Poprvé od Velké hospodářské krize (1930) zaznamenaly Spojené státy zápornou čistou migraci. V roce 2025 zemi opustilo více lidí, než se jich v zemi usadilo.
Trumpova administrativa tento vývoj označila za ospravedlnění své politiky přísných deportací a vízových omezení. Jak však zdůrazňuje Wall Street Journal, za tvrdou rétorikou o imigraci se skrývá méně viditelný, ale hluboce symbolický podtón: američtí občané opouštějí zemi v rekordním počtu.
»Americký sen« pro některé nyní znamená nežít v Americe.
Důkazy, které ukazují na historický zlom
Podle WSJ nemají USA úplný a aktuální záznam o tom, kolik jejich občanů odchází natrvalo. Data z povolení k pobytu, nákupů nemovitostí, studentských zápisů a daňových přiznání ve více než 50 zemích však naznačují jasný vzorec:
Vlna Američanů – odhadem jich má miliony – studuje, pracuje na dálku nebo odchází do důchodu v zahraničí.
Podle odhadů Brookingského institutu zaznamenaly USA v roce 2025 čistou ztrátu přibližně 150 000 lidí.
Podle ministerstva vnitřní bezpečnosti bylo zaznamenáno také 2,2 milionu »sebedeportací«.
Zároveň drasticky poklesla příchozí migrace – z téměř 6 milionů v roce 2023 na přibližně 2,6–2,7 milionu v roce 2025.
Lisabon, Dublin, Berlín
Na dlážděných ulicích portugalské metropole si byty kupuje tolik Američanů, že si nově příchozí stěžují, že slyší více angličtiny než portugalštiny. Počet amerických obyvatel se od pandemie zvýšil o více než 500 %, přičemž jen v roce 2024 došlo k nárůstu o 36 %.
V Dublinu, v oblasti Grand Canal Dock, jednom z »nejtrendovějších« technologických center irské metropole, se každý patnáctý obyvatel narodil v USA.
V Berlíně se americké rodiny usazují natrvalo, zapisují své děti do místních škol a vytvářejí komunity. Poprvé v loňském roce se do Německa přestěhovalo více Američanů než Němců do Spojených států.
Nové sociální složení emigrantů
Nejde jen o mladé digitální nomády. Podle průzkumu Gallupova institutu 40 % amerických žen ve věku 15–44 let uvádí, že by se rády trvale přestěhovaly do zahraničí, kdyby to bylo možné.
V roce 2008, uprostřed krize, bylo odpovídající procento těch, kteří chtěli odejít, 1 z 10. Loni to bylo 1 z 5.
Mezi nimi:
- Malí a střední podnikatelé ze Středozápadu
- Rozvedení lidé středního věku hledající »druhý začátek«
- Důchodci se stěhují do Mexika kvůli nižším nákladům na zdravotní péči
- Rodiny uvádějící problémy s bezpečností a násilím ve školách
Žádosti o vzdání se amerického občanství se v roce 2024 zvýšily o 48 %, jelikož mnoho lidí usiluje o druhý pas nebo o osvobození od daňových povinností z celosvětového příjmu.
Proč volí Evropu
Obrázek má silnou symboliku: Země postavená na imigraci nyní vidí, jak se její vlastní občané rozhodují žít jinde.
Evropa nabízí:
- Veřejné zdraví za nižší cenu
- Města vhodná pro pěší turistiku
- Relativně levnější vzdělání
- Pocit bezpečí
Zároveň americké mzdy – zejména v technologickém sektoru – umožňují mnoha lidem udržet si dolarový příjem a žít v ekonomikách s nižšími náklady.
Ironie je zřejmá: Ačkoli USA každoročně přitahují 7500 milionářů (podle údajů společnosti Henley & Partners), zároveň se širší střední třída rozhodne odejít.
Neúspěch, nebo úspěch?
Otázka jde hlouběji než jen statistiky, poznamenává Wall Street Journal. Je exodus známkou ekonomické síly – že Američané mají finanční pohodlí žít, kdekoli chtějí? Nebo je to známka ztráty důvěry v sociální model země, politickou stabilitu a kvalitu života?
Sami imigranti uvádějí kombinaci:
- Životní náklady
- Výdaje na zdravotní péči
- Vlastnictví zbraní a násilí ve školách
- Politická polarizace
Z Moskvy v roce 1935… do Lisabonu v roce 2026
Naposledy zaznamenaly Spojené státy čistý odliv obyvatelstva v roce 1935, kdy tisíce Američanů hledaly práci v Sovětském svazu.
Dnes jsou místo oceláren a kolchozů cílem coworkingové kavárny, evropské školy a středomořské nemovitosti.
Amerika se ve svých 250 letech nachází v symbolickém bodě zlomu: Zůstává zemí imigrantů. Poprvé za téměř století je však také zemí… emigrace.
Ioannis Sideropulos
O některých Čechoameričanech již v ČR vím a jiní se zdráhají mají tam už děti…