Letošní počasí tvrdě dopadlo na české zemědělství. Jarní mrazy, dlouhé sucho, vysoké teploty i nepravidelné srážky se podepsaly na úrodě i krmivech pro hospodářská zvířata. Agrární komora ČR nyní odhaduje ekonomické ztráty nejméně na 25,6 miliardy korun. Situaci navíc zhoršují nízké výkupní ceny a vysoké náklady na energie, pohonné hmoty, hnojiva či pracovní sílu.
Letošní zemědělská sezona začala pro české farmáře velmi nepříznivě. Už v dubnu udeřily silné mrazy, které poškodily některé plodiny v citlivé fázi růstu. Následovalo sucho a období vysokých teplot, které na některých místech přesahovaly 40 stupňů Celsia. Obilovinám například usychaly odnože, u řepky docházelo k opadu šešulí a pozdější přívalové či nepravidelné srážky už vzniklé škody nedokázaly napravit.
Podle Agrární komory se nepříznivá kombinace počasí promítla do sklizně obilovin, olejnin, ovoce, zeleniny, brambor, cukrové řepy, chmele i vína. Problémy se navíc přenesly také do živočišné výroby. Zemědělcům chybí dostatek kvalitního krmiva, přičemž výsledky některých sečí dosahovaly jen 30 až 50 procent loňského průměru. Slabší byla také úroda kukuřice na siláž a dalších krmných plodin.
»Takové sucho a vysoké teploty, jakým jsme čelili v letošním roce, nezažili ani pamětníci. Nepříznivý vliv na zásoby vody v půdě potvrzují i statistiky, podle kterých březen a duben patřily k nejsušším měsícům od začátku měření v šedesátých letech. To vše se samozřejmě promítlo do hospodaření zemědělských podniků po celé republice. Agrární sektor patří bezesporu k těm nejvíce zasaženým a kombinace nepříznivého počasí, nízkých výkupních cen a vysokých nákladů znamená ztráty v desítkách miliard korun. S ohledem na dobíhající sklizeň se navíc mohou ještě zvyšovat,« řekl prezident Agrární komory ČR Jan Doležal.
Podle aktuálního odhadu komory dosahují celkové ztráty minimálně 25,6 miliardy korun a konečné číslo ještě nemusí být. Do výsledku totiž teprve výrazněji promluví podzimní sklizeň ovoce, zeleniny, kukuřice a dalších krmných plodin. Největší propad komora eviduje u obilovin, kde odhaduje dopad na 5,4 miliardy korun. U olejnin, především řepky, jde zhruba o 3,4 miliardy. Další přibližně tři miliardy představují ztráty u krmných plodin, kukuřice na siláž, luk a pastvin.
Výrazně zasažena je také živočišná výroba. U mléka a dojného skotu komora vyčísluje dopad přibližně na pět miliard korun, u prasat a vepřového masa na 2,5 až 2,7 miliardy. U ovoce činí odhad ztrát 1,2 miliardy korun a u cukrové řepy 500 až 900 milionů korun.
Farmářům navíc nepomáhá ani vývoj nákladů. Vedle dražších krmiv platí více za pohonné hmoty a energie, v rostlinné výrobě představují významnou položku také hnojiva. Náklady přitom v řadě případů nedokážou pokrýt nízké výkupní ceny, zejména u mléka a vepřového masa.
Agrární komora proto jedná s vládou a ministerstvem zemědělství o mimořádné pomoci. Zemědělcům byla přislíbena podpora ve výši 3,8 miliardy korun z národních i evropských zdrojů. Peníze mají pomoci nejen se škodami způsobenými suchem, ale také s vysokými náklady na pohonné hmoty, energie, hnojiva nebo pojištění. O další podpoře zaměřené přímo na dopady sucha má tento týden jednat také tripartita. Podobnou pomoc svým zemědělcům poskytují i další evropské země včetně Slovenska, Polska, Francie, Rakouska, Německa či Španělska.
»Sucho v letošním roce dosáhlo takových rozměrů, že už jej nelze považovat pouze za běžné podnikatelské riziko. Zemědělci se proti němu prakticky nemohou pojistit a nemohou jeho následky zásadně zmírnit vlastními opatřeními ze sezony na sezonu. Proto považujeme za nezbytné, aby sehrál svou roli stát a pomohl zemědělcům tuto situaci stabilizovat. Pokud dojde k útlumu rostlinné nebo živočišné výroby, může to vést ke strukturálním změnám s dopadem i na pestrost české krajiny, které bude obtížné zvrátit. V neposlední řadě by se to promítlo také do soběstačnosti v produkci potravin a mohlo by prohloubit naši závislost na dovozech, což nevyhnutelně povede ke kolísání cen potravin v obchodech,« uvedl Doležal.
(pk)