Před přijetím novely mysliveckého zákona, kterou mají v září projednat poslanci, varuje nejen Českomoravská myslivecká jednota, ale nově také Agrární komora ČR. Hrozí podle ní rozvrácení dosavadního fungování mysliveckých spolků a snížení již tak klesajícího počtu myslivců v Česku. Tím pádem nebude, kdo by lovil přemnoženou zvěř, která způsobuje zemědělcům každoročně škody na polích ve výši stovek milionů korun. Komora to uvedla v tiskové zprávě.
»Myslivecký zákon jednoznačně potřebuje aktualizovat, ale vládní novelizaci považujeme v současné situaci za riskantní. Navrhované změny by vedly k narušení činnosti mnoha mysliveckých sdružení, a především by nepřispěly k řešení hlavního problému, kterým je přemnožená zvěř a s tím související škody na polních plodinách. Podle mnoha odborníků, a především samotných aktivních myslivců hrozí, že novela bude mít opačný efekt a problémy s přemnoženou zvěří se ve finále zhorší,« uvedl prezident Agrární komory Jan Doležal. Vyzval zákonodárce, aby zohlednili připomínky komory i dalších profesních organizací, kterých se tato problematika týká.»Takové věci nejde dělat takzvaně od stolu a bez kontaktu s lidmi z praxe,« zdůraznil Doležal.
Proti schválení novely v předložené podobě varoval také předseda Myslivecké komise Agrární komory ČR Jiří Milek.Problémy je podle něj třeba řešit komplexně, nikoliv ideologicky. Vadí mu, že ministerstvo zemědělství neakceptovalo většinu z připomínek, které vznesli členové komise jak v pracovní skupině, tak v meziresortním připomínkovém řízení.»Pokud bude novela zákona přijata v předložené podobě, nedá se předpokládat dosažení stanoveného cíle. Tím je snížení stavů zvěře a s tím souvisejících škod na lesních a zemědělských kulturách,« uvedlMilek. Novela bude mít podle něj významný dopad na podstatnou část honiteb a mysliveckých spolků.»S jistotou se dá předpokládat pokles aktivních myslivců ve venkovských regionech. Předložený materiál přinese pouze prohloubení současných problémů spojených s výkonem práva myslivosti v honitbách v Česku,« dodal Milek.
Zvýšení administrativní zátěže pro myslivce i zemědělce
Novelu už po jejím schválení vládou odmítla Českomoravská myslivecká jednota. Rovněž podle jejího předsedy Jiřího Janoty nezajistí dosažení hlavního cíle, tedy snížení stavů spárkaté zvěře. »Naopak povede k neúměrnému organizačnímu zatížení státní správy s významným ekonomickým dopadem pro státní správu a obce s rozšířenou působností,« varoval Janota. Myslivci jsou podle něj připraveni zabránit přijetí novely všemi zákonnými prostředky. Myslivecká jednota spustila petici, kterou již podepsaly desítky tisíc lidí.
Agrární komora podle Doležala nesouhlasí se snížením výměry honitby na 250 hektarů. Považuje jej za nevhodné především proto, že černá zvěř, která způsobuje největší škody na zemědělské půdě, se pohybuje na ploše daleko větší než 250 hektarů a pro zemědělce bude velmi složité dohledat viníka.
Jako problematický se v praxi může podle něj ukázat také systém pokut za nedodržení minimálního počtu ulovených kusů zvěře, které by měl myslivcům nově určovat stát. »V neposlední řadě dojde ke zvýšení administrativní zátěže pro myslivecká sdružení i zemědělce, kterou ministerstvo zemědělství naopak slíbilo snižovat,« uvedl předseda komory.
Počet myslivců v Česku se každým rokem snižuje. Podle posledních dat Českého statistického úřadu klesl počet osob trvale vykonávajících v honitbě právo myslivosti v roce 2023 na 88 337, což je o téměř čtyři tisíce méně než před deseti lety. Myslivci pomáhají zemědělcům i lesníkům řešit problémy s přemnoženou zvěří, což je v posledních letech stále větší problém na polích i v lesích.
Výhrady k novele měl také Český svaz ochránců přírody.
(jad)