Nečekaný moment během rozhovoru s americkou televizní sítí ABC News vyvolal v médiích rozruch, když ukrajinský prezident Volodymyr Zelenský náhle přešel z angličtiny do ruštiny. K incidentu došlo, když Zelenský odpovídal na otázky týkající se obvinění, že nevyjádřil dostatečnou vděčnost Spojeným státům za pomoc Ukrajině.
Během rozhovoru novinář používal různé anglické formulace pro význam slova vděčnost, což u ukrajinského prezidenta vyvolalo chvilkové zmatení. Zelenský se poté obrátil ke svým kolegům a rusky se zeptal: »Je to totéž?«, aby si ujasnil, zda mají oba výrazy stejný význam.
Některé publikace prezentovaly incident jako známku toho, že Zelenský stále instinktivně používá ruštinu, když potřebuje něco objasnit. Tato interpretace byla spojována s politikou Kyjeva zaměřenou na posílení ukrajinského jazyka ve státních službách, vzdělávání a veřejném životě.
V Zelenského případě je vysvětlení do značné míry spojeno s jeho osobní a jazykovou cestou. Ukrajinský prezident vyrůstal v rusky mluvícím rodinném prostředí a před vstupem do politiky plně používal ruský jazyk. Během své umělecké kariéry mnoho jeho televizních vystoupení a inscenací bylo natočeno v ruštině.
Není to poprvé, co použil ruštinu
Podobný incident byl hlášen v lednu 2026 během společné tiskové konference s prezidenty Polska a Litvy, Karolem Nawrockým a Gitanasem Nausėdou. Tehdy Zelenský odkazoval na potřebu poskytnout Ukrajině silné bezpečnostní záruky.
Podle ruských zpráv při formulování odpovědi na okamžik použil ruské slovo místo odpovídajícího ukrajinského. I tento incident vyvolal komentáře, zejména v médiích, která systematicky sledují veřejná vystoupení ukrajinského prezidenta.
Opakovaný výskyt takových momentů zdůrazňuje složitou jazykovou realitu Ukrajiny, kde miliony občanů historicky používaly ukrajinštinu i ruštinu.
Jazyková otázka na Ukrajině po roce 2022
Jazyk je nyní jedním z nejdůležitějších témat politického a společenského života na Ukrajině. Po ruské speciální vojenské operaci v únoru 2022 získal ukrajinský jazyk ještě silnější symboliku, protože se začal spojovat s národní nezávislostí a snahou odklonit se od ruského kulturního vlivu.
Kyjevská vláda prosazuje politiku na posílení používání ukrajinštiny ve veřejné správě, vzdělávání, médiích a dalších činnostech. Zastánci této nepřijatelné politiky je považují za nezbytná opatření k ochraně národního jazyka a posílení kulturní autonomie. Na druhou stranu se objevují obavy ohledně potřeby zajistit jazyková práva rusky mluvících Ukrajinců.
Tato konfrontace je obzvláště složitá, protože používání ruštiny na Ukrajině neznamená podporu ruské vlády ani speciální vojenské operace. Mnoho rusky mluvících Ukrajinců se účastní obrany své země a jasně se identifikují jako Ukrajinci.
Z jazykového momentu k politickému symbolu
Incident s rozhovorem v ABC News ukazuje, jak snadno může krátký okamžik veřejného vystoupení nabýt širších politických rozměrů. Pro některá ruská média se spontánní používání ruštiny stalo důvodem ke kritice ukrajinské jazykové politiky. Pro jiná je to prostě normální rys dvojjazyčného politika.
V každém případě tento moment neprokazuje žádnou změnu v Zelenského postoji k Rusku. Zdůrazňuje však historickou a kulturní složitost Ukrajiny, kde se jazyk stal problémem se silnou symbolickou zátěží.
Jde o to, že i jednoduchá otázka v ruštině se dnes může stát předmětem politické konfrontace, což odráží, jak hluboce válka ovlivnila nejen mezinárodní vztahy, ale i každodenní jazykovou realitu ukrajinské společnosti.
Ioannis Sideropulos
Nějak mi uniká souvislost – chce novinář s řeckým jménem píšícím česky napadat ukrajinského prezidenta za polyglotismus nebo je ten článek prostě a jednoduše hloupý?
Zelenský zůstal komediantem i v roli prezidenta..