Koalice chce, aby stát přišel o právo žádat zpátky neprávem vyplacené zemědělské dotace starší než čtyři roky, a to i ty, které rozdal dávno před tím, než nový zákon vznikne. Čtyři roky místo deseti mi nevadí. Vadí mi, že se mají počítat zpětně. Zákon, který platí i pro minulost, už není pravidlo, ale prominutí.
Co v novele stojí
Novelu zákona o střetu zájmů podali 9. června koaliční poslanci Radek Vondráček, David Pražák (oba ANO), Marie Pošarová (SPD) a Filip Turek (Motoristé). Mění toho víc: zužuje zákaz dotací pro firmy členů vlády, vynímá nárokové dotace a místo zákazu zavádí čestná prohlášení. To je téma na jiný text. Tady řeším jedinou věc, a to lhůtu.
Dnes má stát deset let na to, aby zahájil řízení o vrácení neoprávněně vyplacené zemědělské dotace. Návrh (sněmovní tisk 221) ji zkracuje na čtyři roky a stejnou hranici zavádí i pro odvody za porušení rozpočtové kázně. Důvodová zpráva to zdůvodňuje tím, že se desetiletá lhůta jeví jako neúčelně dlouhá. Souhlasím, že o délce lhůty se dá mluvit. Jenže pak přijde článek VI. Nová lhůta se podle něj použije i tehdy, když byla neoprávněná platba poskytnuta před účinností zákona, která má nastat 1. ledna 2027. Důvodová zpráva to nijak neskrývá. Jde prý o »přípustnou retroaktivitu ve prospěch příjemců dotace«. Stát by tedy nepřišel jen o budoucí nároky. Přišel by o ty, které už má.
Pro příště klidně
Čtyři roky od příštího dne? Proč ne. Kdo bude po účinnosti zákona čerpat dotaci, ví, na čem je. Na tom stojí spolehlivost celého systému: podepisuju za podmínek, které platí v den podpisu.
Pravidlo, které zpětně sáhne na věci hotové před rokem, před třemi nebo před pěti lety, je jiné zvíře. To není technická úprava lhůt. To je rozhodnutí, komu se promine.
Zítra to může být naopak
Domyslete si to do konce. Stejný nástroj, který dnes sahá po minulosti, zítra sáhne po koalici. Za pár let přijde jiná vláda, přečte si tuhle novelu a usoudí, že čtyři roky byly omyl. Vrátí deset let, samozřejmě zpětně, aby si mohla posvítit na dotace, které mezitím čekaly v klidu. Dnes se zpětně zkracuje. Zítra se může zpětně prodlužovat. Důvodová zpráva sice uklidňuje, že jde o retroaktivitu »ve prospěch příjemců dotace«. Jenže co je ve prospěch koho, vždycky určí ten, kdo zrovna vládne.
Koalice se pak nebude mít právo ohradit, protože precedens vytvořila sama. Kdo dnes udělá ze zákona páčku do minulosti, nesmí se divit, že ji příště přehodí někdo jiný. Z lhůty se stane nástroj, který každá vláda nastaví podle toho, koho právě chce odměnit a koho potrestat. Příjemce dotace nebude vědět, jak dlouho se má bát. A stát přestane být někým, s kým se dá počítat.
Kdo ztratí a kdo ušetří
Spočítejte si to. Čtyři roky zpět od 1. ledna 2027 sahají do ledna 2023. Co stát do konce roku nezačne vymáhat, to u starších plateb už nezačne nikdy. U evropských peněz se přitom čtyři roky nově počítají od »nesrovnalosti«, ne od vyplacení. Dotace z let 2017 až 2021 by tak byly mimo dosah, a právě tohle období má v hlavě opozice. Vít Rakušan mluví o sedmi miliardách korun pro Agrofert z těchto let.
Kdo na tom prodělá, je jasné: veřejný rozpočet, tedy my všichni. Kdo ušetří, je stejně jasné: ten, kdo peníze už má v kapse a nemusí dál řešit, jestli je dostal právem. Málokterý příjemce dotace, který se spletl ve formuláři, dostane milost zpětně. Dostane ji ten, kdo má v koalici někoho, kdo napíše přechodné ustanovení.
Nejde jen o jednu firmu
Dá se namítnout, že jde o Agrofert. Možná. Ale zpětná lhůta nerozlišuje. Týká se každého, komu stát vyplatil zemědělskou dotaci: velkého holdingu stejně jako malého farmáře. U každého z nich by řízení o vrácení, které stát ještě nezačal, najednou skončilo, jen proto, že mezitím uplynuly čtyři roky místo deseti. Žádný soud, žádné posouzení, jediný článek zákona. U ostatních dotací novela o zpětném použití mlčí a nechává to na výkladu.
Co všechno bylo vyplaceno neprávem a nikdy se na to nepřišlo, ví dnes málokdo. Právě proto je lhůta dlouhá: kontroly trvají a podezření často vyplave až po letech. Kdo zkrátí lhůtu zpětně, ten nezkracuje papírování. Ten škrtá kontroly, které ještě neproběhly.
Stačí škrtnout jeden článek
Nechci nikoho přesvědčovat, že čtyři roky jsou svatá hranice. Chci, aby se hlasovalo o tom, co se skutečně navrhuje. Pokud koalici jde o právní jistotu příjemců, zvládne to bez přechodného ustanovení, které sahá do minulosti. Zkrácená lhůta pro nové dotace projde bez potíží. A pokud se bez zpětné účinnosti zákon rozpadne, víme, o co v něm šlo.
Stát, který si pravidla zpětně upravuje podle toho, komu se hodí, nemá zákony. Má vstupenky.
Zdroje
- Sněmovní tisk 221: návrh zákona a důvodová zpráva (Poslanecká sněmovna, 9. 6. 2026)
- »Velká laskavost pro Babiše«. Poslanci chtějí změnit zákon o střetu zájmů (Novinky.cz, 9. 6. 2026)
- Vondráček s Turkem chtějí uvolnit zákon o střetu zájmů (Seznam Zprávy, 9. 6. 2026)
- Úprava lex Babiš? Působí to účelově, tvrdí právník (CNN Prima NEWS, 23. 6. 2026)
- Zákon o střetu zájmů chceme jen narovnat, tvrdí Schillerová (ČT24, 14. 6. 2026)
- Zákaz zadávání zakázek, dotací a pobídek firmám členů vlády možná čeká zmírnění (Advokátní deník, 10. 6. 2026)
- Mrázová se ostře postavila proti novele o střetu zájmů (Blesk/ČTK, 29. 6. 2026)
Jiří Bodenlos