Analýza: Americká armáda je připravena zaútočit na Írán již tento víkend 

Americká armáda je připravena zaútočit na Írán již tento víkend, ačkoli prezident Donald Trump se dosud s konečnou platností nerozhodl, zda takové akce povolí, uvedly zdroje obeznámené s touto záležitostí pro CNN.

Bílý dům byl informován, že armáda by mohla být připravena k útoku do víkendu, jelikož v posledních dnech došlo na Blízkém východě k významnému nahromadění leteckých a námořních prostředků, uvedly zdroje. Jeden ze zdrojů ale varoval, že Trump vedl soukromé diskuse pro i proti vojenské akci a prováděl průzkumy mezi poradci a spojenci ohledně nejlepšího postupu. Není jasné, zda se do víkendu rozhodne. »Tráví nad tím hodně času přemýšlením,« uvedl zdroj.

O připravenosti USA k úderu do víkendu jako první informovala stanice CBS News. Nicméně, pokračují snahy mnoha zemí, aby konflikt byl odvrácen. Ani v USA není situace jednoznačná

»Diplomace je vždy první možností,« ale vojenská akce zůstává na stole

Íránský ministr zahraničí Sejjid Abbás Aráqčí v úterý prohlásil, že druhé kolo zprostředkovaných rozhovorů mezi Íránem a Spojenými státy v Ženevě proběhlo v »konstruktivnější atmosféře než to předchozí«, přičemž obě strany dosáhly obecné dohody o souboru pokynů pro jednání, což připravilo cestu k přezkoumání textu možné dohody.

Aráqčí poznamenal, že tato jednání proběhla na ománském velvyslanectví v Ženevě, a dodal, že technické konzultace začaly v pondělí a konaly se také specializované schůzky za účasti generálního ředitele Mezinárodní agentury pro atomovou energii Rafaela Grossiho.
Zdůraznil: »V tomto kole byly vzneseny poměrně závažné otázky, zváženy různé myšlenky a nakonec bylo dosaženo obecné dohody o některých hlavních zásadách. V porovnání s předchozím setkáním bylo dosaženo dobrého pokroku a nyní existuje jasnější cesta pro další jednání.«

Upřesnil, že dohoda o pokynech neznamená, že konečné dohody bude dosaženo rychle, ale poskytuje jasný základ pro pokračování jednání. Očekává se, že americký ministr zahraničí Marco Rubio odcestuje 28. února do Izraele, kde se setká s izraelským premiérem Benjaminem Netanjahuem a informuje ho o jednáních s Íránem, uvedl ve středu CNN úředník ministerstva zahraničí.

»Prezident Spojených států nestanovil žádné termíny,« uvedla tisková mluvčí Bílého domu Karoline Leavittová a dodala, že ačkoli »diplomacie je vždy jeho první volbou«, vojenská akce zůstává na stole.

Přípravná »horečka«

»Existuje mnoho důvodů a argumentů, které by se daly použít pro útok proti Íránu,« zdůraznila Leavittová a dodala, že Trump se v první řadě spoléhá na rady národního bezpečnostního týmu.

Tato vágní prohlášení přiživila rostoucí obavy z vojenského konfliktu mezi oběma národy – i když se zdá, že představitelé doufají v diplomatické řešení. USS Gerald Ford – nejmodernější skupina letadlových lodí v americkém arzenálu – by mohla do regionu dorazit o víkendu, a to po řadě dalších vojenských nasazení.

Prostředky amerického letectva se základnou ve Spojeném království, včetně tankerů pro doplňování paliva a stíhaček, se podle zdrojů obeznámených s jejich pohyby přesouvají blíže k Blízkému východu.

Írán posiluje několik svých jaderných zařízení a uprostřed vojenského tlaku USA používá beton a velké množství zeminy k zakopání klíčových zařízení, jak vyplývá z nových satelitních snímků a analýzy Institutu pro vědu a mezinárodní bezpečnost.

Co by mohlo ovlivnit harmonogram?

V načasování útoku by mohla hrát roli řada událostí. Zimní olympijské hry – tradičně okamžik globální jednoty – končí v neděli; někteří evropští představitelé uvedli, že se domnívají, že k žádnému útoku do té doby nedojde.

Trumpův každoroční projev o stavu Unie v úterý by také mohl vše odstartovat.

Mezitím někteří vysocí představitelé spojenců USA na Blízkém východě – kteří se útoku postavili z obavy z regionální destabilizace – uvedli, že útok během muslimského svatého měsíce Ramadánu, který začal ve středu, by projevil americkou neúctu.

Nemá podporu občanů ani Kongresu

Americký prezident ve svých prohlášeních o Íránu v posledních týdnech udělal jen málo pro to, aby americká veřejnost nebo Kongres souhlasily s rozsáhlou vojenskou operací. Naznačil svou touhu po změně režimu a trval na tom, že Írán nezíská jaderné zbraně, ale neuvedl přesně, jaké by byly jeho cíle, pokud by útok nařídil.

Úředníci zapojení do současného diplomatického procesu poukázali na prohlubující se rozpor mezi tím, jak Teherán vnímá jednání, a tím, jak je Washington vede.

Diplomat z regionálního státu zapojeného do mediace hovořil o rostoucí »rozdílu ve vybavení«, jak to nazval. Regionální intervence je podle něj jediným důvodem, proč válka ještě nevypukla.

Jeho obava se netýkala jen neshody mezi stranami, ale zásadního nepochopení situace. »Nemluvíme o tradiční americké vládě, která funguje podle známého rytmu vyjednávání,« řekl. »Trump hledá rychlá a viditelná vítězství. Trpělivost není jeho silnou stránkou,« dodal.

Diplomatovo poselství bylo přímočaré: Pokud si Teherán myslí, že může prodloužit jednání až do amerických voleb v polovině volebního období, aby získal vliv, pak by to byla vážná chyba. Někdy čas vyprší, než má vliv šanci fungovat.

Tolerance Washingtonu k odkladům může skončit dávno před jakýmkoli diplomatickým harmonogramem, který Teherán považuje za realistický.

Varování diplomata připomíná minulé případy, kdy se íránská strategická očekávání střetla s realitou.

Když generálové věřili, že Izrael neútočí na Teherán…

V předvečer války Izraele s Íránem v červnu loňského roku íránští představitelé na základě diplomatických zpráv odhadovali, že Izrael nezaútočí před ukončením šestého kola jednání. Generálové se domnívali, že jakýkoli útok bude úzce zaměřen na jaderná zařízení, nikoli na samotný Teherán.

Íránské hlavní město se místo toho probudilo ještě před úsvitem pod tíhou koordinovaných leteckých úderů a interních operací dronů, které neutralizovaly velkou část nejvyššího vojenského vedení země.

Válka trvala 12 dní a ke konci americký prezident Donald Trump schválil přímé americké údery na íránská jaderná zařízení.

Mysleli si, že to »symbolickou ranou vyčistili«

Když konflikt skončil příměřím, Teherán zaútočil na leteckou základnu Al Udeid v Kataru. Íránští představitelé označili útok za symbolický a předpokládali, že jednání mohou pokračovat za stejných podmínek.

Realita se však radikálně změnila.

Teherán stále… nepochopil

Vypukla válka, která ochromila klíčovou infrastrukturu a snížila obohacování uranu prakticky na nulu. Íránská vyjednávací pozice, a to jak jaderná, tak regionální, byla výrazně oslabena.

A přesto se Teherán nadále choval a jedná, jako by předchozí rámec jednání zůstal nezměněn.

To vysvětluje, proč íránští politici nadále interpretují rostoucí posilování americké armády, včetně příplutí druhé letadlové lodi, především jako tlak zaměřený na vynucení jednání, spíše než na přípravu na eskalaci.

Nejvyšší vůdce islámské revoluce ajatolláh Alí Chameneí ostře reagoval na vojenské hrozby USA. Prohlášení učinil ráno 17. února (28. Ahmánu) během setkání s tisíci obyvateli provincie Východní Ázerbájdžán u příležitosti výročí historického povstání v Tabrizu v roce 1978.

V komentáři k prohlášením amerického vedení o síle jeho ozbrojených sil zdůraznil ajatolláh Chameneí, že technologická převaha nezaručuje nezranitelnost: »Americký prezident neustále opakuje, že jejich armáda je nejsilnější na světě. Ale i ta nejsilnější armáda může dostat takovou facku, že se z ní nedokáže vzpamatovat. Říkají: ‚Poslali jsme letadlovou loď k břehům Íránu.‘ No, letadlová loď je nebezpečný kus techniky. Mnohem nebezpečnější než letadlová loď je však zbraň schopná poslat tuto letadlovou loď na samotné dno moře,« prohlásil íránský duchovní vůdce.

Alí Chameneí se také vyjádřil k nedávným prohlášením amerického prezidenta o neúspěšných pokusech o nátlak na Teherán. Íránský vůdce vzal na vědomí přiznání Washingtonu, že USA nebyly schopny rozdrtit Islámskou republiku již 47 let. »To je dobré přiznání. A říkám vám: tohle nikdy nedokážete,« dodal.

Blízký východ, který formoval doktrínu odstrašování, již neexistuje

Problém není v nedostatečné přípravě na konflikt. Írán demonstruje své vojenské schopnosti a podle západních zpráv doplňuje svůj arzenál. Problémem je íránská důvěra ve známý diplomatický výsledek.

Geopoliticky se prostředí kolem Íránu proměnilo. Sýrie byla od pádu vlády Bašára Asada zcela vyjmuta z íránské strategické rovnice. Hizballáh a Hamás ztratily během války s Izraelem v letech 2023-2024 velkou část své obranné kapacity. Irák mění svou cestu a distancuje se od regionální konfrontace.

Stručně řečeno, Blízký východ, který formoval íránskou odstrašující doktrínu před válkou mezi Izraelem a Hamásem, již neexistuje. A přesto Írán pokračuje ve vyjednávání, jako by existoval.

Podle deníku The Wall Street Journal navrhl Teherán na americko-íránských rozhovorech v Ženevě zaslání části svých zásob vysoce obohaceného uranu třetí straně, například Rusku, aby se vyřešily klíčové obavy Washingtonu ohledně jeho jaderného programu. Podle deníku je Írán ochoten pozastavit obohacování až na tři roky. Trumpova administrativa však trvá na úplném zastavení programu. Uprostřed rozhovorů USA zvyšují svou vojenskou přítomnost v regionu a Írán pohrozil uzavřením Hormuzského průlivu.

Admirál Maghsudlu: společná íránsko-ruská cvičení

Zítra se v Ománském moři a severní části Indického oceánu uskuteční společné námořní cvičení mezi silami Íránské islámské republiky a Ruské federace, organizované Prvním imámátním distriktem námořní armády.

Mluvčí společných námořních cvičení íránského a ruského námořnictva, admirál Hassan Maghsudlu, uvedl: »Tato cvičení provádí První imámátní oblast íránského námořnictva v Bandar Abbásu a jejich hlavním cílem je posílit bezpečnost a udržitelnou námořní spolupráci v Ománském moři a severní části Indického oceánu. Cílem těchto cvičení je také rozvoj společné námořní spolupráce a posílení vazeb mezi námořnictvem obou zemí při vývoji a provádění společných operací.«

Mezi hlavní cíle těchto společných cvičení patří nastolení soudržnosti a koordinace společných akcí v boji proti aktivitám ohrožujícím námořní bezpečnost, zejména v oblasti ochrany obchodních lodí a tankerů, a boj proti námořnímu terorismu.

Zástupce cvičení zdůraznil: Tato cvičení jsou plánována také s cílem prohloubit přátelské vztahy, rozšířit regionální spolupráci se zaměřením na sousední země a posílit roli zemí regionu při zajišťování a posilování námořní bezpečnosti.

Velitel ruské flotily také vyjádřil spokojenost se svým pobytem v Bandar Abbásu a ocenil pohostinnost Íránské islámské republiky.

Zdůraznil přátelské a blízké vztahy mezi oběma stranami a dodal: »Úroveň stávající interakce a spolupráce ukazuje, že můžeme společně řešit mnoho námořních a pobřežních problémů a výzev.«

Velitel ruského námořnictva pokračoval: »Jsme připraveni provádět společná cvičení v jakémkoli regionu, včetně specializovaných cvičení a akcí, jako jsou protiteroristické operace s účastí lodí a člunů z obou stran.«

Podrobnosti o hospodářských dohodách mezi Íránem a Ruskem

Na 19. zasedání Smíšené íránsko-ruské komise pro hospodářskou spolupráci podepsaly obě země dokument o spolupráci a čtyři memoranda o porozumění. 

Tato memoranda se týkají norem, testování ropy a spolupráce v oblasti práce a sociálního zabezpečení.

Po dvoudenním setkání expertů íránské a ruské delegace v Teheránu se ve středu na ministerstvu ropy konalo zasedání Smíšené komise pro hospodářskou spolupráci, kterému předsedali íránský ministr ropy Mohsen Paknedžad a ruský ministr energetiky Sergej Tsiljev.

Ahmad Al-Durzi analyzoval nedávný vývoj týkající se íránské jaderné otázky a diplomatické kroky Washingtonu a v odmítnutí vojenské možnosti USA a zaměření se na dialog vnímal jako známku posunu v rovnováze sil.

Podle Al-Durziho přijetí modelu vyjednávání omezeného na jadernou otázku a upuštění od některých maximálních požadavků spolu s tlakem ze strany zemí regionu naznačuje, že se rozhodovací prostředí pro USA stalo složitějším.

Analytik hodnotil předchozí společná námořní cvičení mezi Íránem, Ruskem a Čínou v Ománském moři jako součást formování strategického partnerství mezi těmito třemi zeměmi; podle něj se tato spolupráce zrychlila po vojenských událostech v loňském roce a má geopolitické důsledky i mimo region.

Moskva a Peking považují Írán za důležitý článek ve svých tranzitních koridorech a makroekonomických plánech, což zvýšilo význam třístranné spolupráce.
Otázka je, jestli toto narychlo vytvořené spojenectví – »strategická nejednoznačnost« vytvoří faktor posilující odstrašování a ztěžující Západu posouzení skutečné síly této osy. 

Tato spolupráce nemusí nutně znamenat obranný pakt podobný NATO, ale spíše je založena na synergiích v oblasti technologií, ekonomiky-vzájemné výhody a bezpečnosti.

OSN: Doufáme, že rozhovory mezi Íránem a USA povedou ke snížení regionálního napětí

Mluvčí OSN Stéphane Dujaric uvítal rozhovory mezi Íránem a Spojenými státy a uvedl, že generální tajemník OSN António Guterres doufá, že rozhovory povedou ke konstruktivním výsledkům a sníží regionální napětí. »Vítáme pokračování rozhovorů o bezprostředním kontaktu mezi Íránskou islámskou republikou a Spojenými státy americkými,« řekl mluvčí.

Dujaric prohlásil, že generální tajemník OSN také vyjádřil naději, že tyto rozhovory sníží regionální napětí a zabrání větší krizi, která by mohla mít velmi široké důsledky.

Události ukážou, které řešení krize vzalo navrch. Konflikt však nebude přínosný pro nikoho. Proplete mezinárodní vztahy ještě více, nemluvě o cenách za ropu.

Ioannis Sideropulos