Únikem moči trpí každý dvacátý Čech, léčí se ale jen necelá desetina. Lidé nemoc podceňují nebo se za ni stydí. Pacienti v nejtěžším stadiu navíc musí řešit zvyšující se ceny inkontinenčních pomůcek a doplatky. Odborníci proto usilují o navýšení úhrady ze strany zdravotních pojišťoven o 15 procent. Uvedli to zástupci České urologické společnosti ČLS JEP v tiskové zprávě.
»V posledních dvou letech se významně zvyšují ceny inkontinenčních pomůcek. Pokud na to zdravotní pojišťovny nezareagují zvýšením úhrad, pacienti na ně budou muset doplácet více než doposud. Dotkne se to především nemocných s třetím stupněm inkontinence, kteří mají největší spotřebu a zároveň často spadají do sociálně slabší kategorie. Jde především o nepohyblivé seniory a invalidní pacienty,« řekl předseda České urologické společnosti ČLS JEP Roman Zachoval.
Dá se podle něj očekávat, že pacienti s nižším rozpočtem budou používat méně pomůcek, aby ušetřili, což jim může způsobit řadu zdravotních komplikací.»Skutečně potřebují adekvátní množství. Jinak jim hrozí závažné kožní komplikace v oblasti genitálu a také větší množství zlomenin. Je typické, že senioři, kteří nepoužívají inkontinenční pleny, spěchají v noci na toaletu, jsou zmatení, upadnou a vzhledem ke křehkým kostem si způsobí například zlomeninu krčku. Nezanedbatelnou roli samozřejmě hraje také psychika,« řekl Zachoval.
Inkontinence je rozdělena do tří stupňů závažnosti podle množství uniklé moči za den. Netrápí pouze seniory a invalidní pacienty, ale také spoustu jinak zdravých lidí v produktivním věku. Specialisté se shodují na tom, že inkontinence je v české populaci rozšířena podobně jako cukrovka. Drtivá většina nemocných se ale vůbec nenechá vyšetřit. »Větší část pacientů tvoří ženy, což je dáno především porody a anatomickými odlišnostmi, například kratší močovou trubicí. Některé ženy inkontinencí trpí už po 20. roce života,« uvedl urogynekolog Lukáš Horčička ze spolku Incoforum, které se zaměřuje na osvětu v oblasti inkontinence.
Někdy stačí cviky a úprava životního stylu
Pacienty mohou trápit různé typy inkontinence, například stresová nebo urgentní, která se projevuje častým močením a následným únikem moči. Inkontinence se dá léčit. »Existuje hned několik metod léčby, od těch méně invazivních až po větší operace. Některým pacientům pomohou cviky na posílení pánevního dna a úprava životního stylu. Jiným ale uleví až chirurgický zásah do močového ústrojí. Povzbudivé je, že lze většinu problémů s inkontinencí zcela vyléčit nebo alespoň zlepšit. Pacienti ale musí navštívit lékaře a své problémy sdílet, což je největší problém,« řekl Zachoval.
Zdravotní pojišťovny hradí maximálně 150 kusů inkontinenčních pomůcek za měsíc, stanoven je i finanční limit. Ten se liší podle stupně inkontinence, u prvního stupně nejvýše 449,65 koruny za měsíc, u druhého stupně do celkové výše 900,45 koruny za měsíc a u třetího stupně do celkové výše 1699,70 koruny za měsíc. Úhradu z veřejného zdravotního pojištění a pravidla předepisování absorpčních zdravotnických prostředků stanovuje zákon o veřejném zdravotním pojištění.
Návrh na zvýšení úhrady se bude podle ministerstva zdravotnictví řešit v aktuálně připravované novele zákona o veřejném zdravotním pojištění. Mluvčí ministerstva Ondřej Jakob ČTK řekl, že konečný výsledek není možné v tuto chvíli předjímat.
(jad)