Ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV) nemá přehled o tom, jak státní a evropské dotace pomáhají rodinám. Vyplývá to z šetření Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ), který se zaměřil na rozdělení devíti miliard korun mezi roky 2018 a 2020. Ministerstvo podle něj sleduje jen počet rodin, ke kterým peníze míří, nikoli konkrétní přínos. Ministerstvo se závěry úřadu nesouhlasí.
Miliardové dotace byly určeny na podporu sociálně znevýhodněných rodin, velkou část peněz dostali samoživitelé. Kontroloři sledovali několik dotačních programů. Nejvíc peněz, 8,6 miliardy korun, rozdělil stát v rámci operačního programu Zaměstnanost. Pomoc směřovala ke 160 000 lidí. Zda opravdu pomohly, jak měly, je ale podle NKÚ nejasné. »Není zřejmé, zda tyto prostředky přispěly ke snížení počtu osob ohrožených chudobou či sociálním vyloučením,« konstatoval úřad.
Podobně tomu bylo u dotací, které měly pomoci předcházet rozpadu rodiny nebo odebírání dětí. Ministerstvo si podle NKÚ nestanovilo konkrétní cíle. »Ani zde tedy není možné sledovat a vyhodnocovat přínosy, efektivnost a účelnost vynaložených finančních prostředků ze státního rozpočtu,« sdělila k výsledkům kontroly mluvčí NKÚ Hana Kadečková. Stanovených cílů se nepodařilo dosáhnout ani u 179 ze 331, tedy u více než poloviny, ukončených projektů na podporu rodinné politiky s celkovými výdaji ve výši 495 milionů korun.
MPSV: cíle se daří naplňovat
Mluvčí MPSV Jakub Augusta řekl, že ministerstvo se s výsledky kontroly neztotožňuje a závěry NKÚ považuje za nesrozumitelné. Ministerstvo cíle má a daří se je naplňovat, konstatoval mluvčí. »Aktivity na podporu rodinné politiky mohou být velmi různorodé, díky čemuž mohly být podpořeny i velmi specifické projekty, například práce s agresorem v rodině. Zaměřují se na změnu situací rodin, podstatná je flexibilita v oblasti úpravy dávek či služeb,« reagovalo MPSV.
Kontrolou prošla také desítka projektů za 216 milionů korun, které měly zlepšit situaci rodičů pečujících o děti do 15 let a rodičů ohrožených sociálním vyloučením. Šlo o 2999 lidí, z 91 procent o ženy. »Zjistili, že vynaložené peníze přispěly ke zlepšení situace v menší míře, než sami příjemci podpory předpokládali. I zde platí, že dlouhodobé dopady podpory jsou pouze dílčí, nebo nejsou prokazatelné,« informoval NKÚ. Ministerstvo navíc chybovalo při administraci projektů a nepostupovalo podle zákona o finanční kontrole, uvedl NKÚ.
(jb, čtk)