravil dvě stě domácností (500 lidí) o střechu nad hlavou. Požár obytného domu Mulawa koncem června připravil o bydlení 19 rodin.
Již při mém příjezdu do Varšavy 24. prosince ráno zuřil na polském Baltu silný štorm – vichřice. Červené vlajky vyzývaly občany, aby se k moři v zájmu své bezpečnosti nepřibližovali. Štorm neskončil ani do 4. ledna. 30. prosince odpoledne byl štorm na Baltu posílen ze severu přicházející vichřicí a silným sněžením, jež v severovýchodním Polsku paralyzovaly dopravu, zvláště silniční a leteckou. Místy napadlo až 60 cm sněhu. Největší paseka byla na dálnici mezi městy Ostrǫda a Mĺawia. Čtyři hodiny zpoždění ve Warminsko mazurském vojvodství nebylo žádnou výjimkou. Stížnosti, že mají v autě malé děti a nemají jídlo ani pití, ukazují na lehkomyslnost některých. Ne že by nebylo varování meteorologů. Jako obvykle, největší metlou byly kamiony, které po smyku vzpříčené zablokovaly nejen dálnice. Za nimi uvízly tisíce osobních i nákladních aut. Dopravní chaos byl i ve Varšavě a v Krakově. Dolní část města Elblong se před mohutnými mořskými vlnami hnanými vichrem podařilo uchránit. Byla to přehlídka na jedné straně hrdinství záchranářů a na straně druhé neodpovědnosti části občanů.
Jan Zeman