Letošní sucho a vysoké teploty se výrazně podepsaly na zemědělské produkci napříč Evropou. Zemědělci se potýkají s nižšími výnosy, nedostatkem krmiv i rostoucími náklady. Agrární komory Česka, Slovenska, Polska a Maďarska proto žádají, aby se přizpůsobení zemědělství klimatickým výkyvům stalo jednou z hlavních priorit Evropské unie. O společném postupu jednaly ve čtvrtek a v pátek v Nitře.
Letošní zemědělská sezona patří podle představitelů agrárních komor k mimořádně obtížným. Nedostatek srážek v kombinaci s vysokými teplotami poškodil úrodu v řadě evropských zemí a problémy se nevyhnuly ani Česku. Dopady se přitom neomezují pouze na samotnou sklizeň, ale stále výrazněji zasahují také ekonomiku zemědělských podniků.
»U základních obilovin jsme zaznamenali meziroční propad výnosů o 15 procent a u řepky dokonce o 17 procent, což přispělo k nejhorší sklizni za poslední roky,« uvedl prezident Agrární komory ČR Jan Doležal. Podle něj se na výsledcích podepsaly také nižší osevní plochy, dražší hnojiva a pohonné hmoty nebo nedostatečná ochrana rostlin před škůdci.
Jen propad tržeb u obilovin a řepky podle Doležala představuje meziročně osm až devět miliard korun. Po započtení dalších plodin mohou celkové ztráty českého zemědělství podle něj dosáhnout až 20 miliard korun.
Podobnou situaci hlásí také ostatní státy Visegrádské čtyřky. Zemědělské komory proto ve společném komuniké upozornily, že extrémní sucho neznamená pouze nižší výnosy a nedostatek krmiv pro hospodářská zvířata. Problémy se podle nich stále více promítají také do vodního hospodářství.
Právě adaptace zemědělství na měnící se klimatické podmínky by se proto podle agrárních organizací měla stát jednou z hlavních priorit společné zemědělské politiky EU. Tématem by se podle nich měli zabývat také ministři zemědělství na svém zářijovém jednání v Irsku.
Problémy má také mléko
Vedle sucha se zástupci zemědělských komor v Nitře věnovali také situaci na trhu s mlékem. Chov skotu a produkce mléka mají v zemích Visegrádské skupiny významné postavení, současné ekonomické podmínky jsou však pro producenty stále obtížnější.
»Situace na trhu s mlékem je pro české chovatele v současnosti velmi vážná. U mléka se pohybujeme kolem 6 miliard korun propadu meziročních tržeb a současná cena se dostala na méně než 10 korun za litr, což je více než koruna na litru pod náklady,« řekl Doležal.
Problém podle něj není pouze v samotné výkupní ceně mléka. Do hospodaření chovatelů se promítají také vysoké náklady na krmiva, energie, hnojiva a další vstupy. Agrární komory proto chtějí po národních vládách i institucích EU opatření, která pomohou udržet konkurenceschopnost sektoru a zajistí předvídatelnější podmínky pro zemědělce i zpracovatele. Společně se kvůli tomu znovu obrátí na Evropskou komisi.
Visegrádské země zároveň řeší budoucnost společné zemědělské politiky po roce 2027. Požadují dostatečně silný a stabilní rozpočet, který bude počítat s rostoucími náklady, klimatickými riziky i potřebou potravinové bezpečnosti. Chtějí také větší předvídatelnost pro zemědělce a jednodušší a rychlejší evropské schvalování účinných přípravků na ochranu rostlin.
Letošní sucho tak podle agrárních komor není pouze otázkou jedné špatné sklizně. Vnímají ho jako další varování, že evropské zemědělství bude muset na stále výraznější výkyvy počasí systematicky reagovat.
(pk)
FOTO – archiv Agrární komory ČR